Seul contre tous
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
I Stand Alone
Režie:
Gaspar NoéScénář:
Gaspar NoéKamera:
Dominique ColinHrají:
Philippe Nahon, Guillaume Nicloux, Olivier Doran, Blandine Lenoir, Nicolas Jouhet, Gérard Ortega, Frankie Pain, Arlette Balkis, Laurent Aknin, Aïssa Djabri (více)Obsahy(1)
Na život lze nahlížet mnoha různými způsoby. Na pravdě nezáleží, tu si každý vytváří sám.
Možná, že většina štěstí každého z nás vzniká ještě před naší vlastní existencí. Spousta lidí se pak nezamýšlí nad tím, že jsou pouze objekty v onom všeobecně uznávaném modelu pevně stanovených hodnot, morálky a hranic dnešní společnosti. Však teprve za touto hranicí myšlenky dostávají skutečně praktický rozměr.
Každý se jednou může ocitnout v situaci, kdy je třeba minulost vymazat a vydat se zcela novou cestou. Tento příběh jednoho pařížského řezníka ji poznal nejednou…
V dětství ho opustila matka, otec byl zabit v koncentračním táboře. Poté, co se mu narodila dcera, opustila jej manželka. Přesto se měli dlouho dobře. Za bránění němé dcery se ale ocitl za mřížemi a byl nucen vzdát se bytu i vlastního obchodu, na který šetřil přes patnáct let. Nyní je opět na svobodě, ale nemá nic. Pracuje za barem a po čase odjíždí se svou těhotnou partnerkou na sever Francie, aby si otevřel nový obchod a začal nový život…
(Richie666)
Recenze (98)
Tady se ve vzduchu rýsuje láska na celý život. Tímto snímkem mi Gaspar Noé vytřel zrak a pokud se snad rozmýšlíte, jaký film si od něj pustit jako první. Bez váhání zvolte Sám proti všem. Nesmírně těžké existenciální téma zpracoval naprosto božsky a já marně přemýšlím, co bych snímku vytkl. Bylo cítit, že má Noé zřejmě načteného Camuse a Sartreho. Neměl jsem pocit, že bych sledoval film, nýbrž syrovou realitu, kde i když jsem byl na míle vzdálený hlavnímu hrdinovi ve všech oblastech, na které si jen vzpomenete, tak Noé dokázal svoji naprostou režisérskou a scénáristickou genialitou, že jsem se do role hlavního hrdiny dokázal vžít a jeho pohnutky a myšlenky zcela chápat. Závěrečná scénka před nejtěžším životním rozhodnutím - to bylo něco nepopsatelného a řadím to na naprostý vrchol všeho, co jsem dosud v rámci filmů viděl a zažil. Emočně mě to totálně rozsekalo a položilo. A to i přesto, že byste jen těžko hledali většího cynika než jsem já. Rozum mí zůstává stát nad tím, jak Noé naprosto dokonale dokázal zachytit něco tak abstraktního jako proud myšlenek. Tento snímek je po filmové i obsahové stránce vybroušený diamant a mistrovské dílo. Už mám přichystané ke zhlédnutí 4 snímky z Noého dílny a nemohu se jich dočkat. [95 %] ()
Působivé nahlédnutí do duše bývalého řezníka. Philippe Nahon staví svůj herecký projev na kamenné tváři a apatickém chování. Jeho znechucení se spolu se stopáží stupňuje a vystupňuje. Strach z bídy, odpor k celé škále věcí a lidí, otázka morálky, vztah k dceři a profláknuté hledání smyslu života, tím vším se hrdina zabývá ve svých myšlenkách. Oněch 30 vteřin k opuštění projekce nabízí Noe v situaci, kdy lze očekávat záběry, které nebudou ladit oku diváka. Přesto bych rád věděl, kolik z nich zauvažuje nad tím, že projekci opravdu opustí? Občasný detailní záběr na hrdinovo oko následující těsně po něčem nechutném dle mě pak dokresluje, co chtěl Noe říct. Viděno krátce po Hanekeho Funny Games, ve kterém autor brnkal na podobnou strunu. Režisérova mystifikace (kterou zmiňuje dwi) mě dosti nahlodala - znechucení tím, co se na plátně děje, vystřídal příjemnější pocit, že se vlastně nic nestalo. Ale opravdu se nestalo? ()
Čistá pocitovka. Čili asi takhle: Nasrat! A jestli se nějakej zkurvenej vocas ozve kvůli mýmu komentáři, tak vás postřílím do posledního kreténa! Viděno během Season Challenge tour 2015 ()
"Já debil přišel, když měli zavřeno"....já taky. A ani na moment to nevypadalo, že by otevřeli. ()
Život je niekedy boj a človek, aby ho prežil musí bojovať. Len niekedy vám ten život rozdá vskutku otrasné karty a z vášho doterajšieho - ako tak dobrého - života nezostane nič. Jednou z ciest je tá, že na všetko zanevriete a zostanete naštvaný. Na všetko a všetkých. A o tomto je Noého film, o človeku. O človeku, ktorý je tiež naštvaný a možno včera prešiel po chodníku práve vedľa vás. Je to výborné, dobre natočené a Philippe hral a rozprával na jednotku. ()
Nič oddychové, je to skôr znôška filozofických myšlienok v hlave jedného muža, čo mi pripomenulo Raskoľnikova zo Zločinu a trestu. Lenže to bol psychologický román par excellence a nie myšlienky ako: "Ženské sú potrhlé, pretože nemajú čuráka..." Áno, Kašpar Noé potvrdil, že nesiaha ani po Dostojevského rapavú pätu. ()
Ve svém celovečerním debutu Gaspar Noé ještě nešokuje explicitním násilím nebo nahotou, ale přesto před diváka staví náročný a nepříjemný film o pohledu do nitra jedné hodně poničené duše. ()
Gaspar Noé asi není autor, který by tvořil pro nejširší publikum, ale jeho filmy mohou těžko někoho nechat chladným. Snímek plynule navazující na "Řezníka" a tvořící mezičlánek mezi ním a následným Noého opusem "Zvrácený" se svou nekompromisní upřímností i soucitem s člověkem, jehož okolnosti vyvrhli na okraj společnosti podobá knihám Ferdinanda Célina. Režisér opět předvádí bravurní práci s kamerou, zvukem (potažmo hudbou) a dokonalé zvládnutí střihu, P. Nahon podává minimalistický a přesto nezapomenutelný herecký výkon. Formální dokonalost však není nejdůležitější - podstaný je obsah filmu, stanoviska která zaujímá k otázkám morálky, spravedlnosti, smyslu lidské existence, života a smrti. Jakkoliv zní takovéto shrnutí banálně, "Seul contre tous" má pro mne takřka bergmanovskou naléhavost a některé Bergmanovy snímky připomene i svým neradostným, syrovým ale o to přesvědčivějším vyzněním. ()
A teď něco pro sluníčkáře... co třeba lekci z bytí těžkého misantropa v krystalické formě nenávisti? A možná i vše, čím nás ve svých filosofických úvahách oblaží, je pravda, zbavená nátěru snesitelnosti, který nám umožňuje žít a přežít... jak to jen jde... ale proč vlastně? Aha, to ten genetickej zákon. I on lze však obejít, to se musí přes samotu, zoufalství a beznaděj, až do nejhlubšího sklepení duše a vynést na světlo vše, co ho pomůže popřít... Na chvíli se mi zdálo, že i náš pařížský řezník nalezl důvod pro jeho opodstatnění, ale nebyl by to Gaspar Noé, aby mně místo povznášejícího katarzního smutku nenabídl tečku mezi oči na dobrou noc. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s největšími francouzskými filmy. ()
Hodinu a půl dlouhý myšlenkový maraton jednoho zmrda, který by nejraději vyvraždil svět a ojel svojí dceru. To vše v opravdu mistrovské a inspirativní režie Gaspara Noé. Nevím, jak budu přemýšlet v 50ti, ale pokud takto, raději bych nechtěl být při tom. 7/10 ()
Až misantropní příběh jednoho řezníka, kterého od naprosté tragédie zachrání láska. Ten film vás skoro přiměje pochopit lidi, které pochopit nelze. ()
Sú medzi nami ľudia, ktorí žijú v presne takomto svete. Nikdy som im nebol tak blízko, a nebudem sa ta ponáhľať nazrieť znova. V tom mojom svieti slnko, kvitnú kvety a po poli svorne hopkajú zajačiky a malé líštičky. A to aj keď je práve február, 15 stupňov pod nulou a fúka severák v 70 km/h. ()
Spalovač mrtvol po francouzsku. 80% ()
V první řadě jsem se bál, že nám Noé naservíruje po tom všem dojemný konec, ale nebyl by to on aby další scénou vše navrátil do zajetých kolejí. Jinak je to film o frustraci z celého života jedné postavy, do které se parádně vžil Philippe Nahon a hlavně scény kdy je nazlobený opravdu stojí za to. Velmi zajímavý i dokonce občas vtipně filosofující je vnitřní hlas hlavní postavy. K tomu všemu pár Gasparových vychytávek z toho dělají parádní film. ()
Silný príbeh pre silné žaludky. Hlavná mužská postava mala zmysluplné myšlienky či o samovražde, sexe, ženách, ale aj o smrti. Cítiť tu iróniu a čierny humor. Forma natočenia, s tým divným pohybom kamery a do toho silné zvuky, tak to ma veľmi iritovalo a toho tu bolo plný kotol. S tých jeho myšlienok mi už drbalo, silno psychologicko depresná dráma, že vás nič dobré v živote nečaká. Remeselne je to dobré zvládnuté, ale celú dobu sa pozerať na frustrovaného idiotka, má moc nebavilo. ()
Syrový, brutální, autentický, špinavý a krutě upřímný zážitek. Přes všechno to zoufalství a (zdánlivou) bezvýchodnost nám tu Gaspar nechává alespoň malou jiskřičku naděje a lidskosti-možná né tak morálně čistou jak jsme zvyklí, ale je tam. ()
Chvíľu som si naivne myslel, že ten človek nakoniec predsa len zvládol ten urputný boj a premohol svojho Briana, ale potom prišiel Gaspar Noé s tým, že "nie, tu máš takýto koniec" a znovu ma dostal. Pozoruhodné dielo s neľahkým, zato veľmi skutočným nahliadnutím do mysle nešťastného človeka s rozporuplnými myšlienkami a výbornou bodkou na záver. Viac ako tri hviezdy však (zatiaľ) nedám, pretože aj keď to zakončenie ("Pozor! Máte len 30 sekúnd na opustenie tejto projekcie") bolo absolútne geniálne, to čo mu predchádzalo pre mňa nebolo zrovna dvakrát najzáživnejšie. ()
Zloba skrývající se za "realističnost". Nietzsche hovořil o tom, jak nás po staletí filosofové obelhávali vidinou pravdy - tohle je exemplární případ: kýč svého druhu - poskvrňující, ZLÝ. Dávám * hlavně za tu zlobu v tom - samozřejmě to ční nad většinu sraček z Hollywoodu. ()
Jeden z nejintenzivnějších filmových zážitků vůbec a zcela jistě nejintenzivnější Noé. Zvrácený byl OK, ale kromě těch dvou šokujících scén nic hlubšího nenabídl, Enter the Void bylo vizuálně přenádherné a celkově strašně pohlcující, nicméně v rámci Noého tvorby u mě Seul contre tous vítězí. Málokterý film mě dokáže zarazit do sedačky takovým způsobem a málokterý film ve mně vzbuzuje takové nechutenství k hlavní postavě (snesu opravdu hodně, ale zcela bez obalu říkám, že při jednom vnitřním monologu jsem neměl daleko k tomu, abych se poblil). Hlavní otázkou zůstává, jak moc je hlavní antihrdina „nenormální“ a odtržený od reality „slušných lidí“, protože i když nerad mluvím za někoho jiného, nemohu se zbavit pocitu, že takovéto peprné vnitřní monology vede čas od času snad každý člověk. Je tu pár extrémů, které (naštěstí!) vybočují z čehokoliv, co lze považovat za normální a lidské (odpřísáhnu teď na číkoli smrt, že bych svoji vlastní dceru nikdy neojel) plus mě tento film přesvědčil, že i francouzština může znít opravdu odporně (jakkoli jsem si doteď myslel, že je to čistý a nádherný jazyk). Jsem fascinován tou intenzitou, explicitou a tím, že si Noé nebere ani ty nejmenší servítky. Zážitek to byl ale znechucující a bolestivý. ()
Nepřetržitý sled úvah jednoho muže doplněný filmovými obrazy. Studie nitra ztroskotancova. Výpověď by byla silnější, kdyby nebyla dovršena žádnou událostí. Několikrát v životě jsem se epizodicky ocitl mezi nýmandy a vypozoroval jsem u nich nemlich stejný zkratkovitý vzteklý negativismus. Lidé příliš hloupí aby dokázali řešit své problémy jsou na svět permanentně nasraní a veškeré tak oblíbené představy o jejich mravní čistotě jsou úletem přímo malickovským. Jenže pouhá studie bez spektáklu na závěr by nebyla tak zábavná. --- Jen mírná spokojenost. Tohle velké téma by si zasloužilo literárně silnější zpracování. Neříkám, že je to lehké; lidská nula je pro spisovatele jednou z postav nejnáročnějších. ()