Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jiřina Bohdalová, Viktor Preiss, Veronika Freimanová, Josef Somr, Oldřich Vlach, Blažena Holišová, Věra Tichánková, Valentina Thielová, Jarmila Renčová, Stanislav FišerVOD (1)
Obsahy(1)
Hořká komedie autora Petra Zelenky a režiséra Zdeňka Zelenky z roku 1991 je víc drama než komedie. Titulní hrdinka paní Hrabětová (Jiřina Bohdalová) je přesně ten typ člověka, jemuž se říká "žena z lidu". Trochu domovnice, trochu dobračka. Trpí komplexy, že nikdy nemohla o ničem a o nikom rozhodovat. Až jednou dostane příležitost - a vyroste. Sama ve vlastních očích. Z malé ušlápnuté ženičky s myšíma, ulekanýma očkama se stane vášnivá "lavina". Na pohled zmatečná a neregulovatelná, v hereckém podání ovšem velmi přesně ztvárněná, protože i chaotické výbuchy hořké komediálnosti umí jedna z nejoblíbenějších českých hereček zahrát opravdu výtečně. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Snad nejúžasnější role Bohdalky. Je zde perfektní. ()
Občas trochu šílené, ale všemi místy z toho prosakuje život, resp. zkušenosti z něj. Drbny, zavilí komunisté, omyly v komunikaci, odposlouchání, hádky, usmiřování, moudra, alkohol, všechno možné. Pokud budete chtít, určitě by se v tom dal najít nějaký podtext nebo pěkný psychologický profil, mě se ale tenhle ryzí příklad české dramedy produkce líbil. Body navíc za příjemnou Bohdalovou, kterou většinou nemusím, model Blatné a Precision F Strike, či spíše Precision P Strike (ano, mluvím o tom, co následuje po "Vezmi si už jen takovou Stráž.") ()
Skvělá a dobře obsazená komedie o jedné nedoceněné paní, která chtěla druhým mluvit do života. Výtečná Jiřina Bohdalová v roli rodící se domovní důvěrnice, která soudruhům sloužila do roztrhání těla. ()
Jeden z nejlepších výkonů Jiřiny Bohdalové dokonale ztvárňující domovní důvěrnici v době normalizačního marasmu. I přes výrazně karikaturní prvky film nakonec upozorňuje na nečekaně křehkou hranici mezi důvěrníkem a donašečem, mezi pomocí a pomluvou, dobrým úmyslem a amorálním činem. Proto mezi výbuchy smíchu občas lehce přeběhne mráz po zádech či se člověka dotkne smutek. Přechody mezi těmito polohami jsou obdivuhodně lehké a dokazují, že Petr Zelenka již ve svých začátcích vyčníval svým talentem a přesnou ironií. ()
Koncert pro Jiřinu Bohdalovou. Takovou podobnou ženskou osůbku z lidu máme u nás v baráku, takže se samozřejmě nemůžu ubránit porovnávání a vyšlo mi z toho, že ty dvě jsou naprosto stejné. Ještě štěstí, že doba je už dávno jiná. Trošku mi bylo líto pana Somra, když mu z Karlštejna zbyla jen troska. ()
Zelenka opět vybral výborný námět pro svou dvorní herečku a opět nezklamal. Somr byl boží. ()
Takhle to prostě chodí, ukázkový tip maloměšťáků, mistrovsky zahraný Jiřinou Bohdalovou a Josefem Somrem. " Ty tady jenom sedíš a smrdíš! " " No dovol? " " S tím lepidlem! " Tahle porevoluční televizní komedie má neuvěřitelnou sílu, jak do hloubky, tak i do komičnosti. Parádní kousek! ()
Úžasná komedie s výborným obsazením . J.Bohdalová -obyčejná -ale konečně :-) strašně důležitá. J.Somr - spokojený usedlý tatík, který byl ve Stráži :-)) Nádherná ukázka typických sousedských vztahů :-D ()
Ty tady jenom sedíš a smrdíš. U toho sem se málem zbláznil smíchy. ()
Jelikož nesnáším drbny a závist, Svědkyně je pro mě depresivní film. Stačilo by zaměnit nevhodný rozverný soundtrack za něco temnějšího a bylo by z toho drama o nebezpečné hloupé drbně. Herci jsou samozřejmě výborní. ()
Krásně realistický, v reálných kulisách konce šedivých osmdesátek, nabitý hereckými hvězdami, s parádní pointou...to jsou perly toho průměrného televizního snímku - komediálního dramatu či dramatické komedie. Příjemný zaháněč pracovně týdenní noční, či víkendově polední nudy, ale pro mě nic více. ()
Svižně, vtipně a uřvaně pojatá komedie o jednom rozvodu, svědkyni a její výpovědi, která se nakonec nekonala. "Ty tady jenom sedíš a smrdíš. No dovol. S tím lepidlem." 50% ()
Nebýt tradičně oblastního herectví Freimanové, tak je to skvost , takhle jenom nadprůměr...Bohdalka nehraje, ta prostě taková je :-) ()
Velmi podařená televizní komedie Zdeňka a Petra Zelenkových se švihlou sousedkou Bohdalkou, "rozvádějící se" dvojicí Preissem a Freimanovou a výtečným Josefem Somrem v roli naprosto normálního manžela. Ke konci to sice malinko ztratí dech, ale i tak jde o velmi vtipnou a zábavnou hodinku. ()
Ani tu nejblbější bábu není dobré zesměšňovat, či jinak si z ní dělat dobrý den. Každý člověk totiž touží po tom být důležitý a uznávaný a někdo pro to udělá úplně cokoliv. Třeba zrovna v touze pomáhat. Bohdalová ve "své" typické roli hysterické fúrie. Výborné vedlejší role a závěrečné poučení. 70% ()
Famózně obsazené, herecky prvotřídně zahrané, leč ten televizní old-school look v dnešní době ubírá na zábavnosti. Bohužel. ()
výborný pan Somr i Preiss ()
Zprvu jsem myslel, že se jedná o další realistický film s Jiřinou Bohdalovou, co hraje sama sebe, tedy blbku. Závěr vás přesvědčí o opaku. Olda Vlach: Nejedná se o spolupráci, jedná se jen o informace....o názor... ()
Někdy před půlkou filmu jsem si pro jistotu zkontroloval, kdy Svědkyně vznikla. Ale opravu ne, tohle by nikdo před revolucí nenatočil. A kdyby natočil, tak by to nikdo nevysílal. Navzdory úsměvné zápletce se nejedná o komedii. Pokud ano, tak leda o hořkou, protože na paní Hrabětové v podání vynikající Jiřiny Bohdalové není nic komického. Naopak trefně ukazuje, kam až může dospět lidská závist, pomluvy a zhrzenost. Zmíním ještě skvělého Josefa Somra a taktéž skvělého Viktora Preisse. ()
Ano, pravdou je, že se jedná o člověka, který najednou zjistí, že může o něčem rozhodovat... Jak je uvedeno v obsahu filmu. Vím také, že jedna z tužeb člověka je být důležitý - alespoň pro někoho. Každý se ale svého úkolu (nebo možná této pocty) zhošťuje jiným způsobem. A zde si opravdu musím rýpnout. Jiřina Bohdalová totiž představovala typickou komunistickou maloměšťačku - a dle mého názoru tito lidé jsou trochu méně inteligentní, a to nemluvím o inteligenci sociální - které můžeme vidět tu a tam i dnes. Rozdíl totiž je zajímat se o sousedy a opakem je jejich šmírování. Sám jednu takovou sousedku na patře mám. Ta vytrvale sleduje, jak kdo si plní úklid veřejných prostor a když jste při tom úklidu, sleduje vás kukátkem, zda to děláte dobře. Mám podezření, že kdysi byla tato žena členkou uličního výboru anebo alespoň poschoďovým důvěrníkem. Stále si ještě neuvědomila, že dnes je již naprosto jiná doba. No a takovou paní nám velice věrohodně představila Jiřinka Bohdalová. Opravdu musím konstatovat, že se jednalo o jednoduchého člověka, kterému osudek přihrál do cesty možnost být trochu důležitý. Musím tedy říct, že takovýto málo výrazní a jednoduší lidé jsou snadným cílem, který je takto možné dostat na scestí. Na jejich obranu musím říct, že dle své zkušenosti ze zaměstnání i celkem inteligentním lidem dokáže přeskočit, dostanou-li funkci. Já do prdele fakt nevím, co je to za podivné kouzlo. Tito lidé vidí najednou svět úplně v jiných barvách, vše je najednou velice důležité a taky hodně složité. Co se týče inscenace samotné, s velkou chutí si čas od času podobné dílko užiji. Protože to se v podání českých především divadelních herců promění v naprostý koncert. Toto je přesně ten typ pořadu, kterých bych si jednou chtěl užívat o vánočních svátcích se sklenkou vína v ruce. Mám velice rád americkou kinematografii, ale o českých svátcích bych uvítal české filmy. ()