Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).

Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (447)

Kothy 

všechny recenze uživatele

Zajímavý německý snímek s dost originálním námětem. Nabízí nám docela netradiční pohled na přechod režimu v NDR a jak se s ním různí lidé srovnávali. Daniel Brühl tu hraje kluka, jehož matka během nepokojů dostane infarkt a upadne do kómatu. probudí se za osm měsíců, kdy už je nový režim a o ničem neví. Protože byla zapálená komunistka a jakýkoliv stres by mohl zhoršit její stav, rodina se rozhodne ji v tom nechat. Tím začne nekonečný kolotoč šíleností, kdy se matku snaží udržet v onom starém režimu, a to od nábytku, přes sousedy a přesypávání potravin až po natáčení falešného zpravodajství. Má to určité kouzlo a rozhodně stojí za to to vidět. Brühl tu má dost dobrou roli. "Máte okurky?" ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, a to hlavně nápadem a námětem. Musím říct, že jsem i přes všechny kladné recenze byla k tomuhle snímku značně skeptická, ale předčil moje očekávání spojená s názvem "Německá komedie". Ale ono v podstatě ani nejde o komedii - spíš je to úsměvný film o lásce, porozumění a obětování se pro druhého a že je Německý se na kvalitě vůbec neprojevuje. Naštěstí. I když některým věcem ve filmu se dá jen těžko uvěřit, ale herci a umná režije tyto nedostatky velmi dobře zakrývají. ()

Reklama

Falko 

všechny recenze uživatele

V prvom rade by som chcel upozornit, ze nie je to komedia, pri ktorej by ste sa valali po zemi, ako skor drama pri ktorych sa objavi len par humornych scen. Kedze ja uz som nejaky ten cas v Nemecku stravil, presne sa dokazem vzit do nemeckeho divaka, ako on takyto film vnima, pricom ale dokazem pochopit ceskeho alebo slovenskeho divaka, ktory sa viac dokaze pobavit pri PELISKACH (1999). Ja som sa bavil pri oboch a aj napriek naivnemu simulovaniu rezimu, ktory uz neexistoval, som sa zasmial hlavne na scenach, kde sa syn snazil matke v simulovanych spravach ukazat, ako chudaci zapadni Nemci maju zo solidarity povolenie sa pristahovat do "Vychodneho" Nemecka :-) ... 07.04.2009 ___ Daniel Brühl - (Alexander Kerner) +++ Katrin Sass - (Christiane Kerner) +++ Chulpan Khamatova - (Lara) +++ Maria Simon - (Ariane Kerner) +++ Florian Lukas - (Denis) +++ Alexander Beyer - (Rainer) +++ Hudba: Yann Tiersen +++ ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Tak já nevím. Patřím mezi ,,husákovi“ děti a zajímalo by mě, jak moc němci (třeba ti východní) řvou smíchy u Pelíšků. Námět je ale v pohodě, jen nevím co má být na ,,listopadu v NDR“ směšnýho. Samozřejmě jsem se párkrát pousmál nad nápady šikulky Alexe, který vytvořil svoji zemi, zemi, která bude navždy spojená s jeho mámou, ale na konci jsem jen čekal, že uspořádá vojenskou přehlídku. Film se dotýká všech problémů německýho ( ? ) socialismu a vlastně tomu lidé mladší xxx let zřejmě rozumět vůbec nebudou. A když jo, tak by mě zajímalo, jestli jim to příjde směšný. Já v tom neviděl ani černej humor. Spíš jsem to bral jako vzpomínku na časy, kdy zítra znamenalo včera. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

Paródia na historické udalosti, ktorá sa na plné ústa vysmieva Leninovi, komunizmu, rozdelenému Berlínu a ktovie, čomu ešte :) Syn, na ktorého spadá najväčšia ťarcha, keď musí chorú matku držať v bizarných klamstvách, jednotlivé scény dotvára svojimi trefnými ironickými komentármi "matka sa stala nevestou národného socializmu" a ja nemám čo vytknúť. Nenudila som sa ani minútu a spracovanie totality do filmovej podoby pod záštitou vtipných náletov, mi spríjemnilo dlhú chvíľu. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (25)

  • Ve filmu se vícekrát objevuje postava z východoněmeckého večerníčku pro děti Sandmännchen (od r. 1958). (sator)
  • Ve scéně s Leninovou sochou Yann Tiersen použil melodii, kterou můžeme slyšet ve filmu Amélie z Montmartru (2001), ke kterému Tiersen také skládal hudbu. (SLOTH)

Související novinky

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

Na Febiofest přijede Daniel Brühl

20.03.2016

Organizátoři Febiofestu přivítají jednoho z nejvýraznějších mladých evropských herců Daniela Brühla. Jeho dnes už světovou kariéru nastartoval německý snímek Good Bye, Lenin!, zahrál si i v hvězdně… (více)

Reklama

Reklama