Na seznamu smrti

Mariňák na cestě za pomstou, která ho dovede až do nejvyšších pater armády i politiky. Za mě se nejedná o nic zvláštního. Pokud se to v něčem liší od ostatních podobných projektů, tak je to charakter oné zrady. Ale upřímně řečeno přišlo mi to celé trochu přitažené za vlasy a asi bych dal přednost něčemu jednoduššímu. Akce byla solidní, ale zase tu není nic, co by mě vystřelilo z ponožek. Herecké obsazení je nadprůměrné, ale co se Pratta týče, nebylo to z mého pohledu to pravé ořechové. A pokud mi něco opravdu vadilo, tak to byly halucinace hlavního hrdiny a jeho návraty do minulosti, které tu nejspíš sloužily jen k natažení stopáže. Dívat se na to dalo, ale nevidím tu žádný důvod, proč se k tomu někdy v budoucnu vracet. 50% (08.08.2022)

Žánr mám hodně rád, Jack Ryan i Reacher mě dost bavili, a Chris Pratt je i přes množství blbých filmů v poslední době pořád docela sympaťák, i když si tu hraje na Ramba, porcuje lidi sekerou a sem tam někomu vytahá střeva z břicha... ale toto vůbec nezaujalo. Což by mě už od prvního dílu nemělo překvapovat, Fuqua je mizerný režisér a autor předlohy je guma co po odchodu z armády začala psát braky. Takže všechno je drsné jak šmirglpapír, ale příběh je trochu pitomý, akce je málo, obvykle utopená ve tmě a nudně natočená, a navíc nezřídka i bizarně ředěná utahanými patetickými flashbacky. Utahané je tu celkově všechno, ale opravdu strašlivě, to je největší problém - další ze seriálů které by klidně mohly být čtyřikrát kratším filmem. (22.10.2022)

Typická americká deravá naivná konšpiračná rozprávočka plná naozaj ohratých klišé a predvídateľných zvratov o nezastaviteľnom udatnom americkom námorníkovi, ktorý sa mstí na úplatných veliteľoch, chamtivých korporátnych šmejdoch a samozrejme vysokých vládnych skorumpovaných úradníkoch. Lenže The Terminal List to za mňa ešte celkom so cťou ustál a udržal vývážene balanc a neprepadol napriek svojej plytkosti cez tú tenkú hranu, ktorá subjektívne oddeľuje a definuje u mňa, že čo je ešte príjemné guilty pleasure (toto, alebo Jack Ryan) béčko a čo už trapná zlátanina (Reacher). A síce Prattovi toho nasraného Ramba zo začiatku človek neverí ani keď niekoho rozpára a vyvrhne ako streleného jeleňa, no niekde v polovici som mu prišiel na chuť a to jeho sympaticky nekompromisné vyškrtávanie zoznamu si tak nejak staromilecky výplachovo užil. (18.07.2022)

Příliš mnoho opakujících se flashbacků, otravných halucinací, scén v potemnělých interiérech a vážně se tvářícího Ch. Pratta. Plus za to, že jsem po celé tři epizody nepoznal Jaie Courtneyho (herce, kterého opravdu nemám rád) a že postava, kterou hraje Constance Wu, má pro našince legrační příjmení. (31.07.2022)

A houby, já tomu tu pátou hvězdu navíc dám. Jako bejt asi nějakej rádoby kritik, tak asi tu pátou určitě nedám, ale já jsem jen blbá lopata, která se živí šlapáním zelí, takže si můžu dovolit neverbalní (pun intended) postřehy: Na přelomu milénia jsme měli Čtyřiadvacítku. Seriál, kterej by dokázal plně popsat to, čemu se někde v Americe říká "show for dads". Čili seriál pro fotříky. V takovým seriálu je vždycky hlavní postava s nějakým vojenským nebo policejním pozadím, vždycky jsou ochotný překročit hranici nějakýho zákona, aby udělali to, co je správný, a vždycky musej rozplést nějakou konspiraci. Navíc se to okoření akčníma scénama, ve kterých hlavní geroj, taťka, umí vystřílet barák a ještě odejít po svejch. Takovýhle seriály tak nějak trochu zmizely, a vrátily se až s Amazonem. Jack Ryan, Reacher, a teď James Reece, kterej je prostě takovým Bauerem pro rok 2022. A Chris Pratt je přesně takovým tím fotříkem, kterýmu se to dá věřit. Vyrostl v herce, kterej umí přeskočit svoji komediální image, umí investovat čas do toho, aby s tou puškou vypadal, že ji zvládne, a umí uronit slzu pro svoji dceru. _____ The Terminal List je pro fotříky. Nechce získávat, podobně jako Reacher, nějaký ocenění. Jeho cílem je pobavit. A třeba donutit si fotříka jako já koupit tu knihu. A bavit umí náramně, podle mýho ještě o kousek líp než Reacher, protože Reece se tak trochu s ničím nesere po svém, když nemůže rozeznat realitu od vzpomínek nebo představ, vytáhne tomahawk a přišpendlí někomu střeva. Nedá se mu nefandit, ale zároveň se mu nedá tleskat. Není to žádnej hrdina, nemá překvapivej plot, využívá klišé, který žánr vyžaduje. A když se k tomu přidá trochu tý řemeslný zručnosti a hezkejch nápadů, jak se vypořádat s operátorem za sebou ("Sorry buddy, I haven't seen you there."), dá se seriál prostě sežrat během pár dní a díky svižnýmu tempu a absencí zbytečných scén v mnohaminutových stopážích, odsejpá to tak, jak to fotřík večer po práci potřebuje. (22.10.2022)