Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do české obce Sluky přijede nový majitel panství, obrst Konrád Ritter von Schiess. Z jeho příkazu mají být obyvatelé vesnice vystěhováni a smí zde zůstat jen 30 rodin, které se přihlásí na práci na panství. Správce panství, Karel Prokeš, se marně snaží opatřit pro obrsta pracovní síly. Obyvatelé obce odmítají pracovat na panství; jejich solidaritu ještě utvrdila smrt Vaška Zahrádky, kterého Karel udal gestapu. Karel chce znovu získat obrstovu důvěru. Proto donutí svého otce, hajného Prokeše, aby jej zavedl do úkrytu Ondry Bašuse, pronásledovaného gestapem, protože odmítl prodat chalupu obrstovi. Hajný Prokeš zavede úmyslně svého syna na poškozenou lávku a oba se zřítí do Mordové rokle. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (22)

ripo

všechny recenze uživatele

Český celovečerní film „Mordová rokle" námětově čerpá z divadelní hry Miloslava Stehlíka. Děj příběhu se odehrává za nacistické okupace naší republiky v době, kdy probíhá gigantický boj o Stalingrad. Nacisté se tehdy cítili pány Evropy. Z českých obcí dělali střelnice pro nacistickou wehrmacht a zkrachované „hrdiny" z východní fronty odměňovali na úkor českého lidu. Také obec Sluky byla dána jako odměna nacistickému obrstovi a obyvatelům bylo přikázáno buď pracovat pro nového majitele panství, nebo se vystěhovat. Obyvatelé obce volili druhou možnost. Nepomohly sliby ani hrozby nacistického přisluhovače a zrádce Karla, nového správce panství. Nepomohl také teror gestapa proti uvědomělým českým bojovníkům. Všechny obyvatele sílily zprávy moskevského rozhlasového vysílání o neúspěších nacistů v Sovětském svazu a zejména zpráva o jejich zdrcující porážce u Stalingradu. Film celkem dobře vystihuje tíživou atmosféru života v okupované vesnici. Filmový přehled 22/1952 ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Název zní strašlivě dramaticky, ale děj je až na pár momentů dost nudný a postavy přesně podle šablony. To, že se tam skoro všichni jmenují Pepík nebo Vašík, mě zabavilo jen na chvíli. Ty skvělé exteriéry se měly víc využít a ne pořád sedět ve světnici a ladit rádio. Obzvláště otravné jsou heslovité dialogy ("Celej svět se chystá, ale jen Rusové bojujou!" "Dej jim traktory, dej jim půdu, (...), a uděláš z nich lidi!"). ()

Reklama

honz 

všechny recenze uživatele

Příběh se odehrává v době druhé světové války ve vesničce Sluky, vyzdvižena je soudržnost jejích obyvatel proti nacistům i jejich přisluhovačům, zde zastoupených ambicózním, nedostudovaným Karlem Prokešem, který chce mít postavení a moc rozhodovat nad ostatními, a tak podlézá a donáší obrstovi. V dramatickém závěru ukradne zbraň svému otci a obrátí ji proti němu.... ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Oč méně je "Mordová rokle" zábavná, o to více je dobově tezovitá a svoje propagandistické poslání nezapře. Pro mne osobně má tento film zvláštní příchuť. V komparsu, coby voják základní vojenské služby, si zde v jedné z německých uniforem zahrál i můj dědeček. Pochází z vesnice Skořice, jeho manželka, matka mého (tehdy ročního) otce pocházela z nedaleké, dnes již neexistující vísky Kolvín, ležící v dnešním vojenském výcvikovém prostoru Brdy. Stejně jako ze vsi z "Mordové rokle" si za války němečtí okupanti rozhodli zřídit na katastru Kolvína (a rovněž sousedních vesnic Padrtě a Záběhlé) vojenskou střelnici. Obyvatelstvo se muselo vystěhovat - jejich hospodářství od nich byla vykoupena za poměrně korektních podmínek za tržní cenu. Po válce se občané do svých domovů vrátili, můj otec prožil v Kolvíně první léta svého života. V roce 1952 se však tehdejší vláda rozhodla, že dané území je pro vojenský výcvik ideální, obyvatelstvo všech tří vesnic znovu, tentokrát již definitivně vysídlila a za jejich domovy jim pod hrozbou vyvlastnění zaplatila směšné sumy na vázané vklady o které přišli následujícího roku díky měně. Tolik pro ilustraci dobových souvislostí vzniku snímku, na jehož natáčení můj děda dodnes vzpomíná... ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Film si zaslouží čtyři hvězdičky. Stehlíkův příběh jsem neznal, takže film je mým seznámení s touto novelou; ukazuje různé charaktery lidí za okupace ve vesnici, o níž je rozhodnuto, že bude z větší části vystěhována. Bojácný starosta, lidé odvážní i ustrašení, ti, kteří vystěhování odmítají rázně i ti, kteří by si rádi svůj domov uplatili. Postava Karla Prokeše je možná vykreslena trochu jednobarevně, Vršťala nebyl nikdy prvotřídním hercem, přesto výrazně ční jako hlavní "hrdina" filmu, když dokáže zrazovat i své největší kamarády a posílat je na smrt, aby sám zachránil nejen svou kůži, ale dokonce aby měl z vystěhování svých bližních svůj prospěch. A pak je tu postava komunisty z města, který se skrývá v jeskyni v lese poté, co byl při útěku střelen do nohy a jemuž místní pomáhají. Je to postava jednoznačně kladná, jak jinak by také v roce vzniku filmu mohla být. Jedno z nejstarších představení Oty Sklenčky v postavě sedláka, který se vzepřel vystěhování a byl na útěku zastřelen... A bodrý švec v podání Josefa Beyvla, který je ironický a zároveň optimisticky hledí do budoucna i v závěru filmu, kdy zimní krajinou táhnou vesničané ze své bývalé vesnice... ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama