Reklama

Reklama

Loupežnická pohádka

(TV film)
všechny plakáty

Obsahy(1)

O slavném loupežníku Lotrandovi, který chtěl mít ze svého syna vzdělaného pána... Málokterý český spisovatel napsal tak originální pohádkové příběhy jako Karel Čapek. Jejich adaptace mají už dávno své pevné místo ve zlatém fondu televizních pohádek. A dnes vám nabízíme jednu z nich – tu o strašlivém loupežníku Lotrandovi (V. Menšík), který udělal zásadní chybu, když poslal svého jediného synka, Lotranda mladšího (M. Stehlík), na studie. Vzdělaný a útlocitný chlapec nedokázal po otci převzít loupežnickou živnost. Proto bylo jen dobře, že se toho zklamání Lotrando starší nedožil… Ačkoli Lotrando ml. nesplnil tatínkovo přání a nepřevzal po něm loupežnickou živnost, přece jen si našel povolání, které by Lotrandovi st. možná nebylo tak docela proti mysli… (Česká televize)

(více)

Recenze (27)

otík 

všechny recenze uživatele

Těžká studiovka v tom nejtěžším možném kalibru. Kulisy jsou opravdu příšerné. Na druhou stranu půl pohádky v hlavní roli Vladimír Menšík - a to je také těžký kalibr. Ale jakmile zmizí z obrazovky, jde to s pohádkou pěkně z kopce. Naštěstí ale rychle - konec je totiž zcela jiný než známe ze Svěrákova podání. A bohužel je smutnější a daleko reálnější. Ani sám autor ani Josef Vinklář určitě netušili, jak i dnes budou jejich slova o pýše mocipánů aktuální. Průměrná pohádka, která se tak vysoké celkové hodnocení rozhodně nezaslouží. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Lotrando bez Zubejdy pro pamětníky. Jsem už pamětník a tuhle pohádku jsem měla v dětství ráda, stejně jako ostatní podle Devatera pohádek. Nemá to švih jako Lotrando se Zubejdou, není tam velbloud, ale má to své vlastní osobité kouzlo a Čapek z toho jde cítit víc, než velbloud z mladší mutace. A ten stále smutně platný závěr o těch, co mají úřad. Pane Čapku, tady bych byla ráda, kdybyste se mýlil. ()

Reklama

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Ach, synáčku, naše povolání je krásné a výnosné..a skutečně pro celý chlapy !! A ježto povolání loupežnické !!" Naše tuzemská režisérská legenda v tvorbě pro děti Libuše Koutná se jednou samozřejmě musela dostat i k tvorbě legendy spisovatelské z největších, Karla Čapka, jehož velmi netradiční pohádky jsem měl vždy velmi rád !! Musím přiznat, že toto zpracování, byť osobně mám raději ty animované verze, se neskutečně povedlo, a ačkoliv stejně jako ostatní papundeklové záležitosti staví především na skvostných hereckých výkonech těch největších filmových hvězd té doby, od většiny ostatních se přeci jen maličko liší !! Nejedná se totiž o typickou pohádku pro nejmenší děti, protože zde divák nějakou lásku či nadpřirozené motivy bude hledat jen velmi těžko, i samotné čapkovsky výsostně nadčasové, vtipné a geniální rozuzlení s moralizujícím poselstvím směrem k ouřadům totiž prckové příliš nepoberou, a tak bych jako cílovou skupinu této inteligentní záležitosti viděl spíše diváky s dětským srdcem, jimž nedělá problém se čas od času podívat na svět naivníma upřímnýma dětskýma očima, pak a zřejmě i pouze tehdy ji totiž dokážete ocenit !! Příběh samotný vychází z Čapkovy sbírky Devatero pohádek, jmenovitě z povídky Druhá loupežnická pohádka, v níž strašlivý loupežník Lotrando dává svého syna na studia do klášterní školy, protože z něj chce mít lepšího člověka, než jakým je on sám, ten však po Lotrandově smrti zjišťuje, čím že se jeho otec vlastně živil, a následně má jít v jeho stopách, loupení a zabíjení je mu však proti srsti, navíc se sám často stává obětí protřelých šizuňků, moc selského rozumu, praktičnosti či vrozené inteligence totiž skutečně nepobral, čímž Čapek (ne)chtěně ukazuje i druhou stranu vzdělávání obecně, a tak mu nezbývá než vymyslet rozumný kompromis mezi morálkou a slibem otci !! Oproti logicky se nabízejícímu Smyczkovu snímku Lotrando a Zubejda, kde scénář Zdeňka Svěráka spojuje vlastně dvě povídky najednou a citlivě upozaďuje či spíše parafrázuje čapkovský humor tím svým poněkud laskavějším pro dnešního diváka, se Koutná opravdu velmi striktně drží předlohy a Loupežnická pohádka dík nemastnému neslanému hudebnímu motivu Otmara Máchy, který kupodivu nahradil tradičního Vadima Petrova, který se s tím okouzlujícím Uhlířovým nedá skutečně ani srovnat, vyznívá jako hodně chudý příbuzný, nicméně pouze na první pohled !! Vladimír Menšík jako starý Lotrando si krade každičký záběr pro sebe a patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí, nicméně ani Josef Vinklář v roli profesora nemůže zklamat, stejně jako famózní Milan Stehlík se svým Lotrandem mladším, jehož celý národ zná především dík hlasu Vilíka ze Včelky Máji, či Václav Sloup !! A tak jako jediné vady na kráse vidím hlavně již zmiňovanou hudbu a zbytečně infantilní kulisy, na nichž se zub času podepsal nejvíce !! ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Na přelomu 70. a 80. let Libuše Koutná začala natáčet slavné Čapkovy pohádky. Vedle desítek průměrných až podprůměrných televizních studiových pohádek, určených pro nedělní odpoledne, vypadají jako naprosté skvosty televizní pohádkové tvorby. A že také těmi skvosty jsou. Jedním z nich je právě tato Loupežnická pohádka, která je podle mě i tou nejlepší. Milan Stehlík coby syn obávaného loupežníka Lotranda vypadá naprosto směšně. Je to naprostý trotl, neználek a jeho role mu naprosto sedí. Coby loupežnický synek nosí volánky, nechá si štupovat ponožky, učí se stolování a valčíku a při přepadávání prosí okradené o lup. Stejně tak sedí role i loupežníkům, v čele s Vladimírem Menšíkem. To celé je podložené geniálním scénářem, který vznikl na motivy slavné Čapkovy povídky. To již ukazuje hned tato věta ze samotného začátku pohádky: "Kdo to kdy slyšel, aby loupežník pral spoďáry s volánkama nebo aby loupežnický syn smrkal do kapesníku a chodil do školy v lakýrkách." [1069. hodnocení, 21. komentář, 72%] ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Je třeba přebrat "živnost" a tradici po velkém loupežníku Lotrandovi. A kdo jiný by měl v rodinném řemesle pokračovat než jeho syn Lotrando mladší. Všechno by pokračovalo dál jak má, jen kdyby jeho potomek nebyl takový ňouma, přetrhdílo a budižkničemu v jednom. Převýchova na správného a obávaného loupežníka bude zdlouhavá a pořádně pracná. Studiovou pohádku, která už něco pamatuje, natočila zkušená specialistka na pohádkový žánr Libuše Koutná a do role Lotranda obsadila tehdejšího miláčka národa Vladimíra Menšíka. Pozornost však není po celou dobu soustředěna až tak přímo na něho jako spíše na Lotranda juniora, kterého výborně ztvárnil nedoceněný Milan Stehlík, jehož nadabovaný Vilík ze Včelky Máji byl známější než on sám a jeho herecký um. Cením si, že pohádka nesklouzla do očekávaného konce, udržela si nadhled a v závěru měla jen takové malé morální poslání či spíše postesknutí si z úst profesora zahraného neméně skvělým Josefem Vinklářem. Jedná se o úsměvnou pohádku, která mladší ročníky zřejmě neoslní, má však perfektní herecké výkony a netradiční až originální pojetí v neroztahané stopáži. Mé hodnocení: 80% ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama