Million Dollar Hotel

Čekal jsem od toho něco ve stylu Lynchových nebo Kellyho filmů, no moc se jim to nepodobá. Tohle je sice divné, ale je to hlavně tím, že se to odehrává mezi blázny, hlavní hrdinové divně mluví, divně se chovají (vlastně to hodně stojí na hereckých výkonech, které jsou tady dost dobré) a to je tak nějak všechno. Příběh to má jednoduchý od začátku do konce, na konci by teda mohl přijít zajímavý zvrat, ale to by se film musel předělat, hlavně scény s Eloise. Mě osobně tu chyběla nějaká pořádná atmosféra, takhle si ten film prostě plynul a samotné prostředí podivného domu s podivnými lidmi nemohlo fungovat dlouho, takže mě to bavilo tak 50 minut a ten zbytek jsem tak nějak dokoukal. Filmařsky je to docela dobrý, ale moc si to mě to nezískalo. I tím, jak je to moc dlouhé, dvě hodiny jsou fakt moc. 3* (15.12.2018)

Million Dollar Hotel je hodně velká podivuhodnost.Ten film na mě zapůsobil snad pouze právě jen tou svou nepopiratelnou zvláštností,zato ovšem hodně silně.Absolutně netuším,co tímto snímkem autoři chtěli vlastně zdělit,ovšem já se vůbec nenudil,ba dokonce mě bavilo sledovat onu přehlídku ztroskoranců,bláznů,feťáků a další řadu těch nejbizardnějších postaviček na tom jistě jednom z nejšílenějších míst vůbec.Samotný příběh byl též sice na jednu stranu naprosto jednoduchý,ale zároveň i totálně psychedelický,nekompromisní a mimo realitu.Do toho všeho zapadají i naprosto "mimózní" výkony všech zúčastněných herců.Wim Wenders vybral ty největší podivíny Hollywoodu(hrál Jeremy Davies vůbec někdy někoho normálního) plus vytvořil naprosto atypickou roli pro Mela Gibsona.Celý film se nese v chladné atmosféře mimoreálného myšlení,celé je to ponořeno do psycho hávu,ze kterého není rozumné cesty ven.Opravdu velmi zvláštní,naprosto nekomerční film,který sedne asi jen málokomu,ale sílu má obrovskou. (19.05.2009)

Film, který do vás dvě hodiny tluče polopatisticky myšlenku, že svět je jeden veliký hotel, naše duše jsou pokoje a my čekáme na návštěvu krásné Milly, abychom překonali osamělost v zázraku spojení dvou pokojů (rozuměj duší). Každý pokoj má své zvláštnosti, my do něho utíkáme a někdy se v něm zavřeme před sebou a před světem, takže potřebujeme tvrdého vyšetřovatele, i když nás to bude stát skutečnou krev. Davisovo mumlání začne lézt na nervy po pár minutách, doslovný scénář po půlhodině. Hudebníci by měli hrát a ne přemýšlet. (05.11.2008)

Další úžasný film Wima Wenderse a já jsem opravdu potěšena, že se mi taky jednou líbí něco, co většinu nechává chladnou. Absurdní příběh s podivnými postavami daleko za hranicí normality mi hodně připomínal Hotel Splendide, policejní detektiv v podáni Mela Gibsona zase postavy Davida Lynche. Z počátku zcela absurdní příběh zasazený do detektivního rámu se odvíjí jakoby odnikud nikam, ale vnitřní logika vyplave na povrch na samotném konci. Pro mne zcela bezkonkurenčních 100% a připomínám úžasnou postavu pátého a veřejnosti neznámého člena skupiny Beatles, stvárněnou Peterem Stormarem. (06.06.2008)

Popravdě nechápu, proč je tento geniální film modře hodnocen. Není absolutně nic, co bych mu vytknul. Scénář, režie, úchvatná hudba, výborné herecké výkony, kamera, střih, vypointované postavy, existenciálně-mysteriozní zápletka, výborná atmosféra, hluboká myšlenka...no a výborný Stormare jakožto pátý člen Beatles?... P.S: Jo a Bona sem tam fakt zahlíd (03.12.2008)