Hřbitov pro cizince

Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem Josefa Dvořáka považovala za šaškujícího vodníka, zde prokázal, že je velmi dobrý herec. Hřbitov pro cizince se mi líbí především proto, že si vybral téma, které mohlo sklouznout v sladkobolné špinění doby minulé. To ale nečiní, nesnaží se prvoplánově něco, či někoho hanět, naopak vyzdvihuje. Vyzdvihuje a vzdává hold letcům RAF. Tento film by si měli povinně pustit autoři té věci s názvem Tmavomodrý svět. (15.05.2011)

Člověk si někdy říká, jaké ti lidé v dané přítomnosti měli „štěstí“, že moc nevěděli, co je v dalších letech a dekádách čeká.. Nabízí se srovnání se Sebechlebského Baladou o pilotovi a v něm Dudkův počin vítězí na poli lidského rozměru postav. Výlet uniformovaného lazebníka Pepíčka Dvořáka na Hradčany za Klementem nemá ve své tragikomice chybu.. „Největší bludy hlásaj ty, co jim sami věřej…“ (12.11.2018)

Jura Bartoška s Pepíkem Dvořákem si spletli světové strany a lítali nad špatnou částí Evropy. Po válce takový omyl dostanou od soudruhů pochopitelně sežrat - Pepíček má alespoň dělnický původ, tak nad ním lze přimhouřit oko a nechat ho šaškovat v holičské oficíně. Ale co s takovým kapitalistickým, imperialistickým, buržoazním ksindlem, movitým (kdysi) a vzdělaným člověkem, inteleguánem (!) jako je Jura? S takovým by se přece ani správný socialistický pes nebavil, ani kdyby měl Jura kolem krku uvázanou kotletu! Bezdůvodné křivdy vůči třídnímu nepříteli se vrší jedna za druhou a happyend by v tomto případě očekával jen momentálně zaostalý naivka. Téma filmu je silné, ale zpracování v mých očích pokulhává za očekáváním - taková umělá inscenace bez špetky někdejší poetiky a živočišnosti československých filmů. Osud hlavních hrdinů mě nedokázal patřičně dojmout (když to srovnám třeba s O. Vetchým v "Tmavomodrém světě") a vedlejší postavy jsou pouhými šablonami až karikaturami. A co je nejvíce zarážející, už tak krátká stopáž je z poloviny vyplněna budovatelskými písněmi, anglickými písněmi, církevními písněmi, zkrátka je divák nucen imrvére sledovat ksichty pějících pyjonýrů, soudružek, soudruhů milicionářů, soudruhů dementů a sólo v kostele si střihne i Pepíček Dvořákovic, který se ovšem krutě netrefoval do playbacku. Poselství filmu si zaslouží 5 frček, za to nemastné-neslané provedení bohužel musím 2* strhnout. 64% (19.05.2011)

Po revoluci 89' skončil v Československu tzv. 'komunistický ráj'. Vše se obrátilo a stejně tak, jak se před tím pomlouvalo vše imperialistické a buržoazní, nyní se začalo hlasitě útočit na činy bolševické. Známe komunistické snímky tohoto druhu převážně z 50. let, kdy např. pan továrník štval pracující lid do úmoru a hbitě je vykořisťoval. Kdo byl ve straně byl propuštěn a již nikde nebyl zaměstnán. Takový snímek 'Botostroj' budiž příkladem. A ať se to někomu líbí nebo ne, tento televizní film se s nim v ničem nezadá. Jiří Hubač si vzal téma ve své době hodně vyzdvihované a to téma o československých letcích za války létajících v anglickém RAFu. I na ně byla po 'Vítězném únoru' uspořádána štvanice a o tom celý tento snímek je. Máme možnost sledovat, jak hlavní postava ztvárněna Jiřím Bartoškou byla v rámci reorganizace a restrikce propuštěna s Čs. aerolinií a postupně štvána tak, až si ve finále sáhla na život. Což o to, příběh je zajímavý, o jehož reálnosti nechť diskutují historikové. Snímek jako takový je televizní, tedy zcela nenáročný. Dříve se tomu říkalo televizní hra. Jiří Bartoška tu ztvárnil svoji postavu tak, jak ho po léta známe. Nic překvapujícího. Naopak překvapením je Josef Dvořák, který se zhostil vážné role a to role kamaráda hlavní postavy. A zhostil se toho skutečně nad míru dobře. Škoda jen ohromné kýčovitosti scény na pražském hradě. To nadšení dosti hatí. Co dodat. V dnešní době snímek svojí výpovědí má sice svoje místo, ale nemuselo se tak rázně tlačit na pilu. Kromě pronásledování a štvaní se tu o postavách už nic nedozvíme a to je poměrně chyba. Úkol snímku je jasný, proto to mé počáteční porovnávání s filmy z 50. let. (29.06.2015)

V každém dobrém komikovi dřímá talent hrát excelentně dramatické úlohy. Dvořák to potvrdil.Zajímavé je, že roli Dvořák ,ze strachu že by na ni neměl, nejdříve odmítl. Inscenace obdržela cenu "Europe"  jako nejlepší inscenace roku 1991. V notesu kapitána Vorla (Jiří Bartoška) je 563 padlých Československých pilotů v Británii. V RAF  sloužilo cca 2500 Čechoslováků, kteří prchli před nacisty z domoviny a nakonec vytvořili jednu bombardovací a tři stíhací perutě.Ne všechny příběhy měly šťastný konec celkem zemřelo v britských službách asi 500 Čechoslováků uvádí se oficiálně. (19.03.2009)