Lion of the Desert
Lion of the Desert
Režie:
Moustapha AkkadScénář:
H.A.L. CraigKamera:
Jack HildyardHudba:
Maurice JarreHrají:
Anthony Quinn, Oliver Reed, Irene Papas, Raf Vallone, Rod Steiger, John Gielgud, Andrew Keir, Gastone Moschin, Stefano Patrizi, Adolfo Lastretti, Sky du Mont (více)Obsahy(2)
Příběh libyjského hrdiny, který se postavil na odpor fašistickým vetřelcům. Je rok 1929 a Mussolini je nespokojen se situací v Libyi, kterou Itálie okupuje bezmála 20 let. Neustálé vzpoury žádají konečné zlomení domácího odporu. Z toho důvodu duce vysílá do země nekompromisního generála Rudolfa Grazianiho, aby se úkolu ujal a porazil vůdce odporu – učitele Omara Mukhtara (Anthony Quinn) přezdívaného Lev pouště. Ten je mazaným bojovníkem s dokonalou znalostí terénu, co svými rychlými výpady ze zálohy ochromuje italské jednotky a mizí stejně rychle jako přichází. Proto má také mezi italskými vojáky pověst přízraku. Graziani nastolí v okupovaných provinciích novou vlnu represí, a to donutí Mukhtara opět bojovat. První zdrcující Grazianiho porážka otevře italskému generálovi oči a uvědomí si, že svůj úkol za současné situace nemůže splnit. Dojde tak k razantním krokům – stavěním koncentračních táborů, vypalováním vesnic, trávení studní, popravám a k mohutné ofenzívě do pouště, kterou se do té doby nikdo neodvážil učinit... Filmové zpracování osudů Omara Mukhtara a tzv. pacifikace Libye se i přes obrovskou výpravu vrcholící spektakulárními bitvami stal kasovním neúspěchem. S rozpočtem přibližně 35 miliónů dolarů (nejdražším americkým filmem byl do té doby Superman z roku 1978 s rozpočtem 55 miliónů) neutržil ani 2 miliony. K úspěchu v kinech nepomohlo ani výrazné herecké obsazení, ať už oscarový Anthony Quinn, Oliver Reed, Irene Papasová či Rod Steiger, co si roli Benita Mussoliniho zahrál již podruhé (poprvé ve filmu Poslední dny Mussoliniho z roku 1974). Se snímkem se pojí také kontroverzní zákaz promítání v Itálii od roku 1982 s odůvodněním, že film poškozuje pověst italské armády, a na tamních televizních obrazovkách, resp. placeném kanálu Sky, se objevil až v roce 2009 při oficiální návštěvě Muammara Kaddáfiho. (Česká televize)
(více)Recenze (37)
Lion of the Desert spadá bohužel mezi obecně méně známé filmy, což je na škodu oproti tomu, jak široké publikum může oslovit. Jde o relativně dlouhý výpravný film, kde proti sobě stojí Oliver Reed coby fašistický generál a Anthony Quinn jakož vůdce arabského obyvatelstva, které je násilně italskými fašisty podmaňováno a vzdoruje tak osídlování a přijetí cizího režimu na svém uzémí. Divák vidí kombinaci bravurních hereckých výkonů Reeda a Quinna a mimo to poutavou válečnou podívanou, kde nechybí vojenská taktika, emoce a vybudování si osobního vztahu k jednotlivým postavám. Toto vše už jen podbarvuje hudební dílo Maurice Jarreho. ()
Je dobré, že existují takovéhle filmy. Připomenou nám zapomenuté stránky historie, kdy parta beduínů na koních dokázala trápit dvacet let fašizující se militantní Italy, kteří snili o nové slávě Říma. Nedělám si iluze, že kdyby to nepomáhalo aktivitám Britů v Africe, nikdy by si toho filmaři nevšimli. To už je ale tak, dějiny píší vítězové. V každém případě Libye nebyla země bez obyvatel vhodná k obsazení rozpínající se Itálií, i toto dobrodružství vede k pochopení historie severní Afriky jako celku. 80% ()
,,LÍBYA JE NAŠA TŔŇOVÁ KORUNA." __ Mustafa Akkad povolal pár rokov po nakrútení ,,Mohameda" osvedčených spolupracovníkov (scenár, hudba, kamera...), aby sa spoločne, s - miestami takmer nespoznateľným - Anthony Quinnom pustil do ďalšieho mimoriadne ambiciózneho projektu o osobnosti takmer neznámej mimo moslimský svet, Treba dodať, že hoci je tu postava Omara Mukhtara nepochybne (z časti) idealizovaná, Quinn hrá výborne a zásluhou maskérov v pozitívnom zmysle slova som ho prestal vnímať ako známeho herca. Zdatne mu už sekunduje iba Oliver Reed, pretože zvyšok zvučných mien ako sir John Gielgud, Irene Papas ako takmer karikatúrny Rod Steiger v úlohe Mussoliniho tu žiaden väčší priestor nedostanú. Vďaka štedrému rozpočtu je film zvládnutý technicky na dobrej úrovni, avšak ešte dôležitejšie je to, načo poukazuje. To, ako sú tu vykreslení taliani - hoci fašišti - dáva tušiť, prečo sa táto krajina nepodieľala na koprodukcii filmu a som zvedavý, ako bol vnímaní tamojšími divákmi pokiaľ sa dostal do ich distribúcie. Surová brutalita bojových scén v ktorých slabo ozbrojení, zato dôvtipní beduíni húževnato bojujú vopred prehratý boj je viditeľná najmä po bitke, kedy nad zmasakrovanými telami za zvukov víťaznej hudby zaveje talianska vlajka. ,,Ľudskejšia tvár" fašistov je napokon ukázaná až v závere či už v postave Omarovho obhajcu, alebo čiastočne v Reedovej postave, aby bol vykreslený ako vojak vážiaci si udatnosť svojho protivníka. (228. hodnotenie, 25. komentár k filmu) ()
Výborný, výpravný životopisný snímok o jednom zaujímavom človeku, ktorý dokázal svojou inteligenciou a vytrvalosťou držať v šachu dobyvačné ambície Makarónov dlhých 20 rokov. To tiež krásne vypovedá o vtedajšej katastrofálnej vojenskej stratégii a úrovni talianskej armády vôbec. Nie darmo si väčšina ľudí myslí, že Mussolini bol pre Hitlera iba príťažou... Netvrdím, našlo by sa tu v rámci pomerne dlhej stopáže pár hluchých miest, no celkovo môžem potvrdiť, že to bolo pútavé a na záver aj podnetné. Niektoré myšlienky Leva púšte, ktoré vypovedal na záver stoja za úvahu. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Ač ze své podstaty pacifistka (byť nezapálená a neaktivní:), mám válečné filmy ráda. Patří k nim i tento starší snímek s hvězdným trojlístkem mých "topek": Anthony Quinn, Rod Steiger a Maurice Jarre. Všudypřítomný spalující sluneční žár libyjské pouště cítím ještě dnes, po čase stráveném v této africké zemi, byť převážně v klimatizované Tripolis. Přesvědčivé filmové zobrazení vlasteneckého odporu a statečného boje libyjských Arabů a Berberů proti italskému kolonialismu, má tak pro mne ještě další osobní, lidský rozměr. I v roce 1929 musela italská invaze čelit tuhému odporu beduínských povstalců v čele s Omarem Mukhtarem, kteří, přestože utrpěli těžké ztráty a měli k dispozici jen primitivní zbraně, pokračovali v nerovném boji. Italové dosáhli vítězství jen pomocí lsti, podvodu, porušování válečného práva a lidských práv (zabíjení válečných zajatců,věznění v koncentračních táborech, včetně pokusů o vyhladovění obyvatel), za použití tanků a letadel. Odkaz Omara Mukhtara, jehož poslední roky jsou ve filmu zachyceny, bývá zneužíván mnoha libyjskými politickými hnutími, včetně Muammara Kaddáfiho, který byl nejdéle vládnoucím diktátorem na světě. Doporučuji zhlédnout tento nepříliž známý, ale po všech stránkách velmi dobře natočený film zde: https://www.youtube.com/watch?v=T5NsRk3epKw ()
Reklama