Děla z Navarone

Tak teď nevím, jestli má o válce více zkreslené představy Hurvínek, nebo režisér J. Lee Thompson.. Hrdinný Peck leze po deštěm bičované (horizontální) skále jak Gabe Walker s přísavkami na rukou, Stuky shazují místo bomb silvestrovské petardy a nacistická armáda je vykreslena jako docela naivní spolek amatérských vojáčků. Zaplaťpanbůh za suchý britský humor Davida Nivena, jehož uvidíte poprvé a naposledy na filmovém plátně s cigaretou v ústech. Než se na ve střižně zanedbaný epos o sabotérských titánech podívat znova, to raději precizně vypucovat oba navaronské kanóny dětským zubním kartáčkem.. (16.04.2010)

Po mém soudu jeden ze špičkových válečných filmů. Dějová linka je trochu podobná třeba Sedmi statečným. Je jistý problém (zde dvě obří německá děla na Navarone), který je nutno zvládnout. Sejde se různorodá parta – každý ztělesňuje něco jiného. Jsou vhozeni do víru událostí, kdy se kromě samotné bojové akce postupně odkrývají jejich charaktery a životní příběhy. Žádné zběsilé střihy - nespěchá se, což je důležité. Máme čas spoluprožívat a být vtaženi do děje. Gregory Peck, Anthony Quinn a spol. jsou ve formě. Víme, že úkol bude splněn, ale přesto oči neodtrhneme (30.05.2004)

Staré a dobré, bohužel tam bylo až příliš mnoho náhod a štěstí a hromada zbytečného filozofování a patetických keců. Ty, kdyby se vystřihly, mohlo by to být nejen mnohem kratší (2,5 hodiny je zbytečně moc), ale i mnohem rozumnější a s větším spádem. ~~~ Jinak takový standardní válečný film, jakých se v té době netočilo málo. (28.05.2011)

Na můj vkus se na Dělech podepsal zub času o dost více než na jeho tehdejších žánrových soukmenovcích. Přepálená stopáž taky moc nepomáhá, protože koukat dlouhé dvě a půl hodiny na toporně vedené herce (jak ale bylo tenkrát zvykem) pro mě osobně nebyla žádná slast. Zkrátka jeden z mnoha. 50 % (23.01.2011)

Pokud se film tváří jako válečný film, měl by se tak i chovat. Naprosto fasicnující bylo, že hlavním hrdinům těmř nic nevyšlo přesně podle představ a vždycky na jeden plán přišel jeden nečekaný výser. Což o to až sem je to v pohodě, ale pak ? Každý výser hlavní hrdinové vyřešili během několika sekund, třeba to jak se dostali ze zajetí na SS základně, proboha živého ani Rambo s Jamesem Bondem dohromady by to nezvládli líp. Pokud se v jednom záběru objeví němec, tak jen proto aby byl v druhým zabit našimi hrdiny, kdyby přiletěl americký cvičený holub a vysral se na nácka, a ten by potom padnul mrtvej k zemi, vyšlo by to nastejno. Navíc třeba při lezeckých záběrech jsem si pořád vybavoval film Zvíře, jak Bebel simuluje, že leze na vysoký barák, ale ve skutečnosti se plazí ve studiu po zemi. To vůbec nemá cenu, spousta z vás vyčítá kde jakýmu akčnímu filmu (die hard 4 ) nereálnost a přitom je na tom podobný druh film postaven. Naopak válečný film, pokud se má pyšnit skutečně slovem válečný by měl snad alespoń trochu odpovídat realitě a ne připomínat setkání supermanů se spidermany ve druhé světové válce, ale jak je vidět z hodnocení, vnímám to tak asi sám. Filmu přiznávám pár zajímavých scén, dobrý herecký výkony a kvalitní dialogy, Zejména když jeden z komanda mluví o tom, že je rozdíl někoho zabít střelnou zbraní a nožem. Ovšem stačí si vzpomenout například jak se všichni dostali do zajetí Němců a nikdo z nich neřešil, jak se to mohlo stát, přitom bylo jasný, že je někdo musel udat, až po čase najednou bum, byl odhalen viník, do tý doby ani slovo že by to někoho sralo. Už dlouho jsem neviděl válečný film, který se bere tak vážně a přitom působí tak naivně až trapně. (13.04.2010)