Šinseiki Evangelion

Největší pozitivum Evangeliona je jeho celková kvalitativní vyrovnanost (tedy kromě dílu 25 a 26, ale o těch později) a povedeně vykreslené charaktery (rozhodně ale nejde o vrchol anime), které jsou uvěřitelné a chovají se relativně racionálně.Akce je hodně (což by asi mecha mělo splňovat) a je povedená, mimo ní samozřejmě sledujeme také životní strasti pilotů EV a i tady se dá mluvit o velmi dobře odvedené práci.A ted k závěrečným dvěma dílům: osobně je vnímám, jako prachsprostý podvod na divákovi a různé superlativy na jejich adresu beru jako zkraty některých místních otaku(Geniální? Fenomenální?Nic takového se nekoná...Spíš k nim sedí: Odfláklé, nudné, levné).Vtipné je, jak si tvůrci mysleli, že oblbnou diváka tím, že mu dají jakoby hutnou filozofickou myšlenku, nad kterou bude on sám přemýšlet a zapomene tím na to, že tato filozofie nijak zvlášť nekoresponduje z dosavadním dějem a nebude tedy vyžadovat pořádný a propracovaný konec.Podle toho co tu čtu, se jim to opravdu povedlo a někteří (a těch je spousta) jim to sežrali i z navijákem a k obědu si dali udici a časopis o rybářství.Já jim to nesežral.Pokud chcete filozofování v anime, spíš než poslední díly Evangeliona, doporučuji parádní seriál Haibane renmei.Nechci jen kvůli nepovedeným posledním dvěma dílům, dát NGE hvězdičku dolů, protože jsem se věsměs bavil výborně a tak dávám pět...slabších 5* (04.03.2011)

S tímto anime mám jakýsi "love-hate relationship" a vsadím se, že nejsem jediná, která má po celé sérii tak trochu bordel v hlavě... Jeden z problémů, který nacházím, je způsob, jakým každá epizoda podává nové informace, buduje zápletku, příběh, zkrátka storytelling. I přes ohromnou dávku informací, kterou příběh ustavičně nabízí, máte pocit, že vám něco uniká a posledních pár epizod tomu moc nenahrává. Je poznat, že ke konci série už studiu dochází peníze, ale i přes tento fakt se snaží podat co nejvíce pro rozpletení příběhu, ovšem bez zhlédnutí navazujících filmů jsou vám všechny tyto informace naprosto zbytečné, neb jsou chaotické a nepochopitelné. Možná je to záměrně, ale mně takový způsob vyprávění moc nesedí, zanechává mě velmi ne(u)spokojenou, neboť právě kvůli rozuzlení sleduji díl za dílem, chci přeci vědět, jak to všechno dopadne, napětí s každou epizodou roste a když se vám nabízí konec a vše se má v celé své kráse odhalit, poslední dvě epizody (a hlavně ta poslední) veškeré to napětí ničí, řítí jej do hlubin prázdnoty a přesně s takovým pocitem vás zanechá, pocit prázdnoty, nepokoje, nepochopení. Přemýšlím, možná někteří toto anime zbožňují právě kvůli tomuto pocitu naprostého emočního vyždímání a nepokoje, ale mně tento pocit netěší, spíše rozčiluje. Pokud jste toto anime neviděli, je potřeba na toto myslet, protože jen vy sami si uděláte obrázek, jaký vztah si k této sérii vybudujete. (08.04.2019)

Prva polovica: nic prevratneho, ba az nudneho. Novy diel, novy angel, navrh riesenia, zopar problemov, happy end. Postupne sa vynaraju stale zavaznejsie a prekvapujucejsie otazky a ked to konecne nabera na gradoch, clovek sa tesi na odhalenie, zrazu bum. Koniec mi pride akoby autor nedokazal vymysliet dostatocne odpovede na otazky, ktore predtym nastolil a tak to zmietol v jedno velke PSYCHO finale, ktore bolo pre mna sklamanim. (08.05.2006)

Rozhodně se nejedná o přeceňovaný seriál. Spíše valnou většinou nepochopený. Zprvu se zdá, že se jedná o obyčejné mecha-anime, jenže opak je pravdou. Anime je totiž přímo procpané filozofickými otázkami, symboly a důležitou roli tu hraje psychologie všech postav. Body odebírám za to, že jsem se zpočátku nudil a k dalším dílům jsem se tak trochu nutil, za což mohl hlavně hlavní hrdina. Všechno ale nakonec zapadá do sebe a dává smysl. I to, proč je Shinji takový, jaký je. Nutno dodat, že bez shlédnutí EoE přicházíte o to nejdůležitější. Sečteno, podtrženo - EVA je jedno z nejtěžších, nejhlubších a nejpromakanějších anime, co jsem kdy viděl. Není ale tím nejzábavnějším. 7.5/10 (16.07.2010)

Kultovní mecha anime série o soubojích obřích robotů ovládaných vyvolenými dětmi proti jednotlivě se zjevujícím Andělům prapodivných tvarů i schopností, útočících v Tokiu 3 na podzemní komplex ukrývající něco, co může zničit veškeré lidstvo. Takhle to zní značně klišovitě, ale ve skutečnosti jde o originální, skoro dospělou záležitost s množstvím pomalu odkrývaných tajemství. Většina věcí zaslouží přívlastek 'skvělá': akce, postavy, humor, dialogy, zápletka, animace, kresba. Tedy asi tak do 20.-22. dílu, kdy dochází k totálnímu rozleptání psychiky hrdinů, jež jejich současné i minulé činy proměnily v uzlíčky sebeobviňujících se, ztracených, úzkostlivých nervů. Zákulisní pikle plné nábožensko-filosofické symboliky také dostoupily svého vrcholu, pročež se příběh stal poněkud nesrozumitelným. No a ty dvě neslavné závěrečné epizody, ve kterých se tvůrci psychoanalyticky rýpou v pocitech osamění, frustrace, nenávisti, neschopnosti etc. nad téměř statickými abstraktními obrázky, ty nevysvětlily vůbec nic a zanechaly jeden velký WTF otazník. (21.08.2014)