Libertin

Hodně temný film o šíleném, ale naprosto geniálním druhém hraběti z Rochesteru. Už dlouho jsem neviděla debut dosahující podobných kvalit - jméno Laurence Dunmore bychom si měli rozhodně zapamatovat. Johnny Depp zase předvádí jednu ze svých nejlepších kreací, hraje doslova jako o život, strhává na sebe pozornost takovým způsobem, že jej musíte milovat, i když jeho prolog je dost jasný : "I do not want you to love me." Kamera je úchvatná, díky ní je navozena atmosféra temna, stejně tak výprava a masky - zobrazení lidského bahna a špíny je neskutečné. Prostě tohle si zaslouží nálepku "geniální". (29.04.2006)

V každé generaci se objeví nějaká osobnost, která má natolik příznivý vztah k vyvolávání skandálů, rebelii a porušování tabu., že se jí dříve či později podaří překonat obecný světový názor na to, co to doopravdy znamená být svobodným člověkem. V 17 století byl touto osobností jednoznačně John Wilmot, známý také jako hrabě z Rochesteru - prohnaný a talentovaný rošťák, který prožil svůj krátký a divoký život jako středověká rocková hvězda a stal se známým potížistou, géniem i jedním z nejnezkrotnějších prostopášníků v historrii. A Johnny Deppovi tahle role sedla, ale ve výrazně divadelním ztvárnění zaniká náboj, který tenhle film mohl mít, ale rozhodně ho nemá. (19.01.2009)

Mizanscéna Libertina je utopená ve věčném nedostatku světla, z jehož šedi se vynořují dominantní detaily kamenných, upocených a špinavých lidských tváří. Vnitřní rozpoložení na pohled cynických a o svých skutečných emocích zásadně nehovořících postav prozrazuje promyšlené rámování. To zároveň postupně mění dekadentní a oplzlý svět ve smutné místo plné ztracených existencí, které jsou nuceny přestat se bát upřímných pohledů. Libertin je - coby neoplzlý film o oplzlosti - ve skutečnosti úplně stejný jako jeho hrdina, jehož si možná nezamilujete, ale koukáte do jeho nehybné a čím dál znetvořenější tváře ve velkých detailech tak dlouho, že se nevyhnete pátrání po tom, co se skrývá za ní... (01.05.2006)

Johny Depp a snímky, ve kterých účinkuje, pro mě tvoří svým způsobem sázku na jistotu, buď se mi líbí moc nebo přinejmenším neurazí, ale Libertin je první případ, kdy převažují negativní pocity. Není to přitom v Johnym Deppovi, ten odvádí svůj standard, ale ostatní složky filmu nefungují tak, jak bych si představoval. Ať už se ve mě filmaři snaží vzbudit jakékoli emoce, dokonale mě míjí a jediný pocit, který jsem si posléze odnášel, byla nuda a dojem přetažené stopáže. Zdá se mi, že ten snímek si na drama spíš hraje a je to celé nějak umělé a navíc bez jiskry. Samantha Morton nemá např. zdaleka takové charisma, jaké v podobné roli předvedla Claire Danes. Dokonce i v situaci, kdy se Johny Depp pod tíhou své nemoci divákovi prakticky rozpadá před očima, necítil jsem nějakou lítost nebo odpor - vůbec nic. Nemám nejmenší důvod se k Libertinovi vracet, jedno setkání mi bohatě stačilo. Film předstírá, že obsahuje pikantní události, živočišné vášně a bohémské hrdiny, ale na všechno si jen tak hraje. Celkový dojem: 45 %. (09.05.2010)

Nezemřu já od práce, nezahynu bídou, nezalknu se v oprátce, skončim syfilidou. Nezemřu já u holky ani na silnici. Zemřu volky nevolky klidně v nemocnici. Nezískal jsem za živa lásky skustky svými. Jeptiška jen šedivá oči zatlačí mi. Nad mou mrchou stáhne klaun tvář svou v smutnou masku. “Zemřel tady vilný faun na nešťastnou lásku.” František Gellner- Píseň zhýralého jinocha (14.01.2007)