O malých věcech

Napadaly mě u toho jen takové headliny- a nebylo jich moc, jen se různě střídaly: “Příběhy prachobyčejného šílenství 2023 Edition; Školní režijní cvičení krát 12; Řeš, nebo trp; Titěrnej prostor, ale vešla se i nuda.” Mám už něco odžito, ale v těchhle příbězích jsem se nenacházel. Nulová míra ztotožnění přijde i mně podezřelá- leč je to vážně tak, nešvindluju. Brno je na podobný problémy asi malý město, takhle moc se dokážou trápit jen mladí, umělecky založení lidé v Praze. Takže na ně budu hodnej a ocením tu jejich progresivní (ehm) snahu třemi hvězdičkami- 55 procent. (03.09.2024)

Jako že rachitického Denise Šafaříka nemusim jako herce, tak jako tvůrce se mi pohled na něho zlepšil. Rozhodně originální nízkorozpočtovka naplněná zpočátku obvyklými situacemi ve zdánlivě nesourodých příbězích z jednoho paneláku. Líbila se mi gradace a vyústění scének ve svém scénáristickém provedení, která nejsou u českých filmů moc obvyklá. Vyzdvihnu ´´básničku #2´´ a scénka se spolknutýma klíčema, to bylo povedené absurdum. 70% (15.01.2024)

S opodstatněnou drzostí a seběvědomím natočený debut Denise Šafaříka by mohl rozčeřit stojaté vody české kinematografie. Již nemusím závidět našim východním sousedům jejich Invalidu, Šafaříkův humor je ještě břitčí a černější. Epizodický formát zobrazující kaleidoskop jednoho dne v jednom domě si jde svou vlastní, dosud nevyšlapanou, cestou. Šafařík má kuráž a potenciál, doufám, že obojí mu vydrží při shánění peněz na další projekt, na který se již nyní těším. (13.12.2023)

Hodně příjemný a nenápadný debut, který ukazuje, že i ve zdejších podmínkách lze natočit film, který nejde divákovi naproti, nepodbízí se mu a má docela silné poselství. Ocenit se musí, že všech dvanáct povídek je konzistentních a udržuje si víceméně stejnou úroveň. Denis Šafařík má viditelně smysl pro černý humor, protože všechny příspěvky jsou vtipné, zároveň ale z jejich vyznění leckdy běhá mráz po zádech, což je pochopitelně atraktivní. K tomu nejlepšímu rozhodně patří hned úvodní "básnická" povídka a předposlední se snědenými klíči, závěrečný dovětek je pak poměrně brutální. Z herců logicky nikdo nevyčnívá, protože nemá tolik prostoru, všichni jsou ale velmi dobří a leckdy autentičtí. Jestli ale něco filmu chybí, je to propojující prvek, protože to, že se vše odehrává pod jednou střechou, úplně nestačí a není to zcela uspokojivé. O malých věcech je každopádně sympatická prvotina, která má co nabídnout, a i když není úplně dotažená, dodává člověku naději, že i u nás si tvůrce může natočit vesměs to, co sám zamýšlí, jen musí mít promyšlený nápad a silnou podporu producentů. 60 % (16.06.2023)

Trochu drsnější, místy až morbidní. Ale to mi nevadilo, tento typ humoru mám rád. Jednotlivé příběhy a jejich vygradované pointy se mi moc líbily. Bohužel na hodinovou stopáž jich je až moc a pozornost diváka to hodně rozptýlí. Zde platí heslo: Čeho je moc, toho je příliš. Možná by stačilo některé příběhy o něco málo prodloužit a propracovat, aby jich bylo trochu méně a zůstaly v hlavě. Takhle jen přeletí a druhý den si nevzpomenu. (15.09.2023)