Den díkůvzdání

Film v podstatě kráčí ve šlépějích především klasických slasherů jako "My Bloody Valentine", "The Prowler", ale také "Scream". Během filmu si všimneme odkazů na další klasické horory, jako je "The Texas Chain Saw Massacre", "Halloween", "Friday the 13th" a "I Know What You Did Last Summer". Zasazení do amerického svátku Thanksgiving je příjemné, potěší víc než Halloween nebo Vánoce. Velmi chválím výborné jump-scares provázející vraždy - mnoho z nich jsem nečekal a dokázaly mě slušně zvednout ze sedačky, dále pak musím zmínit i celkem fajn teenagerskou partu s (v rámci žánru) obstojnou chemií, skvěle vyšperkované a výživné gore, které ve snímcích poslední doby dramaticky chybí a kterého jsme zde dostali požehnaně!! Tady je Eli Roth opravdu utržen z řetězů a všechny vraždy mají šmrnc, jsou řádně brutální, hodně kreativní, doslova někdy až nepříjemné a hodně ošklivé. Využívá různé zbraně a fatality a opravdu jsem si všechny killy užíval. Došlo na střeva, umlácení kladivem, usmažení zaživa, skalpy, dekapitace hlav, ufiknuté prsty, zkrátka od každého něco a je to super. Film funguje i po detektivní stránce, odhalení vraha mě překvapilo a jeho motiv dával smysl. Podle mého názoru mohlo umřít více hlavních postav, ale mám pocit, že Eli Roth chtěl některé postavy i přes jejich bezvýznamnost ušetřit, možná pro případné pokračování. Tento film mi svou dynamikou vyprávění vyrazil dech. Detailní záběry, které mě naplňovaly napětím, vtipné úderné hlášky mezi postavami spolu s fantastickými hereckými výkony, osvěžující zápletkou, kterou byste nečekali, gore přidalo filmu na vtipnosti, ale ne laciným způsobem. Za mě nejlepší horor roku. /90% + FILM ROKU/ (06.01.2024)

Roth měl určitě navíc, než kdy dokázal. Je to podobný režisér jako Ti West, který se vykoupil ovšem skvělou trilogií X, teda pokud nepokazí poslední díl, který nás teprve čeká. Za to Roth uspěl akorát průměrně s povedeným Green Inferno a jeho Thanksgiving je tak někde napůl mezi povedeným slasherem a mírným zklamáním. My starší kousci co jsme kdysi viděli fake trailer jsme možná čekali přeci jen víc. Roth neví, respektive divák neví, jestli netlačí na pilu záměrně a nechává postavy zbytečně mluvit na úkor masakru. I když černý humor jede a několikrát sem vyprsknul smíchy, vraždy jsou slušný a vrah má potenciál. Jenže atmosféra je právě díky humoru dost potlačená stranou a když ve scéně, kdy se zažíva upeče člověk v troubě se smějete díky teploměru v těle a necítíte žádné děsivé emoce, je to prostě spíš ke škodě. Vrah se dá docela dobře uhodnout po výslechu na policejní stanici, takže se nedá ani úplně mluvit o nějakém větším napětí a zábavnost akce zase brzdí přehršel průměrných postav a moc zbytečných dialogů, ale postavy jsou vesměs sympatické. Počáteční masakr v obchoďáku, solidní vraždy a charismatický vrah udrží Thanksgiving na hraně kvalitního slasheru, ale jak už je u Rotha zvykem, mohlo to být mnohem lepší. Je to zbytečně zkartkovité a paradoxně tomu ubližuje fakt, že se to nebere moc vážně. Jako by si Roth na vážnější notu nevěřil, přitom v Green Inferno dokázal, že pokus chce točit vážně, tak se mu atmosféra a emoce daří. Hodně se tu píše o srovnání s Vřískotem, který jsem vždycky k smrti nesnášel a všechny díly považuju za naprosto debilní, hlavně už stupidní jedničku, která mě srala už na základní škole. Slasher je takový druhořadý podžánr hororu a těch opravdu dobrých, jakože áčkových je naprosté minimum. Roth natočil zábavné béčko na jedno podívání, které mělo ale možnosti stát se něčím větším, bohužel. Stejně nedopečené jako Machete. Teď už jen zbývá čekat, jestli někdo odvážný natočí SS vlkodlaky s ďábelsky přehrávajícím Cagem a zkusí z kdysi fakeových trailerů natočit aspoň jeden epický celovečerní horor, který by byl něčím víc, než promarněnou šancí. 60%. (08.03.2024)

Den díkůvzdání není žádným revolučním hororem, jako poctivý slasher však funguje víc než dobře. A překvapivě několikrát pobaví třeba narážkami na americkou kulturu a životní styl, což ilustruje hned úvodní sekvence ve velkoobchodě. Ta je jednak svou absurditou až komická, ale zároveň velmi rychle ukáže krvavý potenciál celého filmu. Jednotlivé mordy jsou poté opravdu výživné, často nápadité a zejména jedna scéna dokáže fakt znechutit. Vše krásně doplňuje samotný vrah, který má jednak skvělý design, a zároveň těží z dobře budované atmosféry jednotlivých scén. Tvůrci sice sází i na klasické lekačky, těch však není zbytečně moc a jsou sakra efektivní. Zároveň velmi slušně funguje určité tajemno okolo zabijákovy identity. Adeptů je totiž dost a ačkoliv jednotlivé postavy nejsou kdovíjak zajímavé, tak zároveň nejsou vyloženě na pěst. Novinka se nevyhne několika otravným, zejména vztahovým, klišé a v rámci příběhu nakousne dost témat, které pak nestíhá dotáhnout. To ale ve výsledku tolik nevadí, já se totiž ty necelé dvě hodiny fakt bavil. 7/10 (11.12.2023)

Obyčejný horor, kde je jeden zabiják, který postupně vraždí lidi. Obsahem mě to nijak moc nezaujalo, protože příběh je velmi jednoduchý a nepřináší nic nového. Sem tam má film dobrou atmosféru, ale to je tak jediné. Co ale musím pochválit je kostým hlavního zabijáka. Celý film samozřejmě graduje a vyvrcholí úplně na konci, kde se opravdu nešetří s nechutnými scénami. Jinak ale průměrnej horor. 5/10 (24.12.2023)

Vlastně ani moc nevím proč, ale úvodní výprodejové šílenství během Black Friday mi připomnělo sérii Nezvratný osud. A vlastně i dost namlsalo. Každopádně veřejnost z masakru viní majitele obchoďáku i provokující partu přátel (je mezi nimi i podnikatelova dcera), kteří se mezi vábivé slevy dostali před agresivním davem. Uplynul rok, rány z tragédie ještě nejsou zahojené a v ulicích města se zjevuje maskovaný vrah, který má v ruce seznam těch, kteří při loňském masakru sehráli nějakou klíčovější roli. Užvaněný hororový nadšenec Eli Roth je sice totální brakař, ale pár solidních jednohubek se zajímavým námětem (Nebezpečné pokušení, The Green Inferno) divákům přece jenom naservíroval. I když se mnohdy tváří jako spása žánru, o kdovíjak kreativního filmaře nejde. Ale pokaždé dokáže svým pomrkáváním na diváka, působivým bouráním masa či holými dívčími zadky získat pozornost. Mnozí možná pamatují jeho grindhouseový fake trailer na slasher Thanksgiving, po mnoha letech došlo i na celovečerák, ale ač jsou jednotlivé mordy fajn (Gina Gershon, trampolína, ufiknuté prsty…), čekal jsem větší divokost a možná i odvahu. Každopádně atmosféra uplynulých dekád je poměrně silná, nechybí toliko potřebná nadsázka. Z ústředního zabijáka jde respekt, představitelé omladiny jsou vesměs nevýrazní, minimálně Nell Verlaque ale (asi to nebude herectvím) rozhodně zaujme. Jen velká škoda, že všichni tolik melou (klidně 10-15 minut mohlo jít pryč) a samozřejmě se nezapomenou (když jim jde o kejhák) chovat lehce pitomě. Každopádně rád jsem si připomněl staré dobré hororové časy. Chtěl jsem dát čtyři, ale poslední půlhodinka to stáhla na velice slušné tři. (15.01.2024)