Dějiny násilí

Zvláštní film. Velice úsporně zrežírované psychologické drama, které vás téměř devadesát minut navnaďuje na naprosto úžasnou pointu, která se nakonec nekoná, což je vlastně dobře, neboť by zbytečně odváděla pozornost od hlavního tématu – jak člověka, potažmo společnost mění násilí? Není pravda, že hlavní příběh se začíná odvíjet od oné zásadní události v bistru, začíná se odvíjet od prvních minut. Právě asymetrie Tomova poklidného života před „událostí“ a po „události“ je na filmu nejvíce fascinující. Nemění se však jenom Tom – hlavní aktér, ale i jeho rodina. Dějiny násilí jsou promyšlenou studií násilnické mysli, přičemž je lze vnímat dvojím odlišným způsobem – metaforicky a racionalisticky. Cronenbergh režíruje skutečně neuvěřitelně střídmě, scény brutálního násilí a explicitního sexu si šetří jen pro ty nejzásadnější momenty, aby vše zapadalo do jeho tak jednoduše, tak složitě strukturované mozaiky. Vrcholnou scénou filmu je posledních zhruba 5 minut, kdy nikdo neřekne ani slovo, ale my přímo cítíme, co kdo zrovna prožívá, čím prochází. Skvělé jsou pak také herecké výkony – hlavně vedlejších herců, kteří jistí místy nejistého Mortensena. Maria Bello předvádí emočně podobně vypjatý výkon jako Naomi Watts v 21 gramech, Ed Harris svým děsivým charismatem prostoupil celý film (i když se celkem objevuje asi jenom deset minut) a role Williama Hurta je natolik malá a natolik dobře napsaná, že si jej určitě zapamatujete nejlépe. Jak jsem napsal, je to zvláštní film, nebude vyhovovat každému, ale pokud dokážete ocenit díla, kde nabitá brokovnice nemusí nutně symbolizovat nabitou brokovnici a pokud jste Dějiny ještě neviděli, máte se nač těšit. 85% Zajímavé komentáře: Marius, k212, Nick Tow, d-fens. Othello (10.11.2006)

Nenápadné posuny v tvárach, o ktoré sa tu hrá, dávajú veľa vyniknúť hercom, ktorí sú pod Cronenbergovým vedením bez výnimky výborní, čo vďaka bohu platí aj o Mortensenovi (zvlášť keď zakrvavený objíma svojho syna s výrazom Terminátora) ako o Edovi Harrisovi (keď by sa vám motal okolo baráku, asi by ste rýchlo vymenili dvere za pancierované). Výborná je aj Maria Bello, ale bezkonkurenčnou nezabudnuteľnosťou vás omámi hlavne William Hurt ako šialený a prehnane srandovný protivník No. 1. Aj vďaka nemu sa Cronenbergovi podarilo vyšperkovať svoj ​​film parádnym a neskutočne čierno-humorným finále. A vzhľadom k tomu, že aj všetka "akcia" je natočená prehľadne a v kontexte Cronenbergovho štýlu nečakane efektne, nezostáva mi než dať plný počet hviezdičiek. (15.01.2013)

"A History of Violence" je moc dobrý film, bez Mortensena a Harrise by se nejspíše obešel, ale s nimi je to paráda. Kromě těchto má film i další dvě, sice vedlejší, přesto zajímavé postavy - Tomovu ženu Edie a syna Jacka. Zejména tato postava prodělá ve filmu zajímavý vývoj - od všemi odstrkovaného loosera až po cynického a velmi silného protivníka, který nezapře čí je syn. Atmosféra sice není dokonalá jako v mnoha jiných citovaných majstrštycích, nicméně film má pořád vysokou nadstandartní úroveň, zejména díky režii Davida Cronenberga, který přesně ví, co divák očekává a co chce, ale dokáže mu to podat novým, nečekaným způsobem. (03.12.2005)

Hodně "vlažný" a povrchní film u kterého absolutně nechápu to vysoké hodnocení. Příběh primitivní, v podstatě jde jen o slepenec několika vcelku jemně a jaksi neefektně podaných krvavých a erotických scén, kterých navíc ve filmu není ani nijak moc. Zbytek je jen jakýsi hluchý pohled na scénu sloužící k vyplnění prázdných míst mezi masakrem a píchačkou. Film pomalu ubíhá, vy pořád čekáte až se něco pořádného stane a nejednou se před vámi objeví závěrečné titulky. Přesto ale za tři, protože se na to jaksi hodně lehce dívá. (13.03.2006)

6. 1. 2008: Rozhodně velmi zajímavý snímek, který na mě ale působil jako sled působivých, provokativních a silně emotivních scén, jejichž propojení bylo nutné jen kvůli tomu, že tak to obvykle ve filmech chodí. Úvodní odhlašování z motelu, Richie Cusack, "americký sen" hlavního hrdiny, to všechno byly naprosté pecky. Ano, Viggo je borec a hrát opravdu umí, co mě ale z celého filmu naprosto nejvíc zasáhla postava jeho syna Jacka. Takhle břitkého vtipkování jsme ve filmu nebyli svědky už zatraceně dlouho, jeho dva výstupy z "machrem" Bobbym opravdu stojí za to, s tím, že ten druhý... ten vidím před očima doteď a nejspíš se ho jen tak nezbavím. Potom mě ještě potěšil výkon Williama Hurta, sice si ve filmu moc nepobyl, ale stálo to za to. Normálně bych dala asi čtyři hvězdičky, ale jak říkám, kvůli tomu Jackovi tam odpálím rovnou pětku. "What would be the point? I mean, you win. You win, you win. You've established your, uh, alpha male standing; uh, you've established my unworthiness; but doing violence to me just seems [clears throat] pointless and cruel." 28. 3. 2011: Dnes jsem se podívala na film znovu a musím se smát, jak moc se moje vnímání kinematografie změnilo. Dnes mi film přišel hloupý, využívající klišé ne vtipně, ale vykalkulovaně, a prakticky nepředávající vůbec žádnou myšlenku, kromě urputného sdělení, že tam určitě nějaká je. Dnes mi strašně vadilo, jak se všechny postavy ve filmu chovaly. Myslím, že mohu s čistým svědomím prohlásit, že tehdy za mou frenetickou chválu mohl především fakt, že se mi líbil Ashton Holmes. A i v tomto už se můj vkus změnil. Snižuji na dvě hvězdičky a pláču nad dalším zbořeným dětským ideálem. (06.01.2008)