poster

Klíč

Drama / Historický

Československo, 1971, 85 min

Režie:

Vladimír Čech

Kamera:

Václav Huňka

Hrají:

František Vicena, Wilhelm Koch-Hooge, Zdeněk Kampf, Vlasta Vlasáková, Eva Jiroušková, Oldřich Velen, Jürgen Frohriep, Miloslav Holub, Alena Hessová, Jindřich Narenta, Otto Ševčík, Josef Hajdučík, Josef Beyvl, Zdeněk Kryzánek, Miloš Vavruška, Jana Walterová, Richard Záhorský, Gustav Heverle, Vladimír Leraus, Josef Chvalina, Zdeněk Dřevojánek, Oldřich Lukeš, Vítězslav Jandák, Jan Dejmek, Vladimír Ptáček, Milan Hlavín, Milena Kaplická, Jana Posseltová, Marta Richterová, Jaroslav Blažek, Eda Pavlíček, Jiřina Bílá, Jitka Zelenohorská, Václav Švec, Josef Burda, Bohumil Koška, Viktor Maurer, Vladimír Navrátil, Jan Pohan, Karel Pavlík, Miloslav Šindler, Ladislav Vičar, Jiří Vondrovič, Adolf Filip, Vladimír Zoubek, Josef Žoha, Mirko Musil, Miroslav Müller, Zdeněk Braunschläger, Zdeněk Novotný, Antonín Šimon, Alexandr Ovčarič, Vladimír Svoboda, A. A. Dajmičenko, Vladimír Vodeničarov, Štěpán Bulejko, Pavel Jiras, František Kubíček, Jaromír Šnajdr, Jiří Koutný, Eugen Jegorov, Věra Kovářová, Ludvík Pozník, Petr Skarke, Vladimír Štros, Miloslav Štibich, Magdalena Šmídová, Roman Hemala, Antonín Ženíšek, Karel Voska, Karel Havlíček, Jiří Cimický, Jaroslav Kovář, Oleg Reif, Jaroslav Tomsa, Josef Bárta, Václav Fišer, Slávka Hamouzová, Jiří Havel, Václav Luks, Miroslav Rous, Jaroslav Synák, Blažena Vernerová, Jiřina Zemanová, Vlastimila Vlková, Bára Štěpánová, Jaroslav Klenot, Otakar Rademacher, Jindřich Sejk, Antonín Pokorný, Ivan Růžička, Karel Vítek st., Milan Kindl, Jiří Němeček, Rudolf Jelínek, Alena Hesová

Scénografie:

Bohuslav Kulič

Masky:

Rudolf Hammer
(další profese)
  • Morholt
    *

    V hlavní roli gilotina a mistr popravčí. Jinak se v zásadě nebylo na co koukat, pokud nepočítám Ševčíkův opilý výstup, který byl ve vztahu k nacistickým okupantům na bolševiky až příliš lidský. Jinak se jednalo o další z propagandistických sraček, ve které si rudá chátra přivlastňuje protinacistický odboj a tyto filmy mě rozpalují do běla. A rozhodně to není revoluční zápal. 10%(11.4.2012)

  • Slimak
    ***

    Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora a generála policie Heydricha...do Prahy přijíždí tedy komisař Fridrich který na odbojáře začne organizovat veliké zátahy...při jednom takovém chytí i jistého Jana Ziku který nemohl vzít do zaječích kvůli přeražené páteři.Fridrich se z něho pokouší vypáčit odkud je klíč který u něj našli.On na ně však úplně prdí a nic neřiká.A sledovat gestapáky jak si nechávají namnožit klíče a poté běhají po Praze s tím že je zkusí do všech dveří a jedny to budou ..to je...... zkrátka něco takovýho nemá obdoby.A ty dveře samosebou nenajdou.Jsou blbý.(20.2.2008)

  • Spinosaurus
    *

    Hnus. Tento film musel na mnohé lidi, kteří si mysleli, že kvalita české kinematografie bude po zlatých šedesátých rapidně stoupat (a také koncem 60. stoupala - Spalovač mrtvol, Nebeští jezdci, Kladivo na čarodějnice), zapůsobit jako studená sprcha. Předem se vyjádřím k hlavnímu problému filmu a tím je děj. Filmu se zásadně nedaří a ani nás snad nechce udržovat v nějakém napětí či strachu. Důvodem není jen pan Čech, který by si měl znovu zopakovat FAMU (jestli jí teda někdy vystudoval), ale hlavně pojetí děje. Co nám tedy film nabízí? Na začátku je polapen vedoucí komunista Jan Zika (neplést se Žižkou). Následně je raněný odvezen na gestapo a film se větví do dvou rovin. V jedné sledujeme nacistické vraždění (nejlepší část snímku, ale průměrně natočena, neboť z nacistických zvěrstev šlo vytěžit víc) a hledání dveří, kam pasuje tajemný klíč. V druhé rovině sledujeme hlavního protagonistu ("výtečný" výkon Františka Viceny, poněvadž celý film jen leží, mlčí a kouká), který je podrobován výslechu (odehrává se tak, že nad jeho postelí někdo stojí a křičí: Kde?! Kdo?! Kam?!), ale každý ví, že komunisté se neudávají :-D, a proto celá tato linie postrádá jakékoliv napětí. Během doby co leží, se mu vybavují vzpomínky jak navštívil Moskvu, jak se setkal se západním odbojem (nejzrůdnější část filmu - později vysvětlím proč), a nakonec se vzpomínky protnou s realitou a skládačka se uzavře. To znamená, že celý film je již předem uzavřený kruh, takže divák nemá žádnou záminku k tomu, aby byl napjatý na to, jak to dopadne, a to je právě ta hlavní chyba filmu. Poslední kapitolkou je pojetí atentátu. Ten byl již v mnoha českých filmech líčen buď jako správný akt, nebo alepoň vyrovnaně (Atentát, Sokolovo, Vyšší princip, Opus pro Smrtihlava). Zde zásadně negativně nejen jako neprospěšný, ale i jako zrada vůči komunistickému odboji. Na konci se mi ještě docela líbila ta metafora se stromy, ale celkový dojem to nenapraví. PS: Je neuvěřitelné, že v českých zemích se na originálním DVD objeví tuzemský film v ořízlém formátu (což je v některých záběrech dost protivné). Můžete jen hádat, kdo tento film vydal a odpověď naleznete na pravé straně, napravo od položek komentáře, ve filmotéce, v bazaru, pod nápisem V kinech ČR 14.05.1971.(21.5.2010)

  • Big Bear
    **

    ,,Co nám to tam v tom Londýně zase vyvedli, oni si udělají atentát a nikomu o tom neřeknou...'' Jedna z úvodních vět by tématu neznalého diváka měla upozornit, že tady něco zavání srpem a kladivem ... A taky že ano. Snímek je hodně tendeční, komunisté jsou odbojáři kovaní z ocele, ti chycení nepromluví a na smrt jsou s písní na rtu : Poslední bitva vzplála... Je to škoda, řada komunistů se chovala v odboji opravdu nesmírně statečně, bohužel doba vzniku filmu mu vtiskla hodně propagandistický ráz a dnes činy některých z těchto obětí znehodnocuje. ,,Kladně'' hodnotím záběry z vykachlíkované pankrácké sekyrárny (ta byla zřízena ale až v roce 1943- tedy až rok po atentátu), těch mnoho v našich válečných snímcích nenajdeme. Z rychlosti od zamítnutí milosti po úkon sám jde člověku mráz po zádech a i z vědomí kolik našich lidí zde bylo za okupace gilotinou setnuto... Je neuvěřitelné, že i pro potřeby nacistů masově popravovat se nejlépe osvědčil tento přes dvěstě let starý popravčí nástroj (nebereme-li v úvahu její nedokonalé předchůdce). Využívána byla nejen u nás, ale i ve věznicích Třetí říše v Německu. * *(23.4.2012)

  • Sarkastic
    **

    No, minimálně prvních 15 minut mělo velmi slušnou dávku napětí. Pak se film zvrtnul v rádoby historické cosi, které to však překvapivě s tou propagandou tolik nepřehánělo, min. ne tak moc, jak by divák čekal, i když třeba vložka s Leninem, zmínka o Gottwaldovi, „písnička“ před popravou apod. samozřejmě nemohly chybět. Dokonce se zde našly světlejší momenty, jako cynicky vyznívající hudba na pozadí poprav, padající stromy, němčina k navození větší autenticity…každopádně naivní představa o tom, že kvůli jednomu klíči povolá gestapo desítky mužů k nalezení těch správných dveří, stejně tak vězňovo vehementní udržování při životě. Celkově však Klíč nebyl tak špatným filmem, jak jsem původně čekal, já osobně mu dávám 2*.(27.12.2012)

  • - Výpověďmi přeživších věžňů z pankrácké věznice je doloženo, že vězni před "popravou" često zpívali československou hymnu. Že by někdo zpíval Internacionálu není známo. (HJ-FILIP)

  • - Na post režiséra se původně počítalo se Stanislavem Černým. Když byl upřednostněn zkušenější Vladimír Čech, byla Černému svěřena režie dobrodružného snímku Černý vlk (1971). (Xell)

  • - Hercům v hlavních rolích byl mimořádně navýšen honorář o 50 % za vysoce politickou angažovanost. Mimořádné finanční prémie obdrželi také režisér Čech, kameraman Huňka a členové výrobního štábu. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace