poster

Klíč

Drama / Historický

Československo, 1971, 85 min

Režie:

Vladimír Čech

Kamera:

Václav Huňka

Hrají:

František Vicena, Wilhelm Koch-Hooge, Zdeněk Kampf, Vlasta Vlasáková, Eva Jiroušková, Oldřich Velen, Jürgen Frohriep, Miloslav Holub, Alena Hessová, Jindřich Narenta, Otto Ševčík, Josef Hajdučík, Josef Beyvl, Zdeněk Kryzánek, Miloš Vavruška, Jana Walterová, Richard Záhorský, Gustav Heverle, Vladimír Leraus, Josef Chvalina, Zdeněk Dřevojánek, Oldřich Lukeš, Vítězslav Jandák, Jan Dejmek, Vladimír Ptáček, Milan Hlavín, Milena Kaplická, Jana Posseltová, Marta Richterová, Jaroslav Blažek, Eduard Pavlíček, Jiřina Bílá, Jitka Zelenohorská, Václav Švec, Josef Burda, Bohumil Koška, Viktor Maurer, Vladimír Navrátil, Jan Pohan, Karel Pavlík, Miloslav Šindler, Ladislav Vičar, Jiří Vondrovič, Adolf Filip, Vladimír Zoubek, Josef Žoha, Mirko Musil, Miroslav Müller, Zdeněk Braunschläger, Zdeněk Novotný, Antonín Šimon, Alexandr Ovčarič, Vladimír Svoboda, A. A. Dajmičenko, Vladimír Vodeničarov, Štěpán Bulejko, Pavel Jiras, František Kubíček, Jaromír Šnajdr, Jiří Koutný, Eugen Jegorov, Věra Kovářová, Ludvík Pozník, Petr Skarke, Vladimír Štros, Miloslav Štibich, Magdalena Šmídová, Roman Hemala, Antonín Ženíšek, Karel Voska, Karel Havlíček, Jiří Cimický, Jaroslav Kovář, Oleg Reif, Jaroslav Tomsa, Josef Bárta, Václav Fišer, Slávka Hamouzová, Jiří Havel, Václav Luks, Miroslav Rous, Jaroslav Synák, Blažena Vernerová, Jiřina Zemanová, Vlastimila Vlková, Bára Štěpánová, Jaroslav Klenot, Otakar Rademacher, Jindřich Sejk, Antonín Pokorný, Ivan Růžička, Karel Vítek st., Milan Kindl, Jiří Němeček, Rudolf Jelínek, Alena Hesová

Scénografie:

Bohuslav Kulič

Masky:

Rudolf Hammer
(další profese)
  • insurgentes
    *

    Další zkurveně komunistická agitka s bolševickou plechovou hubou v hlavní roli (oni se snad jezdili pářit přímo do Kremlu, jinak nevím, kde tyhle typy, kterejm komunismus koukal z vočí, pořád brali). Hlavní poselství: Atentát na Heydricha byl špatně, áno, poněvadž jsme to nevymysleli my, předposraný komunisti. To ste si vymysleli vy tam v Londýně a nás ste se neptali, a nás pak kvůli tomu, chudinky, všechny pozavírali a pozabíjeli. Jedinej správnej vlastenec je totiž ten, co jezdí do Moskvy, vy trotlové. No HNUS, co se tady v tý zemi neustále střídá za ksindl - nacisti, komunisti, eurosocialisti... Bych blil.(17.1.2013)

  • Morholt
    *

    V hlavní roli gilotina a mistr popravčí. Jinak se v zásadě nebylo na co koukat, pokud nepočítám Ševčíkův opilý výstup, který byl ve vztahu k nacistickým okupantům na bolševiky až příliš lidský. Jinak se jednalo o další z propagandistických sraček, ve které si rudá chátra přivlastňuje protinacistický odboj a tyto filmy mě rozpalují do běla. A rozhodně to není revoluční zápal. 10%(11.4.2012)

  • Slimak
    ***

    Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora a generála policie Heydricha...do Prahy přijíždí tedy komisař Fridrich který na odbojáře začne organizovat veliké zátahy...při jednom takovém chytí i jistého Jana Ziku který nemohl vzít do zaječích kvůli přeražené páteři.Fridrich se z něho pokouší vypáčit odkud je klíč který u něj našli.On na ně však úplně prdí a nic neřiká.A sledovat gestapáky jak si nechávají namnožit klíče a poté běhají po Praze s tím že je zkusí do všech dveří a jedny to budou ..to je...... zkrátka něco takovýho nemá obdoby.A ty dveře samosebou nenajdou.Jsou blbý.(20.2.2008)

  • Crocuta
    ***

    Jak už letopočet vzniku napovídá, jde do značné míry o normalizační agitku, v jejímž rámci si můžeme poslechnout i přednášku o V.I.Leninovi. Tvůrci filmu v úvodních titulcích předesílají, že se nechtějí přísně držet historie - to se jim v mnoha ohledech povedlo. O autorskou licenci jde např. u poprav gilotinou bezprostředně po atentátu na Heidricha - sekera byla na Pankráci instalována až v roce 1943. Nicméně genius loci onoho hrozného místa, které jsem měl to pochybné štěstí před lety navštívit, se tvůrcům snímku podařilo zachytit velmi zdařile. Za zmínku stojí i vtipná scénka z německého bordelu.(7.7.2007)

  • Adam Bernau
    *

    Kruté výslechy gestapa spočívající ve řvaní. Nejprve zběhají celou Prahu s klíčem, pak teprve hodlají zmáčknout zadrženého. Západní (rozuměj nekomunistický) odboj jako klub intrikánů. Komunističtí odbojáři načesaní jako ze schůzí 50. let. Jak tam ale dokázali propašovat přednášku o Nejskvělejším Člověku Leninovi, to byl vrcholný zážitek. Jinak v dětství přitažlivý film, hlavně díky záběru gilotinování ženy a taky scény plné polooblečených slečen v elegantním bytě, kde trávili vojáci wermachtu dovolenou. Teď po letech jsem čekal solidní surové drama, jenže soudruzi se opravdu činili. Ze začátku ještě působivé, dokonce nevadí Internacionála zpívaná před popravou (v dětství jeden můj vrstevník tuto scénu komentoval slovy: "Já bych sral na Internacionálu a volal bych Rusů"). Odsouzení atentátu je věc názoru. Film disponuje několika působivými momenty a tam, kde se snaží jen stroze ukázat tehdejší hrůzu, není špatný. Převážně je to ale škvár.(4.3.2011)

  • - Film se odehrává v roce 1942, ale po železničním mostu jede dieselová lokomotiva známá pod lidovým označením "Zamračená" či "Bardotka". Ta však na koleje vyjela až na konci padesátých let. (VMa)

  • - Klíč je první normalizační film. (Snorlax)

  • - Rozhodnutím ústředního ředitele Čs. filmu Jiřího Purše byla nařízena úprava závěrečné scény filmu. Jednalo se o přetočení aleje kvetoucích stromků tak, aby v obraze nebyl kříž v pozadí. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace