Revizoři

Môj prvý film z maďarskej tvorby. Dostala som naň výborné referencie - tie síce nie sú v absolútnej zhode s mojím dojmom, čo nevnímam ako niečo negatívne, skôr môj vkus je niekde inde. Napriek tomu, že dávam priemerné hodnotenie, vnímam vo filme všetky pozitívne a originálne klady (zobrazenie peštianskeho undergroundu, ľudských kreatúr v prostredí metra, atmosféru, netradičnosť spracovania, vizuálu, príbehu)..človeka by nenapadlo, čo všetko môže "prežiť" v prostredí železa, betónu, koľajníc a mase ľudských postavičiek. Tematicky je film neokúkaný a ide proti prúdu komerčnosti, no osobne mi nič nepriniesol, ani zážitok, ani obohatenie. Vnímam ho skôr ako netradičný film na jedno pozretie, v ktorom ma nebude nič špeciálne priťahovať, aby som si ho pozrela aj druhý krát. (07.11.2011)

Nimrod Antal je naturalizovaný Američan. Na filme to vidno. Pochybujem, že by nejaký maďarský režisér s maďarskou školou bol schopný natočiť tak suverénne celovečerný film takéhoto razenia. Skôr by to dopadlo katastrofou. Takže Antal má rád Harryho Pottera (sova, stanica v akomsi alternatívnom svete) a Star Wars (vrah vyzerá ako Darth Vader) :)) Medvedík pripomínal Zajaca z Donnieho Darka. Je jedno, ako si film vyložíte, stačí ho brať symbolicky. Čiže ak je alebo nie je vrahom hlavná postava, stále predstavuje niečo symbolické v jeho živote, nemusíte po jednoznačnej odpovedi pátrať. (07.06.2012)

Snad první maďarský film, který jsem viděla, a hned takové příjemné překvapení. Film nabízí především parádně temnou atmosféru, spoustu psychologie (frustrace, deprese, agrese, zhroucení), k tomu náhled do sociologie (revizoři jsou prezentováni jako vystresovaní nebo vygumovaní looseři ze dna společnosti), nějaká ta hromada nenásilné filozofie o životě, okořeněno množstvím tajemství, nechybí napětí ani černý humor, vše je korunováno náznaky surreálna. Přiznávám - nepochopila jsem na 100%, zda se na konci hlavní hrdina utkal se svým temným já, nebo v metru řádil nějaký jiný vrah. Snad to bylo záměrem filmařů, ponechat rozhodnutí na úvaze diváka. Každopádně jde o film, co zůstane v hlavě a snad i donutí několik cestujících, aby s revizory jednali tolerantněji :-) 85% (19.01.2009)

Nevídaný mix thrilleru, horroru a komedie. Prostor metra představuje jinou realitu, velmi odlišnou k té „tradiční“ realitě nad eskalátory. Metro jako místo, kde se dějí věci nezávislé na naší obvyklé zkušenosti seshora, tematizoval ve své knize Nebe pod Berlínem Jaromír Rudiš (jen malý tip na pandán k Revizorům). Revizoři nabízejí (prostřednictvím hlavního hrdiny) pohled pouze „zdola“ – obranné mechanismy společenského systému, morálky a psychiky přestávájí fungovat, destruktivní a konstruktivní síly se utkávají o nadvládu nad celým magicko-realistickým prostorem (09.01.2006)

Rok 2009 je na samém počátku, já ještě nestačil spadnout ani do pořádnýho průseru a už mám za sebou filmovej nářez, jakej se tenhle rok bude jenom těžko překonávat. Ňam, tohle fakt moc chutnalo. Vzrušující poměr, který jsem s tímhle filmem měl, ještě umocnila noční doba, ve které jsem s Revizorama prožíval své chvilky absolutního štěstí. Slovíčko underground v kontextu s tímto filmem mě těžce rozpaluje a zvyšuje mé zvrhlé choutky na další a další poměr s tímhle bijáčkem. A co teď s tím ? Nezbývá než sjíždět pomalinku, ale jistě po eskalátorech dolů..... do metra. Do světa ve světě, kde špína, rvačky, násilí, pofidérní lidský existence a ještě pofidérnější situace a příběhy, mě stačí za pár minut pohltit na tolik, že jen těžko budu hledat svýho anděla, který by vrátil mou ztracenou duši zase zpět, po eskalátorech nahoru, mezi sluneční paprsky. A chce se mě vlastně ? (19.01.2009)