Az ajtó
Hinter der Tür
Za zatvorenými dverami
The Door
The Door
Režie:
István SzabóKamera:
Elemér RagályiHrají:
Helen Mirren, Martina Gedeck, Károly Eperjes, Gábor Koncz, Enikő Börcsök, Ági Szirtes, Erika Marozsán, Ildikó Tóth, Mari Nagy, Péter Andorai, Lajos Kovács (více)Obsahy(1)
Snímek Za zavřenými dveřmi byl natočen podle úspěšného románu maďarské spisovatelky Magdy Szabó. Film vypráví příběh dvou osamělých žen, které jsou ze svých světů vytržené různými okolnostmi a mezi kterými se, napříč jejich životními drahami, vytváří nepravděpodobné přátelství. Film se odehrává v polovině dvacátého století v Maďarsku, zemi, která je poznamenána následky války a zahalena do přetrvávajících stínů nedůvěry a pochybností. Film Za zavřenými dveřmi pomalu poodkrývá velice spletitý vztah mezi zámožnou, rodící se spisovatelkou Magdou a její tajemnou, stále odměřenou, hospodyní Emerenc. Zatímco Magda míří k profesionálnímu úspěchu a uznání, Emerenc dohánějí hrůzy z minulosti, které vedou k emotivnímu odhalení s tragickými následky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (73)
Behem projekce tohoto filmu ve Velkem sale v Thermalu karlovarske publikum samo sebe degradovalo do nejspodnejsich pater. Kazdych 5 minut se dojimalo a tleskalo napr. i pri scene, kdy do ramu vbehl pejsek, aniz by si vetsina vubec uvedomila, ze krome dvou dobrych hereckych vykonu je v tom filmu vsechno spatne, od nefungujiciho pribehu az po formalni zpracovani (pricemz zduraznuji, ze televizni format sam o sobe a priori neni chybou). Doma by nikdo u tohoto filmu nevydrzel ani behem pochmurneho nedelniho odpoledne, na festivalu snimek naopak mj. i diky uvedeni samotnou Helen Mirren sklizi ovace. Zajimave. Alespon je to dukazem, ze festival stale neztratil svou magii a auru, a to i pres kazdorocni zvyseny vyskyt ruznorodych exotu, kteri nemaji zajem o film ani co by se za nehet veslo, a i pres prezentaci festivalu vetsinou sdelovacich prostredku, po jejichz reportazich musi mit nezasveceny konzument pocit, ze se jedna o vrcholnou akci pro vsechny vypatlance napric celou republikou. ()
Maďarsko / Německo / Velká Británie a Jiří Menzel. ()
Film je príbehom rovnomenného románu maďarskej spisovateľky Magdy Sabóovej. Ktorý ma ráz autobiografie a odohráva sa v Budapešti v centre dramatických udalosti 60. tých rokov minulého storočia. Do okrajovej časti mesta sa prisťahuje slávna spisovateľka s manželom. Požiada o pomoc v domácnosti tajuplnú ženu zo susedstva Emerenc, ktorá sa bojí búrky, žije osamelým životom, skrýva svoju minulosť a odmieta otvoriť dvere svojho domu pre cudzieho človeka. Z útržkovitých vyznaní sa dozvedáme, že v tvrdom pogrome na Židov v Maďarsku v roku 1944 pomáhala židovskej rodine Grossmannových a zachránila ich dcérku Évike, ktorú odovzdala do výchovy na vidiek, sťaby svoje dieťa svojim rodičom. Po vojne ju odovzdala pokrvným rodičom. A práve tento zaujímavý príbeh je vo filme iba načrtnutý neukončený, v polovici príbehu ďalšia časť nevyslovená. V skutočnosti sa celý dej rozbalí až v závere filmu. Paradoxne režisér Ištván Szabó (nie je príbuzným spisovateľke) sa narodil v židovskej rodine, rodičia v roku 1942 konvertovali na katolicizmus, ale v roku 1944 ho ukryli do sirotinca. Vojnu prežil a otázke židovstva sa venoval aj vo filme Otec (Father, 1966) a Slnečný jas (Sunshine, 1999). Láska, zrada a odpustenie sú témami emocionálne silného tohto filmu a sú v ňom odhalené princípy dvoch diametrálne odlišných žien. Dvere v názve sa týkajú dverí, za ktorými ležia tajomstvá. ()
Jiskrný příběh vztahu dvou zcela rozdílných žen od počátku slibuje nevšední zážitek. Szabó svým stylem, jenž je určován sytými barvami, malebnými kompozicemi a emotivní podbarvující melodií odkazuje k nostalgické notě bez ostřejších hrotů. Do nostalgického obrázku obohaceného míst o zdravou ironii a inteligentní humor ovšem stále častěji proniká sentimentalita. Především v druhé polovině je tím nevyhnutelně přesunuto ztvárnění nevšedního příběhu na hranici kýče pracujícího s klišovitými přesahy do iracionální roviny. Problematicky působí i ztvárnění retrospektiv a velmi fragmentární vysvětlování povahy služebné skrze historicko-politický rámec, které nakonec přílišnou zkratkou působí značně nedostatečně pro ženiny základní motivace a ty se stále jeví jako nepřirozené. Stejně tak motiv bouře a vizuální exhibice na toto téma působí krajně neústrojně a zavání až lacinou efektností. Martina Gedeck a především Helen Mirren se chopily svých postav výborně a zbavily je patetismu, aniž by se však ubránily daleko přímočařejšímu působení ostatních stylistických složek. Jestliže režisér před filmem mluvil o snaze vytvořit film na pouhé souhře tváří, jeho vlastní práce spíše toto předsevzetí narušuje a zbytečně odvádí pozornost od herecké drobnokresby. V rámci karlovarského festivalu má film navrch v tom, že urpostřed závažných a vypjatých výpovědí působí jako oddychová zastávka, která dokáže pohladit po drásavé duši a vzkřísit naději, mimo tento kontext však schopnost snímku oslovit výrazně ztrácí na síle. ()
Poutava story ponekud jine hospodyne. Helen Mirren je fantasticka, minimalne nominace na nejakou tu cenu by bejt mela. ()
Film o jedné postavě/herečce. Helen Mirren to s koštětem umí stejně dobře jako s královskou korunou. Ať je její výkon sebezářivější a ostatní herci sebepřesvědčivější (kromě doktorů v nemocnici), film sráží na kolena rozkouskovaný děj. Měl jsem pocit, jako by scény byly vybírány podle toho, jak se povedly na place. Je škoda, že na místo vtipných, ale bezcenných pasáží nešel film ještě více do hloubky. ()
Mám rád takové a takt vyprávěné příběhy, ani nemusí být tak napínavé jako tento. V Szboově biografii píše její autor o tom, že filmuje "trháky", připadá mi to případné, biografie protagonistů (byť třetí třídy) Mocnářství a Třetí říše, mi nepřijdou tak tak napínavé ani zajímavé. ()
Nejlepší film, co jsem viděla na festivalu. Výkon Helen Mirren mě překvapil a dojal. Její postava je tak zajímavá a ona jí dokázala skvěle zahrát. Ovšem výkon Martiny Gedeck byl také skvělý. ()
Bolavé, možná maličko překombinované drama, které otevírá staré rány a vyrábí nové. O dvou ženách, z nichž ta první na sebe dobrovolně brala břemena, která by jiný neunesl. A ta druhá ... co o ní říct ? Byla jako my - v tom dobrém i v tom špatném slova smyslu. ()
To čo predviedla Helen Mirren, bol jednoducho herecký koncert. Životom skúšaná svetom odvrhnutá Emerenc s nádherne tvrdými a pravdivými slovami vychádzajúcimi zo zatrpknutých úst. Páčilo sami to postupne napodiv zbližovanie a tvorba akéhosi vzájomného puta, ktoré Emerencii tak veľmi - preveľmi v živote chýbalo, až ju to poznačilo. Napriek zbytočne mysterióznemu záveru, vďaka hlavnej predstaviteľke dávam 5 bodov . ()
Tenhle film měl s přehledem i na 5*, kdyby... nebyl tak roztříštěný do chvílemi skoro až nesourodé mozaiky. Obávám se, že István Szabo se tu jako scénárista a režisér příliš nesnažil a kdyby si do role Emerenc nevybral vynikající Helen Mirren, vyšuměl by jeho příběh do ztracena. ()
viděl jsem sna djinej film? to, co jsem viděl totiž já, byl technicky nezvládnutej paskvil hodnej uvedení v rámci večerů rosamunde pilcher, s jednou dobře napsanou postavou obklopenou torzama něčeho, čemu by se postavy dalo řikat... nevim, zda za to může senilita, ale točit maďarskej film s maďarskýma postavama a hlavní role pak obsadit britkou a němkou, přičemž všechny postavy jsou dabovaný do angličtiny, to je humus a nehodlám dávat 4 hvězdy jenom kvůli tomu, že helen mirren hraje ráznou ženskou, i když výborně.. ()
Absolutně se shoduji se StarsFan a Sandiegem. Struktura mi přijde skoro totožná například s filmem Nebezpečná metoda, kde mi scénovité, lineární ale neplynulé vyprávění nesedělo. Model scéna+ neznámý časový úsek fuč+scéna+nčúf+scéna atd. není nic nad čím budu jásat. Postavy zprvu vypadají zajímavě, mají přinejmenším zvláštní životní osudy (jedna v minulosti a druhá v přítomnosti), ale zakončení filmu je až idealisticky "romantické"(odpuštění) a neodpovídá na základní otázky. Proč se staly "přítelkyněmi"? Kde byl zlom v myšlení jedné? Škoda. PS: při některých scénách běhá mráz po zádech. ()
Zvláštna stará pani v susedstve postupne odhaľuje svoju pohnutú minulosť počas budovania rozporuplného vzťahu so spisovateľkou a jej chorľavým manželom. Znie to nudne a aj to také je. Oživenie prinášajú len niektoré flashbacky, ktoré sú buď ako z hororu alebo iným spôsobom podivné. Film je nakoniec o postoji človeka k smrti, ten vzťah môže mať rôzne formy, ale stará pani v tom má úplne jasno. –––– Když někoho máte ráda, musíte ho umět i zabít. Bůh zabíjí. –––– Dejte se do toho, mladíku, ať se naučí už nikdy nemilovat. ()
Helen Mirren je pani herečka a úloha komplikovanej Emerenc jej nesmierne sedí. Prvá polovica filmu je zaújmavá, zvláštná Emerenc postupne odkrýva svoje tajomstvá a desivé zážitky svojej domácej, spisovateľke Magde. Jej komplikovaná povaha a čudáckosť pramení z jej minulosti a pre Magdu je viac než zaújmavá a určite je zaújmavá aj pre diváka. Lenže keď sa film dostane do druhej polovice, výrazne stráca na sile. Slabne a Szabovi sa vymyká z rúk. Zrazu príde koniec, i keď by ste vydržali pozerať ešte ďalšiu polhodinu, keby sa samozrejme nesie v podobnom tempe ako prvá polovica filmu. Ako by si štáb povedal, nás už to nebaví, rýchlo to dotočme. A to je na škodu, pretože to mohol byť silný film a neskončil by ako priemer. ()
Film má mnoho různých významových vrstev. Pro mne třeba bylo nejvýraznější zpodobnění studu. Nebo lépe řečeno studu u postav, které se za co stydět neměly, a na druhé straně nestydatost těch, kteří by se stydět měli. ()
Komorní drama o dvou odlišných ženských postavách, jedné s tragickou minulostí ale "opravdové", jejíž minulost je divákovi postupně odhalována její specifická a tvrdohlavá nátura pohání film. Některé formálně odlišené výjevy z minulosti jsou nejsilnějšími částmi snímku, nicméně se podílejí na podivné nevzváženosti filmu - společně s až nečekanými, "disneyovskými" scénami se zvířaty. Překvapila mě také občas funkční, občas zarážející absence ustavujících záběrů - především první půlka filmu v podstatě nezná celek a neustále nás vrhá z jednoho nedokončeného dialogu do poloviny druhého. ()
Četla jsem román (s autobiografickými prvky) Magdy Szabó "Dveře", jehož adaptaci do filmové podoby hodnotím podstatně níže. Atmosféra silného melodramatického příběhu jakoby se ve druhé půlce filmu postupně vytrácela. Ovšem Emerence, drsná služka se zlatým srdcem, v podání Helen Mirren byla vynikající. ()
38.Letní Filmová Škola - Uherské Hradište = http://www.lfs.cz (21.-28.7.2012). Najlepší film (mnou videný) na LFŠ 2012. Neviem, či som si to všimol iba ja, ale LFŠ 2012 bola NEPOCHOPITELNE (sic!) odignorovaná na ČSFD - a pritom sa jedná bezpochyby o 2.NAJlepší a NAJkvalitnejšie obsadený filmový festival v ČR - už XY rokov. Nuž - fakt škoda! Anyway - Istvána Szaba som doteraz poznal iba z počutia, a toto bol prvý jeho film, ktorý som videl. A môžem povedať, že som bol milo prekvapený. Skutočne pozitívne hodnotím hlavne výkony Helen Mirren a Martiny Gedeck. ()
LFŠ 2012: Ostudně jediné setkání se Szabem na letošní filmovce, které ovšem stálo za to. Děj mě vtáhl skoro od prvního záběru a držel až do konce. Letos jeden z nejlepších filmů. ()