Cat on a Hot Tin Roof
Mačka na rozpálenej plechovej streche
Režie:
Richard BrooksKamera:
William H. DanielsHudba:
Charles WolcottHrají:
Elizabeth Taylor, Paul Newman, Burl Ives, Jack Carson, Judith Anderson, Madeleine Sherwood, Larry Gates, Vaughn Taylor, Hugh Corcoran (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Podle stejnojmenné divadelní hry Tennesseeho Williamse natočil v roce 1958 Richard Brooks slavný film nominovaný na šest Oscarů. Vypráví o složitých a komplikovaných vztazích uvnitř jedné jižanské rodiny zámožného pěstitele bavlny, jehož oslava narozenin se zvrhne v erupci výčitek a odhalování dlouho skrývaných tajemství a pocitů. Ústřední dvojicí je syn Brick (P. Newman) s ženou Maggie (E. Taylorová), co se utápí v hluboké manželské krizi. Brick neskrývaně opovrhuje svou ženou a celé dny jenom nezřízeně pije a trudomyslně vzpomíná na svou minulost. Frustrovaná Maggie je zase ničena neopětovanou láskou Bricka, stejně jako rodinou svého švagra (J. Carson), jejichž pět malých ratolestí ji neustále vytáčí, ale také jí připomínají, že je bezdětná. Hlava celé rodiny Pollittů, které již nikdo neřekne jinak než Velký šéf (B. Ives), se v tento den vrací z vyšetření přímo na svou oslavu narozenin s vědomím, že je zcela zdráv. Pravda je však taková, že nemá nejmenší šanci na uzdravení a doktor mu úmyslně lhal, aby alespoň svůj poslední čas strávil v poklidu. Blížící se spory o dědictví se tak brzy stanou další rozbuškou na již tak napjaté rodinné oslavě. (Česká televize)
(více)Recenze (303)
Brilantna drama s fantastickymi dialogmi a vybornymi hercami divaka nechava napateho od zaciatku do konca.Moje prve stretnutie s Tennesseem Williamsom teda dopadlo daleko nad vsetky ocakavania. ()
Další z mých oblíbených filmů podle předlohy Tenesee Williamse . Cat on a Hot Tin Roof. U tohoto filmu se člověk musí vždycky tak trochu zamyslet, a současně v něm objeví něco nového, čeho si ještě nevšiml. Herecké výkony Paula Newmana, Elizabeth Taylor a Burl Ivese (taťka - nebo také Velký šéf), i všech ostatních herců je bezesporu velice dobré. Mám dvě verze - s českým dabingem, který se mi kupodivu líbí více, než originál, a DVD v anglickém originále....Líz je tady drobátko uječená :o) ()
16. Zlatý Glóbus za rok 1958 - nominace (2) - Nejlepší film (drama), Nejlepší režie - Richard Brooks ()
Špičkové psychologické drama u kterého lze atmosféru krájet. Skvělé výkony dvojce Taylorová-Newman. ()
----- "Víš, jak si připadám ? Já jsem jak kočka na rozpálené plechové střeše !" ----- "Tak seskoč ze střechy, Maggie, seskoč ! Kočky skáčou ze střech a dopadnou na všechny čtyři ! Dělej, skoč !!!" ----- Co asi teď milá kočka udělá ? Jistěže zůstane, kde je ... a navíc - bude bojovat. Každá správná kočka má přece devět životů ! Zprvu jen nenápadně gradující rodinné drama ani zdaleka nepojednává jen o kočkách ... a už vůbec není pro kočku ... ()
Americke filmy 50. - 60. let miluji, herecke obsazeni je vynikajici a asi i proto jsem z filmu dost zklamany, protoze me ocekavani bylo velke. Liz Taylor hraje vyborne a Paul Newman je take zarukou kvality, oba pravem za sve vykony dostali Oscara. Mam rad i komorni dramata, tento vsak postrada atmosferu a silnejsi pribeh, jsem presvedceny, ze tak vysoke hodnoceni " vybojovalo " hlavne herecke obsazeni. ()
Pod taktovkou skvělého režiséra a podle not T. Williamse, snad ani nemohl ten herecký koncert dopadnout jinak. Nicméně je potřeba dodat, že to co na divadle díky intenzitě živého vystoupení a nasazení herců snadno přehlédnete, může ve filmu trošku vyčnívat. Vývoj postav Bricka a Big Bosse byl poněkud nepravděpodobný (opilec-neopilec, despota-nedespota)...což ale nesouvisí s hereckým podáním. Brooks chtěl ctít předlohu se vším všudy a já mu to nevyčítám, protože i s touto lehkou výtkou, jde o skvělou podívanou, kde se v rodině plné pokrytců a zabedněnců "medvěd porcuje" ještě za života, přičemž dochází i k nevyhnutelnému "praní špinavého prádla". ()
Film je standardním přepisem divadelní hry. Williams uspěl na amerických prknech už jen tím, že psal klasické divadelní hry, protože v Americe kraloval vaudeville, kabaret, show, což nekoresponduje s naším tradičním pojetím divadla. Stvořil pro nás dnes až klišovité postavy, ale tehdy byly zjevením pravdivosti. Poznání, že v tradiční americké rodině je mnoho shnilého, že velké sportovní ambice v mládí často končí u flašky, že děti vznikají v posteli a nenosí je čáp...všechno to bylo v Americe padesátých let veřejným tajemstvím skrytým za falešným zlatavým pozlátkem dokonalosti. A protože Williams je mistr, dopadla i filmová verze mistrovsky i díky skvělému hereckému ansámblu. ()
Osobně největší problém při převádění divadelních her na plátno vidím v tom, že mnohdy mohou působit "nedopečeným" dojmem, neboli stojí na velkém množstvím dialogů a okolní prostřední/ děj tím trpí. Stejné pocity jsem občas měla i v tomto případě, u herců se mi sem tam zdálo, že dost přehrávali a dialogů zde bylo také přehršel. Ve chvíli, kdy jsem ale přistoupila na "vlnu" filmu, byla jsem příjemně překvapená, snímek mě velmi bavil a některé herecké postavy byly napsány skutečně s vtipem, máme zde možnost se setkat s velkou řadou různých charakterů. Osobně mě nejvíce zaujal výkon Paula Newmana, jež ztvárnil cynického alkoholika, který se s problémy vyrovnává po svém. Při závěrečných titulcích jsem v žádném případě nelitovala, že jsem věnovala několik desítek minut právě tomuto snímku, chvílemi jsem se opravdu bavila a alespoň jsem dějově zavítala do dob dávno minulých. ()
Ďalší z fimov od Tennesse Williamsa, z ktorého silne cítiť, že vychádza z divadelnej hry. Veľké množstvo dialógov, chudobné kulisy - vlastne iba jeden dom a špičkované emócie. Príbeh z radu tých, kde jedna veľká jatrivá hádka vyrieši dlhodobo skrývané negatívne vlastnosti a skutky, aby si v závere všetci všetko vydiskutovali. Všetka úcta k hviezdnej dvojici Newman - Taylorová, ale ani ona nedokázala vytiahnuť film z menšej či miestami väčšej konverzačnej nudy. O niečo väčší vzruch sa postaral svojský Burl Ives, ktorý prieniesol aspoň humor. Je zaujímavé, že hoci postava Newmana neustále pila alkohol, deň čo deň, hodinu čo hodinu, opitá nebola ani raz. Film štandartnú kvalitu má, ale tunajšie hodnotenie je značne nadhodnotené. ()
Tenhle snímek nezapře, že jeho předlohou byla divadelní hra. Dlouhé monology i dialogy pro mě byly v některých chvílích až protivně nepřirozené a večně se dohadující a křičící postavy tomu moc nepřidali. Je mi trochu trapné dávat filmu s tak skvělým hodnocením pouze 3 hvězdíčky, ale nemohu jinak. Tenhle film mě holt ani přes svo uměleckou hodnotu nenadchl. ()
Ku tomu môžem len povedať. Herecký koncert Taylorovej, Newmana a Ivesa. ()
Těžce ukecané, hodně divadelní a celkově dost nezapamatovatelné. ()
Prvních třicet minut filmu se akorát křičí a přehrává, a Elizabeth Taylor, jakkoliv krásná, pobíhá z pokoje do pokoje a mluví tím nejsilnějším a nejšílenějším americkym přízvukem, nicméně v momentě, kdy do sebe střípky předchozích konverzací začnou zapadat, je příběh hned silnější a napínavější. Filmová adaptace, na které je dost znát, že se jedná původně o divadelní hru, přeci jen se to odehrává v jednom domě, pohyb je pak v rámci něj a film je založenej pouze na dialogu; herci dobrý, Burl Ives podle mě trochu zachraňuje - asi by mi Taylor a sexy Paul Newman nestačili. Nicméně mám dojem, že výsledkem je zvládnutá a napínavá adaptace: v určitý moment rodinná vékávéčka zkrátka chytnou a nepustí až do poněkud sladkého závěru. Trochu mrzí, že "metaforu s berličkou" cpe film divákovi totálně pod nos, od počátku, kdy Newman kulhá, přes veškerý jeho pády, tematizaci nějakýho berlení se a nakonec i samotného výkřiku, "ty vždycky potřebuješ nějakou berličku," hehe. ()
...vyhřívá se v té výhni předstírání a podezřívání. Seskoč dolů, ať nadobro nespálíš se. Do našeho domu už léta praží ... pocitové paprsky sametové falše. Je třeba vyčistit duše, zalepit škrábance, "zkazit" pohnuté myšlenky, co hučí v hlavě. Rodino, pojďme se... poznat. Rodino, pojďme si promluvit… o nás, o starých zraněních, která se znovu ozvala, o ukrytých bolestech, o zbrklých gestech, lži znehybnit. Mezi námi jsou vztahy napjaté, kterou předou si a hrají velmi netaktně. Dusná atmosféra obchází kolem. Není místa, které by stíny nevrhalo ve tváři druhé osoby. Jsme od sebe jen pár kroků, stačilo by, kdyby se chyby napravily, vše podstatné si vyříkali, usmířili se. V kalně jezerních, opile zalitých mo/u/drých očích Paulových, se zastavily, lesknou se a rozpouštějí slzy, které ronilo srdce, jež mohlo stát se synonymem neštěstí, nástrojem zkázy. Nahoru spolu, lásko, jako manželé znovu začneme, do nových možností pozastavené slunné zátoky se plně vrhneme, ale jen je škoda veliká, že si mohu pouze představovat, v myšlenkách si přehrávat, jak by vypadala verze "kočičí hry" jiného slavného studenta legendárního Actor´s Studia, Jamese Deana, ale i tak dramatu, které stále vystrkuje, seká po nás drápkem, nelze než vyseknout poklonu. ()
Oproti Williamsovej predlohe je to o čosi korektnejšie, čo však vôbec nevadí. Naopak sa dočkáme aj prepracovanejšieho zobrazenia vzťahu medzi otcom a synom. Newman a Ives hviezdia... Čo viac dodať. Klasika ktorá zrejme nikdy nezostarne. ()
Problém této adaptace divadelní hry je v tom, že je zde využito jen velmi málo filmových prvků (možná to ani nešlo). Na druhou stranu lze ale velmi kvitovat fakt, že díky tomu že byla zfilmována a obsazena skvělými a navíc populárními herci, ji vidělo a ještě uvidí mnohem více lidí než by tomu kdy bylo na divadle. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů od jednoho z mých nejoblíbenějších autorů. Ač americké, naprosto dokonalé. A taky někdy čekám až se ozve Cvak, abych lépe snášel sám sebe... ()
Aneb když se rodinná oslava zvrtne ve vyklešťování němých výčitek, zahořklosti, vzájemného odporu, zklamání ze sebe sama a všech z rodinného kruhu. Narozeninový večer plný sobectví, lží a chamtivosti. Pomalý rozjezd s postupně přiostřujícími dialogy. Výborní Paul Newman a Burl Ives. Elizabeth Taylor (zde největší hvězda) naprosto skvělá charakterem své postavy, hereckým výkonem či "prostou" krásou. Moc dobrý film. Není nad to tu "idilku" občas narušit, a hezky od srdce si to vyříkat. ()
"Prolhanost je systém, ve kterým žijeme." - rodinná oslava zbohatlíka jako příležitost pro léčení šrámů z minulosti, neopakovatelnou rodinnou terapii a dědictví. ()