Cat on a Hot Tin Roof
Mačka na rozpálenej plechovej streche
Režie:
Richard BrooksKamera:
William H. DanielsHudba:
Charles WolcottHrají:
Elizabeth Taylor, Paul Newman, Burl Ives, Jack Carson, Judith Anderson, Madeleine Sherwood, Larry Gates, Vaughn Taylor, Hugh Corcoran (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Podle stejnojmenné divadelní hry Tennesseeho Williamse natočil v roce 1958 Richard Brooks slavný film nominovaný na šest Oscarů. Vypráví o složitých a komplikovaných vztazích uvnitř jedné jižanské rodiny zámožného pěstitele bavlny, jehož oslava narozenin se zvrhne v erupci výčitek a odhalování dlouho skrývaných tajemství a pocitů. Ústřední dvojicí je syn Brick (P. Newman) s ženou Maggie (E. Taylorová), co se utápí v hluboké manželské krizi. Brick neskrývaně opovrhuje svou ženou a celé dny jenom nezřízeně pije a trudomyslně vzpomíná na svou minulost. Frustrovaná Maggie je zase ničena neopětovanou láskou Bricka, stejně jako rodinou svého švagra (J. Carson), jejichž pět malých ratolestí ji neustále vytáčí, ale také jí připomínají, že je bezdětná. Hlava celé rodiny Pollittů, které již nikdo neřekne jinak než Velký šéf (B. Ives), se v tento den vrací z vyšetření přímo na svou oslavu narozenin s vědomím, že je zcela zdráv. Pravda je však taková, že nemá nejmenší šanci na uzdravení a doktor mu úmyslně lhal, aby alespoň svůj poslední čas strávil v poklidu. Blížící se spory o dědictví se tak brzy stanou další rozbuškou na již tak napjaté rodinné oslavě. (Česká televize)
(více)Recenze (301)
Tennessee Williams bol génius. A majster slova, situácie. Jeho nadčasový text o bolestiach, ktoré sa nabaľujú a nechcú z hlavy von, je v presvedčivom podaní designovo presnej Elizabeth Taylor a minimalistického Paula Newmana (s ktorými na rozdiel od textu kongeniálne funguje ostatný cast) strhujúce divadlo. Btw, oficiálny text distribútora v obsahu je totálne mimo ! ()
Strhující konverzační drama! Přiznám se, že původní hru Tennessee Williamse jsem neviděl, ani ji nečetl, tudíž jsem předlohou nedotčen a nemohu tak porovnávat, což je na druhou stranu možná dobře. Filmu vévodí modré oči Elizabeth Taylor a Paula Newmana. Mimochodem, docela by mne zajímal pitný režim Paula Newmana během natáčení. Poměrně legračně pak působí v českém dabingu nerozhodnost překladatelů, kdy se chvíli mluví, jako kdyby hrál Paul Newman klasický evropský fotbal a za pár okamžiků je vše přeloženo správně a mluví se terminologií amerického fotbalu. To je však pouze taková drobnost, týkající se českého dabingu. Samotné dialogy a celý snímek je vybroušen k dokonalosti. Obzvláště působivá je scéna v dešti, kdy se snaží Paul Newman odjet od všeho a všech pryč. "Prolhanost je systém, ve kterém žijeme!" ()
"Jenže existuje jedna věc, kterou nekoupíš ani na tom evropským jarmarku, ani v žádným krámě, a to je život !! Život si nekoupíš, když ti dobíhá.." ()
Úchvatné. ()
Překrásné psychologické drama, podle divadelní hry jejímž autorem je Tenessee Williams, s překrásným Paulem Newmanem (a sexy Liz Taylor), odhaluje vztahy v jedné rodině, které jsou ovlivněny nesmírnou touhou po penězích, faleší, a na straně druhé ukazuje i upřímnost, čestnost a naprostou lhostejnost k bohatství. Naprosto neskutečným způsobem je tu ukázána manželská krize mladých manželů, která vyplývá ze zdánlivého nedorozumění a mučí je oba, i když se mnohdy snaží jeden druhému ukázat, jak silní jsou i bez vřelé lásky tolik milovaného partnera. ()
Brooksův film zplošťuje Williamsovu předlohu po stránce stylu. Vůbec se neodehrává v jedné místnosti, neproblematizuje konvenčnost mužsko-ženských partnerských vztahů a celkově redukuje to, v čem je původní Kočka nejzajímavější - totiž nedopovězenost. To mě trochu iritovalo, protože společně s Doleželem a Iserem mám za to, že místa nedourčenosti jsou přímo podmínkou literární kvality. Tato problematika vstoupila do literární (a později filmové) teorie s hermeneutikou. Husserl a jeho žák Ingarden však pouze konstatovali, že text ponechává některé své části úmyslně k individuální aktualizaci recipientovi. Byla to až kostnická škola, která v čele s Wolfgangem Iserem vyhodnotila místa nedourčenosti jako klíčový faktor uměleckého účinku. Brooksův snímek je tedy velmi doslovný. To, co Williams popisoval v narážkách celou knihu, rozkryl režisér (v pozměněné podobě zbavené narážek na homosexualitu) během jednoho rozhovoru v obývacím pokoji. Nebýt toho skvělého konce, v němž jde především o téma otcovské lásky, šel bych s hodnocením dolů, ale nebylo by spravedlivé nepřiznat, že tam, kde scénář adaptace ochudila, dostal i přidanou kvalitu. Poslední poznámka: Liz Taylor byla krásná, ale její hlas mě úplně neuvěřitelně vytáčel... ()
Fantasticky vypointované, skvělý Newman i ostatní. Vystačit si pouze z dialogy a povýšit rodinné drama na celospolečenskou glosu. Nezbývá, než se poklonit tvůrcům. I po padesáti letech absolutně aktuální. ()
Skvelá divadelná hra o povrchnosti vzťahov a ľudských charakteroch. Dominujúci Paul Newman, bol skvelý, ale takisto ostatní herci :) ()
Herecky perfektne zvládnutá konvezačka, no tých rečí tam bolo príliš, samé hádky až ku koncu. Je to ubíjajúce, no zároveň tak presvedčivé, že nad tým stvárnením negatív sa dá povedať, že skvelé, no mohli skúsiť, aby to nebolo tak nudné, mohli skúsiť to obzvlátniť. Je to dielo skôr do divadla, no nejaký prínos v tom nevidím, iba jamný odkaz. ()
Herecky strhujúci snímok. Newman a Taylorová stvorili jeden z najlepších filmových dvojíc strieborného plátna. ()
Sice to není ten typ filmu, na které bych se koukal často, ale velmi jsem si ho užil. Jedinou vadou bylo to, že jsem ho neviděl v originále, ale bohužel s dabingem. I když se páni dabéři snažili, působilo to spíše úsměvně a trochu to kazilo zážitek. Nicméně to není chyba filmu samotného, a proto dám pět. Paul Newman to stejně všechno odehrál svýma očima a nasraným výrazem :-) ()
Skvělé duo modroočka Newmana a krásky Taylor, v divadelním kuse mého oblíbeného Tenessee Williamse, zabývající se psychologií jedné "nétakneobyčejné" rodině... Chytlo mě to za srdce, a mile-rád přejdu všechny zde zmiňované výtky jako je tetrálnost či pomalý začátek. Pět hvězd s naprostým klidem duše. I don't give a damn whether Big Daddy likes me, or don't likes me. Or did or never did. Or will or will never. ()
Dialogově vcelku struhující jízda rodinného kruhu, která se z "nevinného" narozeninového sezení taťky přeguluje do, na tu dobu, svérázné slovní bitky o 10ti milionové dědictví. Není to tak dravé a emotivně silné jak jsem čekal, ale možná za to může z nějaké části i český dabing, i když je parádní. Herci samozřejmě na výbornou, ať už skvělá Eliz, tak sympaťák Paul, či absolutně odpudivá Madeleine. Režijně by taky člověk velmi těžko hledal nějaké nedostatky, jen to mohlo být trošku agresivnější, aby to divákovi vlezlo víc pod kůži. ()
Drsný příběh o manželské lásce/nelásce. Pátou hvězdičku nedávám proto, že film má i na můj vkus a lásku ke starým filmům, hodně zpomalené tempo. ()
Bez debat a bez příkras skvělé drama. Miluji Williamse. Jeho postavy jsou živé, situace jsou skvěle napsané a celé to působí neuvěřitelně realisticky. ()
Divadelní hry převedené na filmové plátno mám ráda už jen z toho důvodu, že takové filmy mívají samozřejmě mnohem kvalitnější dialogy a mnohdy i příběh a Tennessee Williams je vždy zárukou té nejvyšší kvality. Kočka na rozpálené plechové střeše patří k mým nejoblíbenějším nejen svým výborným dramatickým zpracováním, ale HLAVNĚ naprosto strhujícím hereckým výkonům Paula Newmana, Elizabeth Taylor a Burla Ivese, kteří své životem zklamané, chybující a trpící postavy vybavili takovou dávkou životnosti a hloubky, že jsem s nimi prožívala naplno všechny emoce od naprosté otupělosti až k prvním záchvěvům naděje. A i když je to snímek přes padesát let starý, neztrácí nic na své působivosti, což jen dokazuje, že některá témata jsou zkrátka věčná... ()
Malá divadelní hra převedená do malýho filmu o velkých věcech jako je chamtivost, přetvářka, nenávist, láska, síla lží a pravd a síla viny. Mám ráda filmy o mezilidských vztazích a ráda sleduju odkrývání charakterů, jejich motivací a dávných lží, polopravd a mýtů. Skvělý dialogy, skvělí herci a jedna kočka, co, přestože se jí začínaly přiškvařovat drápky, z tý střechy ne a ne dolů.... ()
Předloha je sice dokonce zařazena na seznam povinné četby k maturitě, ale i tak jsem ji zatím nečetl (ale asi nejsem mezi laiky sám - na databázi knih taky nemá zrovna velký počet hodnocení, byť jde o klasické dílo.) Ale není důvod nemyslet si, že asi takhle to ten Tennessee Wiliams napsal. Tvůrci tak tedy z velké části nejspíš vzali už hotový text (jak nepravděpodobné, u filmu podle divadelní hry, že?) Ten divadelní původ je znát, je to trošku teatrální (hlavně ve 2.polovině), ale dá se říct, že stejně jako hra může být film reprezentativní klasikou ze své doby. Je zde vážně autentická dobová atmosféra a k tomu americké ikony Taylor a Newman jako ústřední dvojice, kde o Taylor šlo o moji první větší zkušenost s touto dámou.....a do toho plno těch dialogů. A opět jsem si potvrdil, že pro tyhle dobře napsaná komorní dramata z malého prostoru, kde se postupně odkrývají skryté pravdy a pravé charaktery opravdu můžu. Bavilo mě všechny ty dialogy poslouchat. Těch silných momentů by zde asi mohla být celá řada. Mně asi nejvíce zasáhl moment, kdy Velký táta přizná své naivní ustarané, ale dobrosrdečné manželce, jak ji pohrdá a ona mezitím drží slavnostně nazdobený dort...velmi dobrý kontrast, velmi smutné. A co se týče té argumentace, proč hlavní hrdina Brick pije? Kdo by si někdy sám nepřál, aby to udělalo cvak? ()
Naprosta klasika a jeden z nejlepsich filmu 50. let. ()
No dalo by se říci, že asi klasika..ale výborná klasika, která ani po letech neztrácí ze svého kouzla...Já nevím, ale já se u tohoto "dramatu" teda častokrát i ze srdce zasmála, protože prostě někdy tam byly humorné scénky i hlášky. Taylorka je prostě Taylorka a nic víc se o ní nedá říct, protože ona prostě umí hrát. A Paul Newman je prostě fešák, jehož herecký výkon byl taky výborný. Shlédnuto v Mozarteu, takže atmosféra tam byla ještě lepší, než kdybych to viděla na ntb nebo v telce (i když upřímně televizi jsem viděla naposledy o loňských Vánocích). Takže nejde jinak než dát 5* a někdy se ke snímku vrátit. ()