Attack
Režie:
Robert AldrichScénář:
James PoeKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrají:
Jack Palance, Eddie Albert, Lee Marvin, Robert Strauss, Richard Jaeckel, Buddy Ebsen, Jon Shepodd, Peter van Eyck, Jud Taylor, Strother Martin, Leonard Bremen (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Zbabělec dokáže napáchat víc škody než nepřítel... Filmy z II. světové války tvoří v americké kinematografii svébytný žánr. Objevily se prakticky hned po přepadení Pearl Harboru a okamžitě se staly důležitou součástí amerického válečného úsilí. Byly vesměs prvoplánově propagandistické a líčily v první fázi bojů především akce v Pacifiku. Jejich obliba přetrvala konec války a válečný žánr byl v hollywoodské produkci pravidelně zastoupen hluboko do šedesátých let. S větším odstupem od válečných událostí se měnil úhel pohledu tvůrců. Místo propagandistických děl začala vznikat realistická dramata, zaměřující se na osudy jednotlivců často ve zcela nehrdinských situacích, a dokonce snímky, kriticky zobrazující poměry v americké armádě. K takovým patří Útok (1956), natočený známým režisérem Robertem Aldrichem a odehrávající se v Evropě roku 1944 (ve filmu to není naplno řečeno, ale dějištěm jsou Ardeny během německé ofenzívy). Snímek vznikl podle divadelní hry Normana Brookse a líčí osudy průzkumného družstva v městečku obsazeném zakopanými německými jednotkami. Dává do příkrého kontrastu obyčejné hrdinství prostých vojáků, vedených poručíkem Costou (atypicky obsazený Jack Palance), a jejich velitele, kapitána Cooneyho (vynikající Eddie Albert), jenž je nejen neschopným důstojníkem, ale navíc zbabělcem, kterého na jeho velitelském místě drží pouze vypočítavá přízeň jeho nadřízeného, podplukovníka Bartletta (standardní Lee Marvin). Útok není typickým válečným snímkem, dává přednost psychologii před akcí a jeho protiválečné stanovisko je velmi výmluvné. To byl také dostatečný důvod pro armádu, aby odmítla při natáčení jakkoli spolupracovat a Aldrich musel vystačit s pouhými dvěma tanky, jež si pronajal ze soukromých zdrojů. Většinu akce natočil na pozemcích Universalu a RKO v Hollywoodu, ovšem kameramanovi Josephu Birocovi se podařilo dát filmu nezbytný realistický nádech a k jeho přesvědčivosti jistě přispělo i to, že všichni tři hlavní představitelé byli skutečnými veterány bojů za II. světové války. (Česká televize)
(více)Recenze (44)
V jednom ze svých nejlepších filmů R.Aldrich nekompromisně ukazuje, že slabý a neschopný velitel (E.Albert), který hodnost získal protekcí, může pro vojáky znamenat větší nebezpečí než samotný nepřítel. Toto poznání přivede jeho muže (a zvlášť postavu hranou J.Palancem) na hranici šílenství, takže v závěru se snímek mění v halucinační noční můru. ()
Reziser Robert Aldrich sa na pociatku filmarskej kariery utapal v priemernych filmoch, z toho lepsieho, co v 50. rokoch natocil, bol len film Veracruz s Lancasterom a Gary Cooperom, a este sa mi pacil aj Ten Seconds to Hell 1959. Toto je vysloveny priemer, strasne dlho sa keca a vladnu vatovo plane plky, Lee Marvin /Emperor of the North, Dirty Dozen, Canicule /bol zbytocny a aj ked uznavam Marvina, tu hral biedne. Dobre, ze v druhej polke nasledovali tie vojnove sceny, inak by to bol tazky podpriemer : 50 % ()
"Jestli si tu někdo zasloužil zastřelit, tak to byl ten kus smradlavýho hadru." ()
Film o statočnosti, zbabelosti, hrdinstve a klamstve, ale aj strachu. Herecké výkony zodpovedali dobe, a Palance trocha nad priemer :) pozrel som si to v originaly s titulkami, ale už viac nie.... akosi som si odvykol na také spôsoby kinematografickeho vyjadrenia. Škoda, čakal som viacej preto iba tri b. ()
Tlukou. Časy. Neutekou. Před kolty, ďasy. Tokem útlaku, vysoce postavenou malostí. ()
Na bojové scény už dolehl zub času, a to do značné míry. Přesto znamenité psychologické drama, vyhnané na samotnou mez nervů, patřičně skličujicí a deprimující. Příběh takový, že by se i bez těch zlodušských nácků obešel. Stačí naznačit, že tam jsou. Dobré výkony a strhující dialogy. Výtečný Eddie Albert. ()
Černobílý válečný film a konečně téměř bezchybná záležitost. Někde v roce 1944 dostává jednotka rozkaz obsadit bezvýznamné městečko někde ve Francii. Ta se hemží skopčákama a z původně jednoduchého úkolu se stává brutální boj o život, ve kterém nakonec skoro všichni zařvou. Není pravda, že by tu bylo málo akce, naopak, zoufalý pokus dobýt jednu boudu, boj se sniperem nebo hrdinův pokus zničit tank jsou parádně natočené. A pod tím vším je to výborné drama - drsňácký poručík Costa (skvělý Palance), váhající Woodrfuff, cynický kariéristický plukovník Bartlett (mladý a černovlasý Marvin) a hlavně kapitán Cooney. Do morku kosti bezpáteřní, zbabělý, opilecký a litující se šmejd, kterému budete přát smrt od začátku filmu. Cooney je chvílemi až karikatura, která připomíná Franka Burnse z MASHe, ale i tak je skon byl ohromným zadostiučiněním. Válečné filmy o pěchotě mě baví vždycky nejvíce, takže jsem spokojený. Válečný film roku 1956. ()
výborné zpracování dost netypického příběhu... ()
Výborný snímek se skvěle prokreslenými charaktery, i herci, hlavně z Palance ta touha po pomstě přímo vyzařuje. Nabízí se jen jedna otázka - Jak bych se zachoval já? ()
V jistém smyslu atraktivnější než třeba patetický vojín Ryan. I tak jsem si ale říkal, že některé charaktery byly až moc bezcharakterně kladné. Přesto však oproti mnoha pitomostem, které jsou de facto americkou propagandou, si cením odvahy ukázat i jinou tvář velení US army. Zvlášť v době, kdy zuřila studená válka a krátce po té, co u moci byl senátor Joseph McCarthy a řádil tam skoro, jak u nás komunisti. ()
Občas vzhľadom na vek nuda, ale občas aj celkom napínavé. Jedná sa však o skutočne "antivelebný" vojnový film, ktorému sa fakt nečudujem, že ho armáda odmietla podporiť. ()
Poručík si vyndá ruku zpod tankového pásu a efektně se vykrví opodál. ()
Konecne sa mi do ruk dostal dalsi vojnovy film z 2. svetovej vojny. Uvod filmu sa zameral na dobijanie nemeckeho bunkru, v ktorom bol nejaky podivny gulomet akoby z prvej svetovej vojny. A kdeze je kultovy MG 42? Vojaci vo filme nemali prilis v laske kapitana Cooneyho, ktory bol naozaj pekny hajzel, ktory by si hned zasluzil gulku do hlavy uz na zaciatku filmu. Vo filme ma pobavili dve hlasky voci nemu od dvoch vojakov. Prva bola dost drsna a ten porucik sa s nim vobec nesral, aj ked bol jeho priamy nadriadeny. Vyhrazal sa mu, ze ked strati len jedineho vojaka kvoli nemu tak mu da do ust odisteny granat. Druha hlaska tiez urazila Cooneyho, ked mu iny vojak povedal, ze on len pije whiskey s ludmi, ktorych si vazi:) Dej filmu mi trochu pripomenul Zachrante vojaka Ryana, ked branili jedno nepodstatne a rozbombardovane mestecko pred Nemcami. Tesil som sa ked uvidim nemecke tanky vo filme a nakoniec ich ukazali ako sa vynorili z utrob rozbombardovaneho mestecka. Ale co to nevidim? Ved to nie su nemecke tanky a ked mam pravdu povedat, tak ani neviem ze by takyto typ tanku mali Nemci pocas 2. svetovej vojny. To bola nejaka atrapa tanku a vyzeralo to ako nejaky hybrid americkeho tanku Sherman, ktory rekviziteri zamaskovali trosku inak, aby to zas tak nevypadalo ako americky tank. Vyzeralo to dost smiesne a urcite asi Americania nemali k dispozicii nemecku techniku na zrealizovanie ich filmu. Koniec sa mi pacil, ked toho idiotskeho kapitana zabil jeden jeho vojak a on velky poctivec sa sam isiel udat. To bol debilko, preco? Ved to bol maximalny dement. To tam fakt nemuseli vobec davat. A tiez znova nastolene oslobodzovanie mesta od Nemcov mohli ukazovat a nie len o tom kecat a nic nevidiet. Urcite by to bol lepsi zazitok z filmu. Na to ze je to az moc stary film, tak sa to da obstojne pozerat a vobec mi nevadil, ze to je ciernobiely film. Ja milujem tieto dvojfarebne filmy co sa tyka vojnovych filmov:) ()
Psychologický válečný snímek se nezvykle zabývá zbabělostí velitele, což pro mužstvo může být velice nebezpečné. Překvapí, že je ve své funkci trpěn, byť je známá protekce. Tvorba padesátých let je na snímku velice znát. Bojů si tu moc neužijeme, zato konverzačních scén ano. Chvílemi některé části nudí a svoji patetičností až odrazují. Dramatičnost tu zaostává, i když snaha tu je. Americké vlastenectví tu samozřejmě nesmí chybět. I tak se jedná o lepší průměr , který neurazí a který po sobě zanechá i něco k zamyšlení. ()
Já k tomu mohu dodat hodně psychologický a antiválečný film, kde vystupuje elita herců té doby. Nejlepší je konec kapitána Cooneyho, kterého chcete odstřelit od prvního okamžiku co ho vidíte. To napětí ta hudba jen dokresluje a nejlepší hláška "Bojeschopná armáda je ta, která umí utíkat." Poručík Harry má taky opravdu zajímavý charakter, stejně jako správný voják Joe Costa. Superní černobílý film z roku 56. ()
Velmi silné téma a protiválečná pachuť kterou s sebou snímek přináší si jistě své diváky zaslouží. Odehráno je to skvěle ( Lee Marvin nikdy nezklame) a uvažování jednotlivých postav velmi odpovídá realitě. Na filmu se mi líbí, že se jako jeden z mála nebojí zasáhnout do svých řad a neukazuje pouze na skopčáky jako vyníky( jako je tomu u 95% válečné produkce z USA), ale i na prospěcháře a vlezprdelky v USA armádě, díky kterým umírá zbytečně mnoho dalších lidí. Navíc zde existuje i velmi silná psychologická stránka hlavní postavy, na které může divák jasně vydět dopad ztráty přátel právě díky slabosti a hamižnosti těch prospěchářů, kterým jde jen o vlastní zisk. ()
Moc se nedivím, že na snímku Útok! nechtěla armáda spolupracovat. Oslavné filmy o armádě, to by brali, ale ty pravdivé, to ne. Alespoň je vidět, že mezi socialismem a demokracií zase tak velké rozdíly nejsou. Film se ani nesnaží být kvalitním válečným filmem s válečnými scénami i technikou. Přestože kdyby Aldrich mohl jistě by spolupráci s armádou neodmítl. Je to také psychologický film, který správně zobrazuje, že se voják i bojí, že snadno může dojít k úmrtí hlavních hrdinů, že zkrátka přežití není za zásluhu. A i ve válce jsou zbabělci a to na obou stranách. Druhá věc je, kde vzala armáda právo chtít po lidech být hrdiny. Pořád říkám, že nebýt vojáků a armád, války by nebyly. Aldrich natočil film na 50. léta nevídaný. Pravdivý, realistický a hlavně neoslavný. ()
Technika 0. Bitva 0. Nemci 0. Valecne reci :-) +***. Když už se toci hlubokomyslenej snimek...fajn nemusi se se porad strilet. Ale proboha, pro fanouska co trochu vi o technice atd...je tohle k breku. Lepsi je to pak natocit jako film: Vlci, nebo dialog s doprovodem del apod...valka tam je a neni videt a udela to vice nez jeden kulomet z prvni velke valky a montar na koleckach... ()
Výborne natočený klasický vojnový film z 2. svetovej vojny s pridanou morálnou dilemou. Konflikt však neprebieha len medzi armádami, Nemcami a v tomto prípade Američanmi. Aj vo vnútri americkej armády sa totiž nájdu protipóly. Scenárista proti sebe postavil poručíka Costu, typického odvážneho obetavého hrdinu. Keby to bol ruský film, povedal by som geroja. Proti nemu stojí zbabelý slizký zamindrákovaný psychopat, kapitán Cooney. Zo stretnutia týchto protipólov vzniká osobná dráma, ktorá zasahuje všetkých spolubojovníkov. Nakoniec je pred dilemu postavený aj poručík Woodruff, pretože aj k nemu sa dostala korupcia vďaka ktorej sa Cooney držal vo velení. Perfektná produkcia a vynikajúce herecké výkony dávajú silnému príbehu potrebnú hĺbku. ()
Dost dobrý, i nezlomný důch přijde k nějaké té zlomenině. Válka láme nejen kosti, ale i charaktery (Cooney), zvláště, když se přestane dařit. Zbabělost může ohrozit i nezbabělé., a pak nezbývá nic jiného, nežli takového veitele odstranit, třeba i kulkou do zad. Že by se toto stalo v německé nebo japonské armádě jsem nikdy neslyšel. Je to nedostatek nebo přednost?77% ()