Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stáhnou vás s sebou až na dno orlické přehrady! V roce 2005 byl tento film uveden v českých kinech. Inspirován skutečnými událostmi zdál se být reflexí své doby. V hlavní roli s Michalem Dlouhým a Janem Dolanským natočil Sametové vrahy režisér Jiří Svoboda. Mezi aktéry filmu uvidíme i další známé tváře, např. Alici Bendovou, Lucii Benešovou, Jana Vondráčka, Richarda Krajča, Dušana Urbana aj. Režisér Jiří Svoboda o práci na tomto díle napsal: „Události, které se nám staly bezprostřední inspirací pro námět našeho filmu, mají časové ohraničení let 1990–1995. Jsou fascinující a strhující nejen objemem zla (nebo možná přesněji: úplnou absencí čehokoli, co souvisí s dobrem a vědomím hodnot), nýbrž i objemem banality, kterou prorůstá jako živel fantaskní grotesknost. A právě tím jsou osudy orlických vrahů v jejich autentické podobě tak dráždivé a inspirativní. Přírodní skutečnost je mnohorozměrná a ve své přirozené podstatě se vymyká kategoriím dobra a zla, kterými člověk přírodní děje poměřuje v nutkavém pokušení je pochopit." Orlické vraždy, následný soudní proces a další osudy pachatelů, z nichž dnes už někteří nežijí, vyvolaly svého času řetězce mediálních reakcí. Jejich filmová podoba rozkrývá motivace aktérů rozsáhlé trestné činnosti, jejich soukromí a provázanost se společenskými strukturami. V další linii vyprávění se odehrává policejní vyšetřování až směrem k zadržení všech pachatelů. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (416)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Český film Sametoví vrazi má ambice být více než jen standardní českou kriminálkou s primitivní vizuální stránkou a příznaky naprostého nepochopení pravidel žánru. Snímek šedesátníka Jiřího Svobody je natočen agresivně a současně, využívaje výrazové prostředky zahraničních žánrových snímků, aniž by působil směšně. Stylizované dialogy, barevné filtry, velké detaily, šílení vrazi, sex a brutální násilí v Sametových vrazích nejsou jen „tvrďácké pokusy vytvářet v malém českém rybníčku uhrančivé scény z amerických filmů“, ale stávají se nedílnou součástí mrazivého thrilleru, ve kterém se nejednoznačné postavy stávají oběťmi svých vlastních ambicí. Třebaže Svoboda občas naznačuje, že jeho příběh není ukotven ve stejné době jako ten reálný, dýchá z filmu poněkud děsivá atmosféra nespoutaných počátků devadesátých let. Jiří Svoboda se občas stává otrokem svých formalistních hrátek a místy ve snaze o detailní zachycení událostí sklouzává k přílišné popisnosti, která znepřehledňuje plynutí vyprávění, ale vzhledem k tomu, že se primárně soustředí na trojici vrahů a jejich osudy, divák se ve nepřehledné struktuře filmu ztrácí jen občas. Zásluhu na tom mají především slušní herci, mezi nimiž září brilantní Jan Dolanský coby psychopat Křížek, který věrohodně osciluje mezi polohami „upřímně milujícího manžela“ a „nevypočitatelného zabijáka“. ()

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

V lečcems profesionálně udělaná detektivka a la 70. léta. Problém je v ideologickém vyznění filmu. Stylizace neodpovídá raným 90. letům, ale současnosti, takže to vypadá, že dnešní kapitalismus je nejprohnilejším zřizením, jaké tato republika pamatuje. S ohledem na minulost režiséra (bývalý polistopadový předseda KSČM) dotyčnou stylizaci nelze brát na lehkou váhu. A omluvou nemůžou být výroky o tom, že na lepší postižení dobových reálií nebyl dostatečně vysoký rozpočet... ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Tak slibný, velmi slibný námět, skrývající v sobě veliký divácký potenciál a tak tragický výsledek. V jednom rozhovoru pan Svoboda svůj poslední výtvor NEPŘÍMO srovnával s ´tarantinovkami´(s dovětkem, že nejlepší příběhy píše sám život, s čímže se dá bez debat souhlasit). Tak myslím, že by se pan SVoboda měl urychleně probrat. S odstupem několika dní si vybavuju pouze opravdu velmi zmateně vyprávěný děj, tragický herecký výkon pseudocelebrity všech bulvárů Alice Veselé (ta ženská fakt neumí hrát), rádoby drsňáckou mluvu Michala Dlouhého s jeho otravným "kurva" v každé druhé větě, hustý výskyt šukaček na 10 m filmového pásu a umně skryté životní postoje přesvědčeného komunisty. Divoká léta českého kapitalismu by vydala za kvalitní thrillerovou bombu, tady jsem se dočkal pouze slabě slyšitelného pšouku. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Obdivuju tvůrce, že měli odvahu pustit se do natočení kriminálního dramatu v době, kdy všichni ostatní točí samé milé komedie, nebo současné příběhy. Oceňuji i celkovou syrovost, originalitu a naturalističnost (na naše poměry, samozřejmě), nicméně film na mě místy svým zpracováním působí spíš jako televizní počin (hlavně po technické stránce - kamera, zvuk, atd.), stejně tak herci občas působili nevěrohodně a toporně, do velké míry možná "zásluhou" mizerných dialogů a slabého scénáře. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Vzkříšení Jiřího Svobody. Pro mě tohle úplně "krimi" nebylo, nebo ne až tak klasické. Ovšem - nejlepší film o naší současnosti, jaký jsem viděl. Na vynkající technické úrovni, řekl bych. Jen dva zápory - dle mě zbytečně natahované a také se mi moc nelíbila kamera. Všechny ty pošmourné záběry byly asi záměrem, ale bylo jich hodně. Z herců mě víc než Jan Dolanský zaujal Michal Dlouhý. Dolanského věta "To jsem ale čtverák" vám uvízne v paměti, ovšem v kontextu celého snímku působí vykonstruovaně, zato Dlouhého přesné psychologické podání zabijáka mi sedí víc. Snad ještě k té současnosti - právě kvůli postavě Michala Dlouhého, který nevraždil tak úplně "bez jakéhokoli pocitu viny" - tedy "sametově", Jiřímu Svobodovi nevěřím, že titulem snímku nemyslel sametovou revoluci. Ale aspoň se vyhýbá tradičnímu zevšeobecňování (možná až na proslov Jiřího Kodeše, ale lamentování nad drogami a hracími automaty se už stalo lidovým kolovrátkovým kolorytem.) ()

Galerie (14)

Zajímavosti (24)

  • Film vznikl za 35 natáčecích dnů. (hippyman)
  • Rozpočet filmu se vrátil již po 39 dnech projekce - za tu dobu snímek vydělal 12 134 343,- Kč. (hippyman)
  • Když policie obklíčí dům Karla Hrubeše (Michal Dlouhý), můžeme si při střídání záběrů ze zaměřovače a z bytu všimnout, že zde mizí a zase se objevuje záclona. Při pohledu ze zaměřovače vidíme až do bytu a na Karla Hrubeše, ale při pohledu zevnitř stojí schován za neprůsvitnou záclonou. (tommahol)

Reklama

Reklama