Der Lebensborn - Pramen života

Nádherný film o hrozných veciach. Bola som veľmi milo prekvapená spracovaním, aj hereckými výkonmi. Monika Hilmerová je odteraz jedna z mojich najobľúbenejších slovenských herečiek. 80%. (27.11.2012)

V Cieslerově filmu lze nalézt dvě vypravěčské roviny. První z nich je rovina epická. Předkládá divákovi informace o životě ve 40. letech 20. století a projektu Lebensborn. Snímek je situován do soudobých reálií druhé světové války. „S autorem jsme se snažili v detailech a prakticky ve všech scénách o dobově věrné a působivé zobrazení celého systému "zrodu nového pokolení Germánů"." Režisér se pokouší o pravdivé napodobení a vykreslení. prostředí, čímž podtrhuje určitou historickou výpovědní hodnotu svého díla. Zároveň publiku „vypráví" srozumitelný příběh o dvou mladých lidech, jejichž životní cesty spojila válka a kteří se nedobrovolně stali součástí nacistického soukolí. Za druhou lze považovat rovinu lyrickou – symbolickou. Tam kde slova nepostačují, vypráví Cieslar prostřednictvím obrazu a znaků. Celková kompozice vizuální stránky je stylizovaná do ponurých, sterilních, chladných takřka „bezbarev". Převládá šedá, bílá, či modrá, evokující pochmurnou atmosféru druhé světové války a beznadějnou situaci hlavních hrdinů. Velká většina děje se odehrává v zimě, či na podzim, pouze malá část na jaře a v létě, kdy však i zelená barva postrádá sytost a pestrost. Jasnější barvy se objevují ve chvílích, kdy je třeba zdůraznit všudypřítomnost hákového kříže. Nacisté jsou zde symbolizováni ohněm (také symbol pekla)), a červeným odstínem, ostře kontrastujícím s jednolitou šedou krajinou. Červená barva ve filmu však především evokuje krev. Např. ve scéně kdy se mladé dívky metaforicky odevzdávají do rukou vůdce Adolfa Hitlera, se obraz a celkově prostředí zbarvuje do ruda. Dívky pijí z kalicha (svatého grálu) a u toho zaznívá z úst říšských pohlavárů: „Věříme v rasu, nositelku krve, a ve Vůdce, jehož nám seslal Bůh.(...)Toto je krev naší budoucnosti, pijme ji jako z pramene věčného znovuzrození.(...)Věříme v rasu, poselství krve, co vytryskla z posvátné půdy." Scéna působí rituálně, děsivě, téměř až apokalypticky. Ve snímku se objevuje také symbolika křesťanská. Např. voda ve formě pramene, řeky, jezera či moře. Voda má funkci očistnou, čímž se může stát předobrazem křtu, je symbolem nekonečnosti i lidské pomíjivosti, ale zejména je zdrojem veškerého života na zemi. Ve filmu se voda objevuje již na začátku jako pramen (pramen života) s vodním mlýnkem. Greta nese mamince vodu (živou vodu) na osvěžení, ovšem nestihne ji již donést, neboť matka umírá. Greta bezmocně vylévá tekutinu do trávy a ničí mlýnek. Má na vodu vztek, že nestihla její matku zachránit. V závěru filmu se opět objevuje onen pramen se spraveným vodním mlýnkem, jedná se o jakési uzavření kruhu...kruhu života a zároveň zacyklení snímku. Greta sice ztratila matku i všechny milované, ale našla židovské děvčátko, které na počátku války zachránila a sama se stala matkou. Něco starého skončilo, nové začalo. Vyhasl život, aby mohl být započat další. (19.02.2015)

Hodnocení : 5 * a 82 % . Vynikající byli hlavně M. Hilmerová, V. Cibulková a K. Dobrý . (18.01.2018)

Působivý snímek s unikátním pohledem na válku. Děj byl moc dobrý, ale přišlo mi že tam byly dvě zbytečné části. Prezentace a hudba byly skvělé. I herecké výkony byly dobré, ale pár hercům to trochu nešlo. Například Karel Dobrý, on je podle mě skvělý herec, ale v tomto filmu byl slabý, německý přednes mu vůbec nešel a zněl hrozně nepřirozeně. To tak nějak platí pro všechny české herce, česky hráli skvěle, ale jak začali mluvit německy, tak kvalita výkonu klesla. 8/10 (27.06.2022)

Velice sympaticky a komorne natoceny pribeh z druhe svetove valky, jehoz hlavni hrdinka se ucastni specialniho nacistickeho vychovneho programu pro mlade a potencialne zajimave nositelky tech pravych ´arijskych´ genu. Herecke vykony na vysoke urovni, opravdu zive a realne prozite postavy, typove naprosto presne. Mam jen jednu poznamku, ktera tady v zadnem z priznivych komentaru nezaznela: autorem scenare je pochopitelne Vladimir Korner, klasicka to postava ceske scenaristiky od 60. let minuleho stoleti. (21.10.2004)

Velmi dobře natočený příběh s kvalitními hereckými výkony. Zaujala mne i hudební složka. (07.05.2007)

Velkoryse pojaty dostatecne dramaticky ladeny pribeh z druhe svetove valky o zrudnosti rasove ideologie, kteremu vevodi Vilma Cibulkova a neskutecne mu skodi jen neustala krecovita snaha odsuzovat nacismus v kazde scene a to nekdy vylozene lamanim pres koleno. Snad se Milan Cieslar bal s narceni ze sympatiemi s Treti risi, ale filmu jako pribehu to uskodilo. Velice podobne snimku Napola, se skoro stejnymi nedostatky. (09.05.2007)

stále se utvrzuji v tom, jak životní situace změní nazírání na celý film, skvělý počin (16.05.2012)

Nazi prakticka lekarka pro deti a dorost, se specializaci genetika, gynekologie a molekularni biologie, Vilma Cibulkova, odblanuje Moniku Hilmerovou, aby z toho Karel Dobry nemel trauma a mohl se v klidu soustredit na samotny inseminacni akt. CML totiz naplanoval, ze spolu budou mit male blondate esesacky. Ale protoze je valka, dopadne vsechno jinak. Nepomuze ani vytazek z kapra, po kterem pry Gretchen urcite otehotni. (09.05.2014)

Tak z tohohle pořádně mrazí. Ne jako z jiných podobných filmů o koncentrácích, židech za války a podobně, tady mrazí ze strašného počínání, které takto vypadá, když si člověk myslí, že sám je se může rovnat, ba dokonce být lepší než bůh, když si člověk myslí, že zvítězil nad životem a smrtí a když chce ovládat celý svět, ba dokonce ještě víc. Od začátku do konce mrazivý a strašně smutný film, tak že už ho znova asi nechci vidět. Nevím co víc k tomu říct, herecké výkony a technická stránka mi tu přijdou naprosto nepodstatné. (17.06.2014)

Mrazivý a depresivní. Přesto nádherný. (12.05.2016)

Zajímavý námět je na jedné straně zdůrazňován bezchybným herectvím, poutavou kamerou i povedenou výpravou, na straně druhé jej sráží zbytečně patetické motivy (opuštěná holčička, zapomenutý Žid, klející udržbář apod.) a nedořečenosti, které však mají velký vliv na celkové vyznění (nacistická lékařka a její postoje, konečný osud mnoha postav). Jako nejslabší prvek však hodnotím obecnou odtažitost zápletky. Hlavní hrdinka mi totiž nijak nepřirostla k srdci, respektive nedokázala ve mně vzbudit potřebné emoce, což považuji u snímku tohoto typu za klíčové. Oceňuji však ostatní postavy a jejich záměrnou nejednoznačnost, takže s výsledkem jsem vlastně spokojen. (12.05.2023)

Hezké kozy = jedna hvězda (08.01.2024)

Vladimír Körner je skvělý vypravěč a tohle nesmírně strhující válečné drama je toho důkazem. Proti zvrácenosti nacismu v krystalické podobě staví křehkou dívku. Vina nacistů není jen v miliónech zabitých lidí, ale hlavně v tom, jak navždy ovlivnili životy těch přeživších. (03.06.2010)

Zaujímavý, málo medializovaný snímok. (13.01.2011)

Já nepotřebuji, aby mi někdo přibarvoval nacistická zvěrstva tak, aby mi připadala otřesná. Že by Lebensborny byly využívány k rozmnožování Panské rasy se nikdy neprokázalo. Naopak se dochovalo spousta dokumentů, kde za podobné činy byly příslušníci SS trestáni. V tom není hrůza Lebensbornů. Doporučuji raději knihy - dokument "Panská rasa" od Catrine Clay a Michaela Leapmana nebo "Smrt je mým řemeslem" od Roberta Merleho. Ta sice není přímo o projektu Lebensborn, ale neskutečně věrohodně napsaná, na rozdíl od tohoto scénáře. (Kdo ho nominoval na českého lva?) To vše by se dalo pominout, kdyby šlo evidentně o fikci. Bohužel to evidentní není a distributor se na obalu chvástá tím, že film "odkrývá skrytou tvář zrůdného programu Lebensborn", když pouze dál šíří nepodloženou fámu. (19.09.2011)

Četla jsem třetí verzi scénáře, na které už se sice podílel i režisér, ale ještě je tu patrný původní scenáristův záměr. A tak si musím povzdechnout nad tím, že vynikající scenárista Vladimír Körner po smrti Františka Vláčila stále nenašel režiséra, který by chtěl nebo uměl jeho dílo adekvátně převést do filmu (světlá výjimka - Svobodův "Zánik samoty Berhof"). Milan Cieslar se příliš zaměřil na výtvarně vděčné nacistické rituály a nezbyl mu pak prostor na Grétčin příběh. A tak se do filmu nedostalo mnoho důležitých rozhovorů - hlavně mezi Grétkou a Leem, zmizela kašna s údajně léčivým "pramenem života", který hlídala socha sv. Margharety (Grétčiny jmenovkyně). Z jadrné vesnické dívky Grétky se stala uvzdychaná bledulka a vůbec dost drsný scénář byl učesán tak, aby i hrůza vypadala vznešeně. Takže pro ty, kdo chtějí vědět, jak vypadalo ve scénáři ráno poté, co dívky splnily svoje poslání počít nadčlověka: "Z opačné strany jezera se vracel bídný zástup. Urážlivě nazí chlapci, jako by vylezli z hrobů, nesli dokonce vlajku s hakenkrajcem, ucourané dívky táhly s nimi a máchaly si v jezeře plavky a blůzky. Odillo: Jitro Nibelungů! Nakonec jebou všichni do kupy, jako červení psi..." (23.09.2011)

Lehce nadprůměrný film ukazující prostředí "výroby" rasově dokonalých lidí pro nacistické Německo. Oceňuji autenticitu jednotlivých postav mluvících svými jazyky (němčina, polština). Konec filmu je poněkud zvláštní, ale upřímně jsem čekal větší kýčovitost a schematičnost konce, což mě nakonec mile překvapilo. (16.05.2012)

Silné už samotnou tématikou. Navíc úžasně zpracované. Jakoby příběh vtahoval do děje a všechno prožíváme z perspektivy Markétky a jejich útrap. Jen ta scéna na konci je tak trochu "umělečtěji" pojatá, že nevíme, komu to vlastně tu skývu podává..? To totiž nevypadá na chlapečka... (28.10.2020)

Cieslar s Körnerem tohle prostě umí. Silný příběh, výborně rozpracované a zahrané postavy, zejména Cibulková. (02.04.2022)