Mládí

Scénář: Cameron Crowe .. Člověk potřebuje druhý lidi a nejde jen o sex.. Crowe jako scénárista v nejlepší formě. Živé postavy a velmi věrné situace a dialogy. Nevšední variace na romantické filmy o mladých, prošpikovaná spoustou humorných momentů a narážek do problémů tehdejší doby a generace dvacátníků, takže snímek mnohdy výborně baví. To hlavní je však vztahová mozaika a ta reflektuje prostý život, takže ani o hořkosladké chvilky není nouze. (04.06.2007)

„Have fun. Stay single.“ Některé filmy si je lepší pamatovat jenom na základě prvního zhlédnutí a nevracet se k nim. Singles pro mne holt nebudou stejně oblíbenou vztahovou poradnou jako Annie Hall nebo Když Harry potkal Sally, jimiž se Crowe zjevně inspiroval (fragmentarizované vyprávění, paradokumentární promluvy do kamery). Ten film především kvůli neobratné vyprávěcí konstrukci nedrží pohromadě. Příběhy žádného z páru se kvůli neustálému přerušování a nesmyslnému dělení do kapitol nikdy pořádně nerozjedou. Jednotlivým segmentům na druhou stranu chybí jednotné téma a výrazná pointa, aby film fungoval jako soubor esejů, když už nefunguje jako román. Neblahý vliv na rytmus vyprávění mají zcela nadbytečné dějové linie vedlejších postav, Debbieho a Dicka, které jsou jen zábavnými karikaturami a s realitou mají ještě méně společného než Janet, Steve a Linda. Podobně jako jednoduchým fraškovitým humorem si Crowe vypomáhá hudbou, jejíž časté užití se dost nešikovně snaží motivovat tím, že Steve byl na vysoké DJ (což je zároveň jediný jeho rys). Kvantita podobně neobratných scenáristických berliček, vyplývajících z toho, že autor potřebuje postavy narychlo dostat do určité situace/postavit před určité dilema, s přibývajícími minutami narůstá (nucený přechod k dramatu po autohavárii), aby vyvrcholila v utahaném finále, napěchovaném těmi nejlacinějšími romcomovými klišé. Přes nekonzistentnost v chování postav (Dick možná nakonec až takový „dick“ není, Janet se oproti Debbie nechová tak povrchně, aby působilo přesvědčivě její odhodlání nechat si zvětšit prsa), užití určitých vyprávěcích postupů (Dick začne například do kamery mluvit až těsně před koncem, protože Crowe nevymyslel lepší způsob, jak nás zpravit o tom, co se stalo s Debbie) mají Singles své světlé momenty, dovedou trefně popsat pocity člověka procházejícího nelehkým životním obdobím a lépe než jiné filmy si uvědomují, že „singles“ nutně neznamená žít sám. Jde spíše o jisté mentální nastavení. 60% Zajímavé komentáře: Lima, Nathalie, Leoric (10.11.2007)

How to settle down in Seattle? Cameron Crowe zachytil osudy dvacátníků z jednoho bloku a zmrazil zvláštní atmosféru bezstarostných 90.let. Není těžké začít, ale vytrvat. Není těžké hledat, ale najít. Singles zdobí skvělé herecké výkony, scénář i soundtrack. Ale tu rozevlátou náladu vystihuje song jedné kanadské písničkářky: Life’s a dance. We all have to do. What does the music require. People all moving together. Close as the flames in a fire. Feel the beat. Music and rhyme. While there is time.... We all go round and round. Partners are lost and found. Looking for one more chance. All I know is.... WE´RE ALL IN THE DANCE. (30.05.2007)

Pohodový film o věcech, které prožívá každý z nás, ať je to v Seattlu, nebo v Brně. Lidi se láskují, potom se rozcházejí, utvářejí milostné vztahy, které se později buďto vydají cestou "...buďme aspoň přáteli...", či se v lepším případě vydají na společnou cestu životem, plným vzájemného porozumění. Crowe o tomhle všem vypráví s velikým nadhledem ve filmu, plném odkoukaných životních situací a chytrých dialogů, jehož hlavní myšlenkou je naprosto zřejmá skutečnost, že každý člověk k sobě někoho potřebuje a srdce si vždycky řekne samo. A když k tomu hraje výkvět grungeový scény, jako jsou třeba Alice in Chains, či Soundgarden, pak není co řešit. Nebylo taky marný nasávat tu atmosféru tehdejšího Seattlu, města, jehož vliv na hudební scénu začínal v té době být celosvětovým. Točilo se ve stejný době, kdy Nirvana se svým Nevermind pořádně nakopla "dveře vnímání" a pomohla dostat rockovou hudbu do věřejnoprávních rádií. Kdo ví, možná k tomu pár procenty pomohl i tento Croweův film. PS: Pobavila mně minirole zpěváka Pearl Jam Eddieho Veddera jako bubeníka Dillonovy kapely :o) (05.02.2006)

Problém seznámit se s tím pravým není až tak velký, ale udržet ho, případně dovést vše do finále, to už je daleko složitější. Cameron Crowe si pečlivě vybral herce pro dobře napsané postavy a výborná sonda do vztahů šesti mladých svobodných američanů je na světě. Výborná muzika doprovází tenhle zajímavý film o "samotářích v Seattlu" :) (10.06.2003)