Režie:
Miroslav CikánKamera:
Václav HanušHrají:
Theodor Pištěk, Zorka Janů, Jindřich Plachta, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Vladimír Řepa, Jiří Steimar, František Filipovský, Anna Letenská (více)Obsahy(1)
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Slušná komedie černobílé éry našeho filmu v době 2. světové války. Příběh je jednoduchý, ale v podání Jindřicha Plachty a dalších výborných herců je to především zábava, která potěší snad každého fanouška komediálního žánru. 80% ()
Dnes večer se na film podívám a vzpomenu na mojí oblíbenou,milou a laskavou Annu Letenskou.Statečná ženská!! ()
Zorka nádherná, až srdíčko vesele pěje, vždy mi dává růže do lící, s hlasitým povzdechnutím nad její krásou. Ve filmu je vidět, že si natáčení skvěle užívala a s hereckým obsazením si dobře rozuměla. Plachta opět humorný, až mi nenechá bránici ani na minutu v klidu. V krátkosti filmu, ve kterém se odehraje mnoho humorných scének, a film pěkně ubíhá, až k samému konci... Nemůžu si pomoci, ale Z českých mlýnů u mě patří právem do žebříčku oblíbených filmů na první místo. ()
Theodor Pištěk a Jindřich Plachta drží toto jinak veskrze průměrné dílko nad vodou. Mandlová si spíše jen štěkla a Zorka Janů za mne moc hrát neuměla, nebo spíše ten její podivný smutek ji prostupoval natolik, že to poznamenalo její herectví. ()
Nepříliš povedená komedie. Zasmál jsem se 1 - 2 krát. Příjemná Zorka Janů zde má asi největší prostor, ze všech filmů, co natočila. Futurista přehrává vždycky, zde už to ale dost přehání. Rovněž Plachta. Kdo má rád Plachtu, tak pro něj to je povinnost, protože tady je přeplachtováno a Plachta je plachtovitej jak nikdy. Hodnocení asi 50 %. ()
Klasika s excelentním Jindřichem Plachtou a Kocourkovskými učiteli. Klasika, která vždy potěší na srdci a dodá radosti ze života. ()
Zase jsem si potvrdila a)že na Zorku Janů je příjemnější pohled než na její slavnější sestru b) zvláště ve starých filmech zní při zpěvu mnohem lépe mužské hlasy než ženské (dabing Mandlové versus Kocourkovští učitelé v Bajkajlaj) c) nejen v případě předčasného skonu Zorky Janů, ale i Anny Letenské utrpěl český film ztrátu. Jindřich Plachta rulez! Ovšem proč se film jmenuje tak, jak se jmenuje, to dost dobře nechápu. Nějak mi v názvu schází nádraží, vlak, zastávka apod. O ty přece šlo především, nebo ne? ()
Tak u tohoto filmu jsem se chvílemi válel smíchy v křečích. Důvodem byli Kocourkovští učitelé a Jindřich Plachta, u kterého jsem to sice čekal, ale tady se fakt překonával - jeho historku o tom, jak stříhal nebožtíka na smrtelné posteli jsem myslel, že nepřežiju. Pištěk a Futurista předvedli svůj obvyklý výkon - byli skvělí a ten nocleh, který Futurista Plachtovi s Pištěkem opatřil, to byl taky divácký zážitek. To bylo probuzení. :-) ()
Neprávem opomíjená a zapomenutá komedie, kterou televize přestala uvádět. Proč to nevím, protože jde o svěží dílko, plné úsměvných příhod. Vhodné pro celou rodinu. ()
Pěkné písničky, dobří herci, humorné chvíle, přesto mi něco na tomto filmu schází. ()
Zorka Janu moc prilezitosti pro vetsi role v ceskem filmu nemela. Pribeh je zasazen spise do roku 1890. Vesnicti lide se vecer sejdou a zaspivaji si, ve meste se krade a chodi do kabaretu. Vyborny film. Nezenme se hop hej! ()