Rambo: První krev

87% - First Blood má v sobě velké kouzlo, zvláště pak, když si to divák trochu odlehčí. S přáteli jsme se na to koukali v originále, a některé dialogy a hlášky nás velmi dobře bavily. Hodnotím zde i hudbu Jerryho Goldsmithe - ta je skutečně skvostná. Téma návratu a nezařaditelnosti válečného hrdiny do společnosti by se dalo sice pojmout inteligentněji, ale když se to uchopí s trochou nadsázky, tak to s odřenýma ušima na pět hvězd je. Jdu si teď nasbírat do lesa pár kamenů, kdyby po mně šel někdy vrtulník ;o) (22.09.2005)

"Don't push it, or I'll give you war you won't believe. Let it go." Melancholický chlapácký doják o traumatizované mašině na zabíjení a její těžké cestě domů. Nemluvný, skoro autistický hrdina, který přepíná z melancholického váguse do soustředěného válečníka, ješitný šerif, otcovský vojenský velitel a nehostinný horský terén ideální pro partyzánskou válku. Vyvážená kombinace akčního filmu a hořkého dramatu s dojemným huhňavým závěrem. (14.03.2013)

Srdcová záležitost a nejlepší díl celé série. Navždy si budu pamatovat Johnovu historku o kamarádovi z Vietnamu, po které ho utěšuje plukovník a poté spolu za nezapomenutelné písně vyjdou ven. Viděl jsem ten film hodněkrát a nikdy se mě neomrzí. Zkrátka vrchol tvorby jednoho nezapomenutelného herce. 110% (19.07.2007)

Čekal jsem, že proběhne konflikt, začnu fandit hlavní postavě a pak budu buď méně, nebo více trpět žánrovými neduhy. Omyl. S akcí jako takovou jsem překvapivě neměl větší problém, přišla mi v pohodě, v mých očích selhala hned úvodní naprosto nezvládnutá zápletka. Přestože se k němu policajt nechoval zrovna zdvořile, John si mohl jít po svých, několikrát měl příležitost nechat to být (tzv. mít ho „někde“ a ustoupit) a problémy si de facto způsobil sám. Mnohokrát mohl spolupracovat a mít klid, hrdost či co mu to však nedovolila, navíc se začal chovat jako totální magor, takže je logické, jak se policie potom zachovala, a upřímně nevím, proč bych měl s někým takovým soucítit, nebo mu snad fandit. „Prolili první krev!“. Jestli někdo začal mlátit všechny okolo a při svém útěku ještě sejmul nevinného chlápka a čapnul mu motorku, byl to Rambo. Poprvé, kdyby se snad dala ospravedlnit Johnova potřeba se mstít/bojovat, byla chvíle, kdy se vzdával, a přesto dostal jako odpověď spršku kulek. Ale vzhledem k tomu, že do teď utíkal a unikat svým pronásledovatelům mohl klidně dál, tak šlo zase o dost zkratovité chování, kterému jsem prostě nevěřil. Naivní návrh Rambova cvičitele mě už ale opravdu rozesmál, i když ještě více Johnův um s kamenem, srovnáte-li si výšku vrtulníku a škodu, kterou by takový nerost způsobil, za předpokladu, že by vůbec k vrtulníku doletěl. Snímek se asi snažil naznačit, že by se k válečným veteránům, kteří prožili pro obyčejného člověka nepředstavitelné hrůzy, mělo chovat s úctou a v rukavičkách, ale když jim hrabe, tak je to těžké. Asi bych měl výše popsaná negativa snímku odpustit, jde přece jen o „hloupej béčkovej akčňák, tak to tolik nehroť“, ale nepřipadá mi, že by se tak na venek úplně prezentoval, nebo by tomu odpovídalo zdejší silně přepálené hodnocení, takže dávám jen 2*, ze zvědavosti asi zkusím dát druhý díl (ten mi už taky snad nabídne smysluplnější zápletku). (17.03.2013)

Film Rambo: První krev ukazuje teritoriálně úzce omezený ozbrojený konflikt, který se nejčastěji odehrává uvnitř lesa či mezi dvěma lesy. Obyvatelé lesa do nich nejsou přímo zataženy (v roli aktivních válčících stran). Těmi se stává jen hrstka policistů. Pokud dochází k intervenci z vnějšku, jedná se o pokusy Rambovu válku ukončit a nastolit mír. Lokální válka tedy zůstává izolována pouze na les regionálního významu a díky policii se v něm nešíří. Je třeba pochopit jaká je tedy Rambova válka, zda válka ze ziskuchtivosti, válka ze strachu nebo válka ze zásady. V momentě uchopení Rambova motivu, pochopíme i jeho pohnutky a tak i celou filozofickou podstatu celého filmu. Rambo je totiž nevinnou obětí systému. Vymyká se všem zažitým paradigmatům a zcela se tříští při rekognoskaci nového prostředí. To je alfou a omegou celého jinak výtečného filmu. Je tedy naprosto pochopitelné, že všem těm policistům chce roztrhnout prdel až k lopatkám a nezbývá, než film doporučit všem příznivců Truffauta či Tarkovského právě pro svou poetickou hloubku myšlení rozpolceného hrdiny. (07.09.2011)