Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Berlín, 1942. Friedrichu Weimerovi je sedmnáct a právě ukončil školu. Pochází z chudých poměrů, přesto však sní o tom, že v životě něco dokáže. Jediné, čemu se intenzivně věnuje, je amatérský box. Šanci dostává v okamžiku, kdy se setkává s chápavým Voglerem, který sdílí jeho boxerskou vášeň a učí na elitní nacistické střední škole Nationalpolitische Erziehungsanstalt (Napola). Ten zajistí, aby tam byl Friedrich přijat, a stává se jeho mentorem. Friedrichovým novým přítelem se stává syn vysoce postaveného nacistického pohlavára Albrecht Stein - citlivý mladík, který před ním neskrývá své pochybnosti o ideologii, kterou si ostatní studenti nechávají bezmyšlenkovitě vtloukat do hlavy. V každodenní konfrontaci s tvrdým a námitky nepřipouštějícím drilem se Albrecht stále zřetelněji dostává do konfliktů. Friedrich pochopí, že kamarád si svůj osud zvolil i za cenu sebezničení. Rozhodne se, že využije posledního zbytku svobody, který mu osud nabízí, a pokusí se žít čestný život. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (259)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tohle bude spíše taková úvaha. Myslím, ze mnoho lidi dělá stejnou chybu, jako v případe filmu Pád třetí říše tvrzením, že Hitlera zobrazuje "příliš lidsky". Účelem práce není dokazovat, že Hitler své nestvůrnosti dával průchod každým činem (tak byl zobrazován třeba v některých starých sovětských filmech). Stejné je to s Napolou. Nelze zjednodušit nepochybnou zrůdnost vyučované ideologie tím, že bychom v každém záběru z učebny ukázali nechutného odporného lektora vřískajícího o světové zkáze a vítězství nacionálního socialismu. Nacisté byli dobří psychologové a věděli, že takové věci se musejí podsunovat postupně, okrajově až podprahově (v tom byl Goebbels mistr, jeho propaganda málokdy primo útočila na nepřítele, většinou se na to šlo oklikou). Pochopil jsem film opět jako snahu ukázat, proc může byt pro normální lidi přijatelné přijmout zavrženíhodné myšlenky i konfrontaci ideálů (právě ta obrazová dokonalost, pohled na sportovní těla...). Krásně je to vystiženo scénou, kdy Friedrich nadšené s úsměvem zpívá "Vlajku", aby byl vzápětí konfrontován s buzerací staršího studenta. Celkově musím říct, že film ve mně zanechal opravdu silný dojem jak z vizuálního zpracování (ech, kdy už se to naučí i naši tvůrci), tak z děje jako takového (například scéna vystřízlivění z bojového napětí po postřílení zajatců), a také z hereckých výkonů. Po formální stránce film připomíná snímky Leni Reifenstahlové. Záměr vidím v tom ukázat, jak něco co na povrchu vypadá krasně a čistě uvnitř může "smrdět". Ostatně takový Michael Bay, oblíbenec mnoha filmových fanoušků jistého vkusu, jde po formální stránce k Reifenstahlové mnohem mnohem blíž, a dělá to - stejně jako ona - proto, ze to hezky vypadá. Na rozdíl od Napoly ovsem neodliší třeba vnější dojem z krásné války, jak bychom ho mohli vidět v propagačním týdeníku nebo náborovém filmu (což i u nás krasně předvedl Renč :)) od skutečné reality (nejen smrt, ale zapařené nohy, špatné jídlo, buzeraci atd.). Moje přítelkyně po filmu probrečela celý den, a to už se mnou absolvovala ledasco. Kdosi film popsal jako takového zvráceného Foglara. Do jiste míry je to trefné, čili jak může byt touha po čestnosti, kamarádství, ochota se obětovat zneužita k něčemu takovému jako nacismus. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Vy jste budoucí elita naší tisícileté říše. Muži tvoří dějiny. Ale my tvoříme muže. Vezmeme si vás na starost a budeme vás brousit jako surový diamant, dokud z vás nebude zářící drahokam.“ A že si při broušení nebrali žádné servítky…Friedrichovu touhu dostat se na elitní akademii člověk chápe. Napola mu může pomoct stát se významným mužem. Kadeti se navíc těší prestiži (uniforma dělá též své), k tomu to působivé místo a všudypřítomná profesionalita. A už brzy podstupuje tvrdý dril a vymývání mozků. Dokud se jen střílí na terč, je vše docela v pořádku, ale od granátů se začne postupně přitvrzovat a o silné scény není nouze. To si pak jeden může uvědomit, že si vše představoval jinak…Ale Napola neřeší jen nacistickou výchovu, stejně tak je o přátelství a morálce. Ano, pacifisté mezi kadety jsou hůře uvěřitelní, Albrechtovo rozhodnutí doprovází až příliš efektní scéna a snímek je předvídatelný, přesto jsem velmi spokojený a dávám silné 4*, Gansel už 4 roky před peckou Die Welle ukázal, jak poutavě dokáže vyprávět. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

Proč chceš být kadetem na Vůdcově škole? Protože chci sloužit vůdci, národu a vlasti…. Nahlédnutí do jedné z Hitlerových škol, které navštěvuje elita národa a kde se řídí heslem : ,,MUŽI TVOŘÍ DĚJINY, MY TVOŘÍME MUŽE“ je zajímavý. Je lehké vžít se do kůže mladého kluka a nechat si vymývat mozek kecama o vítězství a nekonečných možnostech. Film neřeší otázku školství, ale snaží se zobrazit věrohodně svoji dobu. SVĚT, KDE PRO SLABOST NENÍ MÍSTO. Příběh nemá strhující tempo, ale jistě si sluší občas připomenout některé nacistické myšlenky a zvrácenost systému. Sympatické je i obsazení. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** Víte že: Do r.1945 existovalo v říši 30 národně politických akademií s počtem 15 000 studentů. Přestože válka byla prohraná, byli posíláni na bojiště, kde každý druhý z nich padl. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Příběh chlapce z chudé německé rodiny, který se díky sportovnímu talentu dostane do elitní vojenské školy. Tam Friedrich zažívá každodenní drill a vymývání mozků nacistickou ideologií. Jednoho dne do školy přijde syn vysoce postaveného nacisty Albrecht a s Friedrichem se skamarádí. Albrecht má talent na psaní, což jeho otec absolutně neuznává. Naopak, shlíží se ve Friedrichovi. Po incidentu, kdy jsou studenti v noci povoláni do honu na mladé neozbrojené Rusy, se Albrecht rozhodne, že už nechce dál pokračovat. A Friedrich má možnost volby mezi skvělou kariérou a chudobou. ()

Hrabka 

všechny recenze uživatele

Dobrý a chytlavý příběh s poutavou tématikou z doby, kterou autoři budou divákům připomínat ještě hodně dlouho a to je jen dobře. Přestože je se jedná o velmi povedený film, který dokáže zaujmout, tak si myslím, že se z toho dalo v určitých momentech vytřískat víc a celkově mohl být děj a především závěr údernější. 80% ()

Galerie (34)

Zajímavosti (21)

  • Úvodní scéna, v níž hlavní hrdina jede na kole, je natočená v Praze, konkrétně v Karlíně, na křižovatce ulic Pobřežní a Prvního pluku. Lze si povšimnout unikátního Negrelliho viaduktu z roku 1850, tehdy největší železniční stavba Evropy. (ČSFD)
  • Dům, kde slavil narozeniny otec Alberta, Gauleiter Heinrich Stein (Justus von Dohnanyi), je ten samý dům, který byl použit ve filmu Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále jako Hotel Tichota (Hotel Dítě). Tato budova sloužila v době protektorátu Čechy a Morava pro výchovu české mládeže v duchu myšlenek Třetí Říše, tzv. Kuratorium - obdoba Hitlerjugend. (Bobek27)
  • Na natáčení filmu Napola se podílel 150členný tým. (Rodriguez)

Reklama

Reklama