V dobré společnosti

Shushikovo první slovo z komentáře přesně vystihuje film V dobré společnosti - civilní. Snímek, ve kterém "vlastně o nic nejde", řeší se pouze pracovní, maximálně vztahové problémy a děj je velmi klidný a umírněný. Výhra jako Jak na věc to není, ale všechno ubíhá dostatečně svižně a sympatičtí herci s přehledem drží pozornost filmového diváctva. 65 % (30.07.2010)

Stejně jako v případě Jak na věc, i zde se Paulu Weitzovi povedlo natočit příjemnou,nenápadnou komedii ,,ze života". U tohoto typu filmu je samozřejmě důležitý scénář. Ten se tady povedl na výbornou, vážná situace střídá humornou a společně se skvěle napsanými charaktery hlavních postav to skvěle funguje. Obsazení je taky špičkové. Nejvíc mě asi zaujal Topher Grace, kterej je opravdu talentovanej a přál bych mu aby se víc prosadil. Dennis Quaid hraje svůj dost dobrý standart a to samé se dá říct i o Scarlett Johansson. Zkrátka Paul Weitz tento typ filmů zkrátka umí a vždycky mě s nimi potěší. (22.06.2008)

Je to vztahový film a moc dobře zahraný, se žhavou tématikou tvrdé současnosti. Dennis jako vyšilující taťka a charakterní věrný zaměstnanec firmy se nemohl předvést lépe, má u mě bodík už asi navždy za film Den poté. Topher je pro mě nová neznámá a za svým šéfem a zástupcem vůbec nezaostával. Vyjma ukázky šíleného životníhu stylu v NY, který udává drive celého jeho mikrosvěta, mě mile překvapil nečekaný závěr. Co ale dělá film přednostním, je podobně jako v pozdějším Margin Call americká firemní politika. Český oVčan se slinou na bradě jen tupě zírá na fungování týmové kolegiality, kamarádský přístup, nezbytné tykání od šéfa po údržbáře bez trapného titulování, kdy dostat za bodrého poplácávání po zádech padáka, skoro to nezamrzí. Ovšem pokud jde o zdroje financování, v tom jsou zase jinde oni a totál(it)ně. "A máte druhou hypotéku!" A my všichni to teď budeme splácet, richtig. (29.01.2012)

K filmu jsem přistupoval s velkou nedůvěrou, protože americký humor a romatika mě poslední dobou neoslovují (snímkům se štítkem "americká rodinná komedie", nebo "americký romantický film se až na pár titulů vyhýbám obloukem). K mému překvapení se film ani jako komedie netvářil, někdy mi přišel spíše vážnější a romantická rovina byla uvedena na slušné úrovni (on the otrher hand, pokuď se někdo těšil na nahou Scarlett, nebo žhavý a vášnivý vztah, nedočkal se). Herecké výkony titulních 4 představitelů byly výborné, tedy až na Tophera Gracea, kterému jsem roli moc nevěřil a moc se v něm nevyznal. Každopádně nám byl předveden inteligentní příběh na velice aktuální společenské téma (konfrontace zkušené stáří x dravé mládí) a závěr mě překvapil. (28.06.2008)

Topher Grace byl pro mě v tomto filmu snad tím největším překvapením. Nejenže jeho přivanutí čerstvého větru do firmy byl nezapomenutelný zážitek, ale on především stělesnil Cartera jako ne úplně dokonalého a světaznalého ředitele. V některých situacích jsem si vzpoměl sám na sebe. Nervózní poklepávání nohou či "Nevím co mám udělat, abych prolomil to trpné ticho v rozhovoru, tak řeknu nějakou blbost." mě úplně dostávali. Navíc to fetišistycké pití kafe má taky něco do sebe.... A Scarlett chci k sobě domú!!!!!!!!!!!!!! (22.06.2008)