Janghwa, hongryeon

Chvíľu ju mali a chvíľu nie. Myslím moju pozornosť. Ak to malo predstavovať rozkladajúcu sa myseľ psychicky chorého človeka (koľko ich tam takých vlastne bolo?), tak sa to podarilo. Nejednoznačnosť mám rada, ale tu jej na mňa bolo asi priveľa. Ako príbeh ma to nebavilo. Mala som si asi radšej čítať tú makroekonómiu ako počúvať vreštiace devy z Južnej Kórey. Záver sa mi páčil. But generally, I was bored. (Edit - ani taký pekný koment aký napísala kiddo by ma neprinútil pozrieť si to znova, ale chápem, čo sa na tomto filme ostatným páči) (05.06.2011)

Tak takhle. Já už jsem nějaký korejský filmy viděl. Tím pádem jsem nečekal, že by to bylo normální, nebo že bych byl schopen rozeznávat postavy podle obličejů, natož jmen (Sujú? Sunmá? Kun-yeon?). Já u těch hereček vlastně nejen nejsem schopnej odhadnout, kolik jim je (rozsah "někde mezi 15 a 45"), ale ani jestli jsou hezký, ošklivý nebo průměrný. Tady to je ještě vylepšený tím, že je totálně nejasný, jestli se ty věci na plátně doopravdy dějou, nebo jestli se někomu zdají. K tomu navíc není zjevný komu. No a do tohohle bordelu režisér nechává každěj záběr na tapetu nebo kohoutek od vany aspoň minutu a půl. Což je poprvé i podruhý docela napínavý, ale pak už mě to dost sralo. V podstatě jsem to dokoukával hlavně proto, abych aspoň trochu pochopil, o čem to teda bylo. A i na to jsem si musel ten konec pustit dvakrát a přečíst si na intermetu vysvětlení. Upřímně nemůžu říct, že by to byl špatnej film, jenom byl divnej jinak, než jsem zvyklej. (07.07.2020)

Korejci psychologická dramata umí. To ne že ne. Nejdříve jsem litoval, že jsem první viděl (notně zjednodušený) US remake, později jsem byl rád, že jsem ho viděl první, protože mi to trochu pomáhalo chápat to, co se ve filmu děje, pak jsem zjistil, že to jsou dva prakticky zcela odlišné filmy. Tohle je skvěle natočený film - kamera, střih, barvy, hudba, herci, tedy hlavně herečky (skvělá macecha), to všechno je fajn. Ohledně odvyprávění příběhu si tím už ale tak moc jistý nejsem. On to asi není film na jedno podívání, rozhodně vyžaduje plnou pozornost. I přesto mi tam některé věci přijdou jaksi nadbytečné nebo mnou pořád nepochopené. (17.08.2014)

Hrozně zamotaný a divný film prostě blbost. (20.12.2018)

Silné čtyři! Miluju šílené asijské filmy a tenhle je nadmíru povedený. Abych ho zhodnotil, budu teď asi muset nepatrně spoilerovat... Tedy: Zprvu zdánlivě "vlasatě - psychiatrický" film se po úvodní scéně změní v lehce psychedelické a těžce psychotické rodinné psychodrama s vlasatými i jinými horrorovými prvky, aby se po vyzrazení pointy někdy ve druhé třetině postupně pomalu normalizoval na "pouhý" rodinný thriller. Po skončení filmu mi všechny kamínky jeho dějové mozaiky zpětně krásně zapadly do sebe, ale v jeho průběhu jsem měl hlavu občas dost zamotanou (o což samozřejmě režisérovi šlo). Šílené jsou více nebo méně všechny hlavní postavy - vzteklá a nekomunikativní starší sestra, zamlklá a bezduchá mladší sestra, jejich neurotická macecha se svými změnami nálad, no a otec s výrazem vyšinutého a podivínského profesora chemie také nepůsobí normálně (a stále rozdává jakési podezřelé pilulky). Působivé, pohledné, napínavé, zajímavé... (26.10.2013)

No když jsem se bát měl, tak jsem se bál. A to fest. Jenomže to všechno okolo těch několika málo strašidelných scén mi nedávalo smysl. Proč se některé postavy chovaly tak, jak se chovaly mi vrtalo v hlavě dlouho po závěrečných titulcích, nehledě nato, že závěr místo vysvětlení vyvolal spíše zmatek ve stylu "kdo je kdo". A nesedlo mi to ani herecky. Nevadil mi ani tak specifický asijský styl, jako spíše ječení, které mi tedy lezlo na nervy neskutečně. A ječelo se často. Já nevim, ale Ji-un Kim měl natočit spíše rodinné drama bez duchařského prvku. Takovým jako já by ušetřil čas i zklamání. 30% (02.12.2012)

Z mého pohledu dosti rozporuplný film, ve kterém dochází ke značnému kontrastu mezi trochu nudným dramatem a vydařeným hororem, s příměsí mysteriózního intelektuálna. Bohužel to dohromady zcela neklaplo. Samotné hororové scény jsou opravdu strašidelné a napínavé, celkově je film hodně dobře natočen, má smysl pro detail, různé zvuky perfektně dokreslují kýženou atmosféru, ale na druhou stranu je protkán mnoha vleklými pasážemi bez jakéhokoli momentálního dění. (24.01.2007)

Tretí film Ji-un Kima je mixom drámy a hororu. Teda hororu. Nájdeme tu pár naozaj lahodných lakačiek, ale celkovo je všetko neprirodzené až veľmi úzko späté s Japonskou Nenávisťou. V tomto smere sa teda nejedná o žiadne veľké prekvapenie. Výsledná pointa tiež nie je natoľko silná aby mohla skutočne zanechať ten potrebný wtf dojem - ako tomu bolo napríklad v prípade Oldboya. Film ale nenudí. Je to hlavne výraznou atmosférou, ktorá je asi najväčším kladom celého filmu. Celé to ticho a nepokojné zvuky uväznené vo veľkom dvojposchodovom dome na samote vytvárajú omnoho stiesňujúcu a strašidelnejšiu atmosféru ako duchovia. Podobných filmov existuje naozaj veľa, ale predsa len je tento niečím zvláštny. Ono aj napriek tomu, že tam nie je moc pamätných scén sa rozhodne jedná o remeselne dokonale zvládnutý film. A ono to s každého pohybu kamery a s každej jednej kompozície cítiť. Režisér sa s filmovou rečou hrá. A tým robí film o poznanie zaujímavejším. Aj keď Kima považujem za zručného filmára, žiadny s jeho filmov , ktoré som doteraz videl až teda na jeho prvotinu ma moc nenadchol. Uvidím ako si budeme rozumieť ďalej. Príbeh o dvoch sestrách je priemer, s výbornou atmosférou ale bez výraznejšej schopnosti zostať vám v pamäti. (19.05.2012)

Hezký film.. (01.04.2008)

Ide o ten typ filmu, kde je veľa otázok a odpovede prichádzajú v tajomných náznakoch. Pohrávanie si s divákom a jeho vnímavosťou. Určite prekombinované, ale nie na úkor celkového dojmu. Keď sa totiž prepracujete k záverečným titulkom, tak Vám všetko krásne zaklapne, to menej zaujímavé získa na zaujímavosti, a to zaujímavé získa nadstavbu. Mne sa tieto kórejské božie mlyny páčili. Jednak vďaka rozuzleniu a druhak vďaka Soo-jeong Im. (21.09.2021)

Režie a scénář - Jee-woon Kim. Hudba - Byung-woo Lee. Kamera - Mo-gae Lee. Film je sice koukatelný, ale mě osobně moc neoslovil. (08.11.2012)

Dvě sestřičky, jedna bez druhé ani ránu. Tajemná a strašidelná atmosféra, až na šikmé oči a rychlé střihy (občas trhy) našincovu srdci velmi přístupná forma a kamera, děj velmi napjatý, hororový, smutný, poetický, tragický. (12.11.2006)

Zřejmě film pro prudce inteligentní lidi. V půlce jsem už nevěděl o co vůbec jde, navíc se mi začali nehorázně plést samotné osoby ve filmu a nejsem si jistý, zda jde vůbec o horor. Snímek který je spíš určen pro členy "menza klubu" a navíc mě tento film nechával ledově klidným. (23.05.2010)

Dokonalá kamera, ktorej čočka nám servíruje strašidelné scény ( nieje ich zas tak mnoho ) s obrovskou dávkou pohrávania sa s vylučovacími otvormi. To tradičné ázijské šrubovanie a naťahovanie tu došlo k dokonalosti. Problém vidím jedine v zbytočne dlhej minutáži, ktorá občas spomaľuje tempo filmu až takmer smerom k nude. (16.01.2018)

Tento film ma zas tak nebavil a to asi aj preto, že podobná pointa je aj v remaku z roku 2009. Bolo tu viacero nezmyslov, hlavne tvorcovia silou mocou chceli čo najdlhšie zahmlievať to, kam sa film bude uberať a tak sa dopustili viacerých hlupych scén. Filmu nemôžem uprieť dramatickosť a vypätejších situácii je tu tiež viacero. Kamera bola tajomná a mala aj moje sympatie. Keby som tento film videl pred remakom, som nadšený, ale takto je u mňa nanajvýš priemer. (05.09.2015)

Film Janghwa, Hongryeon vam bud sedne, anebo vas mine. Ja jsem teda ten druhy pripad. Prvni cast filmu se sice vlece, ale slibuje skvelou naslednou podivanou. Bohuzel - ta se nekona. Vsechno je zmatena, ukazuje se, ze to, co byla pravda, pravdou vlastne neni. Ok, dala by se skousnout pomatenost te druhe casti. Co vsak se skousnout neda je zaverecna radoby pointa, ktera ma dat filmu smysl. Nedala. Film Janghwa, Hongryeon si hraje na neco, cim neni. Snazi se byt tajemny, zahadny a ducharsky. Pro me zustava spis zahadou, do ktere se uz nechci poustet znovu. (11.07.2011)

Jednoduché psychologické drama s prvky horroru, odvyprávěné možná až příliš překombinovaně a na efekt. na druhou stranu, je to hezké, má to atmosféru a to postupné skládání skládačky je poměrně zábavné. (19.07.2013)

Úžasně strašidelný kousek pro náročnějšího diváka. Nádherně barevné, mysteriózní, hrůzunahánějící, brutální i jemný, prostě asijský způsob, jak ukázat světu, že nahnat člověku strach, jde i bez krvelačných příšer z vesmíru a potoků krve. Bohatě stačí rodinná tragédie, dvě dospívající sestřičky, podivná macecha, nechápající otec, mrtvá matka ve skříni, ptáčkové v kleci ... Nakonec je ale stejně všechno jinak než na začátku, a ukazuje se, že největší hrůzu prožívá člověk sám ve své vystrašené, okolím nepochopené mysli. (12.11.2006)

Já prostě nevim...vůbec, ale vůbec nic nevim... (18.04.2006)

Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé! Na hustou atmosféru tohoto psychohorroru odehrávajícího se v domě ala Alone In The Dark budu ještě dlouho vzpomínat.. stejně jako na husí kůži a mráz, který mi jezdil po zádech onoho večera, kdy jsem se na tenhle film hezky ve tmě a samotě díval. intenzivní zážitek. Ještě dlouho po skončení filmu se mi vracely některé scény, které mi nebyly jasné, a docházelo mi, jak do sebe všechno zapadá a všechny věci postupně začaly dávat smysl. Všem, kterým to smysl dávat nezačalo, doporučuji podívat se na tento skvost ještě jednou. Pokud to nepomůže, tak už asi nepomůže nic. Každopádně chybu je třeba hledat v sobě a ne ve filmu. (28.06.2008)