Režie:
Jiří BělkaScénář:
Miloš ŘehákKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Luboš FišerHrají:
Luděk Munzar, Jaroslava Tvrzníková, Rudolf Hrušínský, Bohuš Záhorský, Iva Janžurová, Leopolda Dostalová, Zdeněk Štěpánek, Zdeněk Řehoř, Čestmír Řanda st., Gustav Nezval, František Němec (více)Obsahy(1)
Do rodiny podnikatele přichází mladý a ctižádostivý inženýr Švajcar jako snoubenec továrníkovy dcery. Setkává se s bratrem tchána Cyrilem, který předstírá, že je neviditelný. Rodina s ním tuto hru hraje, aby ho nemusela dát do ústavu. Román Jaroslava Havlíčka z období mezi dvěma světovými válkami je sugestivním zobrazením rozpadu měšťácké rodiny.Inscenace z roku 1965 byla prvním zpracováním Havlíčkovy prózy. Jaroslav Havlíček (zemřel 1943) ve své tvorbě navazoval na tradici české realistické literatury a dík svému vynikajícímu talentu se zařadil mezi naše nejlepší moderní romanopisce. Povídky začal publikovat na přelomu dvacátých a třicátých let. Námětům ze života maloměstských rodin zatížených stavovskými šosáckými konvencemi , s ojedinělými, často tragickými vzpourami svých hrdinů zůstal Havlíček věren i v románech "Neviditelný" (1937) a "Ta třetí (1937). V poslední době se jeho romány staly vděčnými předlohami pro filmové a televizní adaptace např. "Helimadoe" a "Ta třetí". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
"Ale soucit, ten přece nic nestojí..." Za mě ani tohle drama za moc nestálo... ()
Skvělé Havlíčkovo psychologické drama, skvělé filmové zpracování. Dobrý výběr herců, předevčím Rudolfa Hrušínského ve vedlejší roli Cyrila, který sice nepromluví ve filmu ani slovo, ale o to víc se ukáže jeho geniální herecký um. Nezapomenutelně hutná atmosféra. ()
Asi budu v menšině, ale nemohu si pomoci. Verze z konce 80. let mi zkrátka sedla více, měla hutnější bezvýchodnou atmosféru a herci měli víc prostoru a času. ()
Dnes můžeme jen tiše závidět a slintat, jaké filmy se kdysi točily "pouze" pro televizi. S takovou kvalitou se dnes (u českým filmů) nesetkáme ani v kině. ()
Působivý televizní přepis Havlíčkova románu, který skvěle navozuje tísnivou atmosféru kolem rodového prokletí. Ani poněkud patetické herectví nijak neškodí vyznění inscenace, protože zvýrazňuje dobovou morálku v tehdejších "lepších" kruzích. Vše výborně podtrhuje sugestivní hudba Luboše Fišera. ()
Asi nejsilnější román Jaroslava Havlíčka a jeho zdařilá adaptace na filmové plátno. Dokázal bych si představit, že remake tohoto filmu v barvě s havlíčkovsky naturalistickými sekvencemi (v té knize prostě jsou, jen se nebát a ukázat je natvrdo - ale film je ze šedesátých let, takže chápu, že to tehdy nešlo) by mohl mít i oskarové ambice. Luděk Munzar je sice dobrý, ale původní knižní charakter vyžaduje větší důraz na tu chorobnou ctižádostivost hlavní postavy. Stejně tak Soňa musí být éterická kráska, což se v této adaptaci moc nepovedlo. ()
Samozřejmě, že jsem nečekal přepis slavného románu. Přesto jsem zvědavý byl, to přiznat musím. Pan Hrušínský byl docela zvláštní s těmi řídkými vousy. Nevím proč se pan inženýr Petr tak o tu babu dral, byla to přece jen vadná hysterka. Ta atmosféra toho domu byla vystižena velmi dobře. Ale mi to připadalo zbytečně zdlouhavé a míst tedy i drobátko nudné. ()
Mně se adaptace vcelku líbila, ale hvězdu dolů musím dát, kniha je kniha, to bylo to pravé ořechové. ()
Drsný film podle ještě drsnější předlohy o tom, že vypočítavost až za hranice nejvyššího sobectví se někdy nemusí sakra vyplatit. Inženýr Švajcar se chtěl mít dobře. Přiženit se do dobré rodiny, získat majetek a podle vlastního uvážení ho užívat......ale všechno bylo jinak a ďábel v podobě rodinného zdravotního zatížení ho potrestal. Nejen Rudolf Hrušinský v titulní roli je zde výborný. Luděk Munzar hraje tak, že z něho člověka chvílemi mrazí a chvílemi s ním soucítí a skvělá je např. i Leopolda Dostalová, jako protivná teta. Celý dům se postupně proměňuje v panoptikum podivných stínů a do hororu to nemá daleko. ()
Uff, hodně těžká a tíživá záležitost...Vynikající inscenace. ()
Výborná televizní inscenace podle Havlíčka. všichni možná znají pozdější barevný film Prokletí. Ale tento ač tv formát zastíní pozdější zpracování snad vším - hereckýmu výkony počinaje - kde nejen Hrušinský, ale i Munzar a jeho žena ti hrajou geniálně. Navíc plejáda těch starých herců první republiky - Dostálová, Záhorský, Nezval, Štěpánek. Výborná Fišerova hudba. ()
Hezky vystavěná ponurá až strašidelná atmosféra, čemuž významně helfla hudba Luboše Fišera. Munzar byl svého času opravdu jedním z nejnadanějších herců, coz je zde predvedeno na 100%. Musim ted co nejrychleji porovnat s "Hajny". ()
Skvěle zahrané, atmosféra hustá, hudba fakt hodně děsivá ...Knížku jsem nečetla a ani mi to nějak nevadí ... ()
Má láska k Havlíčkovi je mnohem silnější než má averze k černokněžníkově ženě Tvrzníkové ()
Kniha dobrá film už ne tak dobrý a navíc se mi zdá, že plagiát z roku 1988 ač přes averzi k hlavním hrdinům, se mi zdá lepší ()
Perfektní drama horor. ()
Zajímavé, ale viděl jsem už lepší psychologické filmy. ()
Působivé zpracování ve skromných kulisách. Tak se prostě v 60. letech inscenovalo. B. Záhorský mi jako pan továrník a starší bratr (o 15 let). Neviditelného (R.H.) v téhle roli moc "nesedl". A naopak, až ve svých 65. letech jsem si naklikl, kdo že to vlastně byla herečka J. Tvrzníková...? ()