Hudba mého srdce

Prakticky neznámy film nakrútený na základe pekného príbehu zo života. Ono to bolo v reále možno trochu komplikovanejšie a veci išli ešte ťažšie, to je ale samo sebou. Popravde bez Meryl Streep by bol film asi polovičný, herečka sa do svojej úlohy oprela ako vždy. Len treba neriešiť veci, ako že spoločne s Gloriou Estefan alebo Angelou Bassett aj po desaťročnom skoku v deji vyzerajú stále rovnako úžasne, ale aby sa nepovedalo, vidno jej zopár šedín v ofine. Na meno režiséra zabudnite, Craven točí presne tak, ako si žáner vyžaduje. Ak by bol sám sebou, asi by sme sa filmu nedočkali v televízii práve počas vianočných sviatkov. (24.12.2020)

Začátek je okopírovaný Přístav naděje, který se točil o rok dříve. Dokonce tu nechybí ani ten nechutně přeslazený typ chlapa a kromě něj se tu zjeví ještě cíťa s kytičkou, co to myslí upřímně. Dvě hodiny učitelka Roberta fidlá na housle, učí děti a jak je pro Meryl typické, už zase za něco bojuje, tentokrát za výuku hudby. Bylo to jako propojení Nebezpečných myšlenek a Školy rocku, ale bez vtipu, nebo napětí. Děti byly roztomilé, hezky hrály, koncert povedený, Streepová jako vždy v roli silné ženy, co se nevzdává. Film byl celkem nudný, až příliš dlouhý a lehko zapomenutelný. Dalo se od příběhu o učitelce houslí čekat něco víc? (25.03.2013)

Film, který jakoby nepatřil do filmografie Wese Cravena, ale to zdaleka neznamená, že je to "chudý příbuzný". Wes si splnil svůj sen a asi moc dobře věděl, proč si dává podmínku k natočení tohoto filmu před dalším Vřískotem. Skoro neuvěřitelný skutečný příběh učitelky hry na housle Roberty Guaspariové je dalším z hereckých koncertů Meryl Streep. Ale hodně zajímavé jsou i postavy v podání Angely Bassett, Glorie Estefan i většiny dětských představitelů. O hudbu zde jde především a v závěru filmu si sami sebe zahrají i takové houslové ikony jako Isaac Stern, Jischack Perlman, Joshua Bell, Mark O Connor a mnoho dalších. Závěr filmu je strhující, tématicky je film z podobné kategorie jako Opus pana Hollanda. Podle mého názoru jeho kvalit nedosahuje, ale ani nezůstává moc pozadu a na divákovi, který má rád hudbu, může zrovna tak zanechat následky, které se jen tak nezapomínají. V souvislosti s Joshuou Bellem, jedním z nejlepších houslistů současnosti, který beznadějně vyprodává prestižní koncertní sály po celém světě, se mi vybavila zajímavá perlička. Nechal se přemluvit k zajímavému experimentu a v přiměřeném převleku předváděl svůj koncertní program v metru. A skoro nikdo si ho ani nevšimnul :-) To je ta relativita. (02.01.2021)

Veľmi dobre natočený príbeh učiteľky, ktorá si ako samoživiteľka vybojovala prácu učiteľky hry na husle a vo Východnom Harleme. Neľahká práca učiteľky v tejto časti mesta spolu s jej neľahkou osobnou situáciou vytvára príbeh s dostatkom dramatických momentov. Nejde síce o žiadne svetodejinné udalosti no napriek tomu citlivejšie duše poteší a dojme svojím záverom, keď vďaka podpore a troche šťastia zachráni hudobný program výuky vystúpením v Carnegie Hall. Z hercov hviezdi hlavne Meryl Streepová v hlavnej úlohe. 70% Mimochodom ďalší americký film, v ktorom rodič posiela deti na prázdniny inému členovi rodiny lietadlom len tak bez dozoru. (17.10.2023)

Ano, tak toto je přesně ukázkový americký sladkobolný kýč. Vezmou si jako námět nějaký skutečný příběh, ale pak ho natočí úplně jinak a hlavně to nacpou pořádně přeslazenými dialogy o ničem a nafouknou do neskutečně sladkého "amerického snu". Je to krásná a jistě velmi záslužná myšlenka a je dobře, že to ve skutečnosti funguje a mládež z těchto vrstev má možnost se kulturně vzdělávat a zušlechťovat. To je bezesporu správná a potřebná věc, ale to, jak to tvůrci tohoto filmu pojali, to je opravdu nehorázné oblbování lidí neznalých problematiky hry na nástroj - natož hry na housle. A lidé, kteří vědí, zač je toho loket, jsou po právu znechuceni. Hned na začátek je směšné to učení postoje u houslí, jako když se rozjíždí 3 leté dítě poprvé na bruslích. Nemluvě o těch Meryliných pokřicích "lehčeji", "smyčec výš", "hraješ na jiné struně", a podobné nesmysly. Naprostá neznalost problematiky u filmu o studiu hry na nějaký hudební nástroj mě vždy dokáže vytočit. Houslisté většinou volají na své žáky: "tahej rovně", "nezvedej rameno", "od žabky" a "to je falešné jak prase :-)". Vtipné pak vždy je, že hlavní aktér-učitel pak drží housle jak prase kost a malé harlemské děti oproti němu vlastně dokonale :-) a na rozdíl od kantora i tahají rovně smyčcem. Vrcholem pak je, že diváky oblbují myšlenkou, že na housle se dá naučit na hromadných lekcích a děti pak zahrají jako jeden a dokonale z hlavy a naprosto čistě Bachův dvojkoncert v Carnegie Hall jako nic. Ano, určitě to takto nějak na těch hodinách je, aby se ušetřilo, mastí tam děti jeden přes druhého nějaké jednoduché odrhovačky, ale rozhodně to bude změť falešných a nekultivovaných tónů a způsob držení nástroje bude také děsivý. Možná, pokud se odhalí nějaký talent, dítě je pak posunuto do jiné výuky, kde má individuální přístup. Ale to už bychom byli v úplně jiném filmu. Takže jedna hvězdička za oblíbenou Meryl Streep, která zvládla svou trapně napsanou roli se ctí - lépe to zcela jistě s takovým materiálem nešlo a druhá hvězdička za pány mistry Sterna a Perlmana, kteří si zde zahráli jistě jen z propagačních důvodů tohoto programu, netuše pořádně k jaké trapnosti se tu propůjčují. Pokud si pak film pustili, myslím, že to pro ně musela být rána. (27.08.2021)