Něco jako láska

Byla sobota ráno, já ještě pospával, moje ruka zapnula televizi a přepnula na HBO. Zrovna začínal nějaký film, tichý hlas řekl Něco jako láska a já ucítil romantiku, na kterou jsem zrovna nebyl moc připraven. Pohled na Ashtona Kutchera tomu moc nepomohl, i když řekl jsem si proč to nezkusit. Poté se objevila Amanda Peet. Možná to není herečka známá, ale moc hezká(ty očka :)). Tak jsem se rozhodl vstanu a budu se dívat, posunul jsem se o kousek víš, abych hezky viděl a díval se. Netradiční pojetí romantického příběhu, v kterém se skáče po docela slušných časových intervalech (půl, 2 a 3 roky) byl tak příjemný a osvěžující, že se mi přestalo chtít spát. Začal jsem chápat obě dvě postavy a jejich láska se mi začala dostávat příjemně pod kůži. Film ukázal, že ne všechno v životě se děje, jak by jsme chtěli, a že opravdová láska přetrvá roky. Amanda a Ashton mě hereckými výkony velmi potěšili a doufám, že se jednou oba sejdou znovu, aby mě mohli potěšit trochou příjemné romantiky. (30.12.2006)

Něco na způsob Určitě, možná nebo Vadí, nevadí, jen v poněkud odlehčenějším tónu. Dost se mi zamlouvala proměna charakterů obou hlavních postav v průběhu let, nicméně dějových zvratů (ten se zasnoubil, ta chystá svatbu, ten je zadaný, pak zas ta) bylo poněkud moc a časové skoky mi přišly trochu nepřehledné. (20.02.2011)

Skoro po celou dobu, co jsem na tenhle film koukal, mi letělo hlavou slovo: impotentní. A přesně takový je tenhle film, který se nemůže rozhodnout, co je to vlastně zač. K tomu navíc velmi vlažné herecké výkony, ale když se tak podívám na tu sestavu, nedalo se vlastně ani nic moc čekat. Sečteno podtrženou nuda s malými záblesky něčeho trošku zajímavého. (06.02.2011)

Férovejch sedmdesát za jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku. A to jsem ještě dneska ráno nadával na všechny letošní debilní romantický filmy, který mě vytočily prakticky všechny a hele, ono se i letos urodilo něco, co si rád někdy pustím znova, něco co si na nic nehraje, něco co se nesnaží vymýšlet převratné myšlenky a je prostě "pouze" přirozené a "obyčejné". A hlavně!!!!!! Já sám jsem něco podobnýho zažil, akorát to netrvalo šest let. :) (24.11.2005)

Romantická komedie - takový to známý spojení, kde se očekávají hromady klišé. A. Peet mám celkem rád, u A. Kutchera to záleží na roli (zrovna tady byl za debílka). Takže jsem si myslel, že bude jakš takš sranda. Ale on ten film byl úplně nekonečnej! Vůbec to neubíhalo a do toho se vám na obrazovce objevujou informace "o tři roky později", "o půl roku později", "o rok později", "o tři roky později"... Vlastně ten celej průběh je takovej, že dva hlavní protagonisté kolem sebe neustále krouží, vlastně spolu nechodí, i když k sobě něco cítí, projdou si dalšíma vztahama, zase se k sobě vrací (ale nechodí spolu, haha!), no a směřuje to k tomu, že si navzájem k sobě ZASE najdou cestu. Achjo, klidně to mohlo být o cca 20min kratší, vůbec bych se nezlobil. Je tam zbytečná vata, a to je škoda. Jo a zase tak vtipný to taky není. (05.05.2016)