Karate Kid

Aj ked som videl tuto seriu v spravnom veku a v dobe, ked bola u nas v kurze, tak ma nikdy nenadchla. Napriek tomu, ze zapletka je roztomile naivna, osemdesiatkovu atmosferu mam rad, Miyagi je zabavny, Elisabeth Shue neskutocne nadherna, tak ma to nejak nebavi. Ralph Macchio mi nie je sympaticky a ani nie je dobry herec. Cela ta jeho romanticka linia ma vôbec nebavila. Zapletka s tyranom Johnnym musela byt otrepana uz v dobe vzniku filmu. Jedine co aj po rokoch funguje su treningove sceny s Miyagim pri ktorych nezabudne ani na svoje mudra. Bitky nie su zle, ale ani nic co by ma ohurilo. Prinajlepsom je to priemerny film. Po dlhych rokoch som si ho pustil len kvôli nadchadzajucej serii Cobra Kai a pravdepodobne si to uz viackrat nepustim. 5/10. (21.05.2018)

Já vím, já vím. Miyagi, Danny La Ruso, Zabka v nejlepších letech a tak málo hodnocení? No ano. Nikdy jsem nebyl fanda této série, hrozně mne Danny vytáčel a nebavil. Celé mne to hrozně nudilo a přišlo mi to blbý, ale tak, že se mi to ničím nelíbilo. Tahle série není má oblíbená, ale ano Cobra Kai je jiný kafé. Taky proto, že to není hlavně o La Rusovi. (02.06.2022)

Nedalo mi to a po novém remaku jsem si pustil originál, abych mohl porovnat obě verze. A nestává se často, aby byla předělávka lepší než origoš. Toto je jeden z těch případů. Zde se děj odehrává v Kalifornii a hlavní hrdina je běloch, poněkud dospělejší. Tehdy to moždá byl hit, dnes se to ale nemůže rovnat s podobnými bojovými filmy. Můj názor. Ty boje mi tam přišly strašně pomalé a obyčejné a hlavní hrdina Ralph Macchio mi přišel místy hoodně vystrašenej. Byly tam i sekvence, které se do písmene přenesly do nové vérze, hlavně co se týče namluvených pasáži. Ale abych jen nekritizoval, třeba pan Miyagi na mě působil velmy sympaticky, navíc dobrá 80s hudba. A protože je to klasika, dám průměr, ale ta nová verze je skutečně o poznání lepší. (20.09.2010)

Zrovna Karate Kid jsem v průběhu svého sledování filmů vždycky spíš přecházel a po mnoha letech mohu prohlásit, že teprve až nyní (r.2022) jsem jej viděl od začátku až do konce. Jsou to ryzí osmdesátky, které mám tak moc rád a společně s výborným oddychovým soundtrackem (Joe Esposito, Survivor, Commuter...) utváří příjemnou zábavu s nenuceným morálním poselstvím, jak správně přistupovat k životu a především k sobě samému. Až na bandu namachrovaných frajírků z Cobra Kai jsem neměl vůbec žádné problémy s hereckými výkony. Laskavého a spravedlivého pana Miyagiho v podání excelentního Pata Mority byla radost sledovat a Ralph s Elisabeth byste kvůli jejich přirozeně příjemným charakterům vždycky rádi přibrali do party. Tedy tak se na to aspoň dívám já se svýma věčně mladýma očima a mozkem z možná trochu jiné doby, ale zkrátka podobné filmy z dané dekády mě přitahují jako stříbro straku. Nemůžu si pomoct a asi už to tak zůstane navždy... (20.10.2022)

Tak dramatem bych to rozhodně nenazval, spíš nechtěná sportovní komedie. Nemám rád filmy s dětskými hrdiny, to říkám rovnou, přijde mi to nejen nelogické, ale takové neeestetické, prostě to nemusím. Je tu absence prakticky všeho, co má mít alespoň trošku kvalitní film. Odpad to není jen proto, že jsem prostě viděl už horší filmy, ale špatné je to dost. 10% (26.07.2009)