Šťastné a Veselé

Snad z žádného jiného filmu tolik neční nesmyslnost války. Války, kde po sobě střílejí lidé, kteří vyznávají stejného boha, poslouchají stejnou hudbu, na vánoce zdobí stejný stromek, milují a strachují se o své blízké, mají stejné sny a obavy, často i vzájemné vazby a minulost (proč umí německý důstojník tak dobře francouzsky?). To vše podáno velmi střízlivými a možná proto působivými prostředky (fotbalový zápas). Pro někoho to bude možná pomalejší a málo akční, ale o to vlastně vůbec nejde. (21.12.2006)

Film o tom ,jak důležitá a potřebná je v životě naděje. Že je to často to jediné, co lidem ještě zbývá. A taky o tom, jak nějaký příklad nebo čin silné osobnosti může vyvolat vlnu následování a strhnout ostatní. Ať už v tom pozitivním nebo negativním smyslu. Tady se naštěstí jedná o ten první případ. A potěšující je, že ispirací k tomuto příběhu byla skutečná událost. (27.12.2013)

Z válečných filmů jsem vždycky mnohem více preferoval ty, které se zaměřují na lidské osudy na pozadí války, než často odosobněné filmy zasazené přímo do dění na válečné frontě. Tenhle se odehrával na frontě, ale vedle sugestivní atmosféry zasněžených exteriérů ho výrazně pozvedává poselství. Silné humanistické poselství, které pro ten jeden prodloužený okamžik míru člověka potěší i přesto, že film jasně ukazuje, jak se vše po uplynutí největšího svátečního dne v roce spočátku možná rozpačitěji, ale velmi jistě posouvá zpátky k bojům a přestože válečné běsnění s různými přestávkami pokračuje (a ne daleko) pořád, žel... Nakonec ano, i v rámci válečného žánru lze najít „vánoční“ film... silně lidský, ač bez happyendu, určitě s přítomností důležité, neutíchající naděje. K plnému hodnocení a ještě silnějšímu prožitku jsem však postrádal větší propracovanost a rozvinutí postav, které s výjimkou zpěvačky v podání Diane Kruger (a ke konci možná ještě jejího partnera) poněkud splývají v jeden celek a nemají tak moc šancí ani během sledování v divákovi zanechat větší stopu. // Film jsem viděl v originálu a ocenil jsem i autentickou mnohojazyčnost. [75%] (24.12.2022)

Na Vianoce 1914 uprostred bojiska, na ktorom sa stretli armády Francúzska, Nemecka a Škótska, sa vďaka pôsobivému speváckemu výkonu mladého nemeckého dôstojníka Nikolausa Sprinka, stalo niečo, čo porušilo všetky nepísané pravidlá vojny. Nepriatelia na život a na smrť si dali pauzu. Stovky vojakov vyliezli zo zákopov, otvorili šampanské, pokecali o živote a rodine, zahrali si futbal, spoločne sa pomodlili a potom sa vrátili k svojim povinnostiam. Snímka, ktorá dokazuje že aj Nemecko malo srdce a že vojaci sú tiež v srdci dobrí ľudia. Krásny filmový zážitok a i keď až tak nevnímate vianočnú atmosféru, mrzí ma, že som si film nepozrel cez vianočné sviatky. (24.10.2022)

Nemohu si pomoct, ale pro mě je to trochu zklamání. Z velkého počátečního potenciálu se dalo určitě vytěžit daleko víc a na válečné drama je tam poněkud málo emotivních momentů (tím ale neříkám, že tam nebyly). Taky jsem trochu postrádal hudební doprovod, jenž by vyplnil některá hluchá místa. I kvůli roztahanosti tak celý film působí dost nevyrovnaně. Co je zde ale opravdu dobře vidět, tak to je nesmyslnost války. Překonávání předsudků a nepřátelství na frontě v době Vánoc - to se povedlo. Ale jako příznivec válečných snímků prostě nemůžu dát 4*. Velká škoda. (24.06.2007)