Obsahy(1)
Do cyklu Pohádka pro pamětníky jsme pro dnešní den připravili i příběh o statečné Bohunce, která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů ze zakletí v havrany. Přestože jej natočil režisér Ludvík Ráža v roce 1967 ve skromných televizních podmínkách, vypráví tuto krásnou pohádku velmi působivě. Dominují v ní herecké výkony Kláry Jernekové jako Bohdanky, Luďka Munzara jako prince, Mileny Dvorské jako zlé princezny i Antonie Hegerlíkové jako chůvy. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Asi jsem to viděl, ale nepamatuji si. Proto nehodnotím. Dávám sem příspěvěk jen kvůli popisku oficiálního textu distributora, který netuší, zda se hlavní hrdinka jmenuje Bohunka nebo Bohdanka.+++Tak znovu zhlédnuto. Nemám rád takové podání příběhu. Je to hnusné a depresívní. Chápu, že bylo málo peněz, ale i s málem se točily hezké studiovky. Tohle bylo prostě otřesné. ()
"Nezrodila se bytost, jež by mohla pro svou krásu a ušlechtilost duše se větším právem zváti královnou." To říká starý král Miloš Nedbal a já souhlasím. Klára Jerneková zde má to, co všechny moderní emancipované filmové ženy postrádají, krásu, laskavost a zároveň sílu osobnosti. A její protivnice Milena Dvorská je zde tak silnou zlou postavou, že i Lady Macbeth by měla co dělat, aby se jí vyrovnala. To není prostá psychopatka jako Chýlková z novější adaptace, ale nebezpečné racionální zlo. Ach, to byly kdysi pohádky. Prostá výprava, avšak vytříbené dialogy, dost pochmurná atmosféra a charismatičtí herci. I když mám rád i vlastní Rážovu novější verzi z roku 1993, tahle je ještě výš. ()
"Bratři onoho knížete byli svému otci podobni, jako by ani matku neměli," předvádí své znalosti genetiky starý král. "Vždyť jejich matka byla čarodějnice!" Nasazuje předchozímu výroku šaškovskou čepici zlá princezna. Budiž ke cti režisérovi, že bratry v krkavce proměněné v jejich lidské podobě představovali jedinci, kteří by opravdu mohli být přízní křehké plavovlasé Bohdanky. Sedmero krkavců je pohádka o sourozenecké lásce, odvaze, sebezapření a boji dobra se zlem. Aby se to nezměnilo ve frašku, musí být přesvědčivá především představitelka hlavní role, tedy člověk jí v první řadě musí věřit, že je schopna z kopřiv utkat přízi a následně ušít košile. Oduševnělá krása Kláry Jernekové nechá diváka věřit tomu, že rozezná kopřivu od kedlubny, stejně jako divák věří tomu, že by se do ní zamiloval následník trůnu, i kdyby byla němá . V této verzi je zloba zlé sestry vysvětlena velmi věrohodným způsobem a nejedná se tak o slaboduché zlo pro zlo, které vždy působí trochu nesmyslně, ale o extrémní projev sourozenecké rivality, sebestřednosti a touhy po moci. Patologické, leč logické. Divadelní stylizace a minimalismus dodávají temnotě krkavčích křídel této adaptace pohádky zcela specifický odstín temnoty. ()
Ohyzdná vražedkyně pod příkrovem pozlacené róby.. ()
Navzdory skromným podmínkám televizního studia, vybaveného jen nejnutnějšími dekoracemi, se podařilo vytvořit dílo nebývalé krásy, uchvacující především silou mluveného slova. Režisér Ludvík Ráža měl šťastnou ruku i při výběru hereckých představitelů – od Kláry Jernekové, Luďka Munzara či Miloše Nedbala až po démonickou Milenu Dvorskou v macbethovském pojetí přítomného zla. Tento černobílý skvost dodnes neztratil na své výjimečnosti. ()
Československý expresionistický horor. ()
Poctivá studiovka - na minimálním prostoru s minimem rekvizit herci dokáží vykouzlit přesvědčivý příběh. ()
Řekl bych že nejslabší krkavčí podívaná. ()
Výprava tak minimalistická, že působí až avantgardně. O to více musí odvést herci. Příběh je temný, existencionální. Dnes by se to bralo jako něco naprosto neatraktivního, snad až nevhodného, vzhledem k tomu, že zde žádný morální relativismus nemá místo. ()
Známá pohádka v pro mě neznámém provedení. Děj byl samozřejmě stejný, lišil se pouze v drobnostech, ovšem myšlenky byly asi nejsilnější právě v této verzi pohádky. Hodnocení bohužel sráží hrozné ozvučení a notně bídný obraz. Takže herecké umění věhlasných jmen a tváří si příliš neužijeme. ()
Horor pro děti, měl by být označován hvězdičkou.* ()
V podstate divadelni predstaveni ve velmi skromnych kulisach. O to lepsi herecke vykony. Jednoduche a pekne. ()
Člověk až žasne, že se v prostých kulisách dá natočit takové pohádkové drama. Je ovšem poněkud drastické, takže dětem pouštět, až odrostou. Milena Dvorská v záporné roli (zcela nečekaná to poloha pro tuto herečku) je skvělá. ()
Krásná Bohdanka, švarný princ, ale jinak děsná minimalistická studiovka s unylou hudbou a ve velmi depresivním hávu. ()
Sorry, spletl jsem si to s tím včerejším shitem ()
"Ty, kdybys byla mužem, běda říši které bys vládla..." Tohle zpracování předlohy Boženy Němcové je opravdu více hrou, než pohádkou, tak, jak je psáno v titulcích. A docela temnou, avšak silně televizní. ()
Nepovedené, režijně slabé, jindy dobří herci to nemohli zvednout. ()
Ani třetí a poslední (historicky první) verze pohádky Sedmero krkavců se mi tak moc nelíbila. Zajímavé je, že z konečné verze vychází nejlíp ta poslední s Marthou Issovou od Alice Nellis. Pravda, Milena Dvorská je ztělesněné zlo zpodobněné do sestry, která touží po moci a dělá to určitě lépe než Ivana Chýlková. Na druhé straně si pohádka zaslouží víc než jeden plácek, který představuje zámek i les, což právě Ludvík Ráža o více jak dvacet let pochopil a udělal verzi novou a to filmovou. Přeci jen dělat, že jsme v lese a zároveň se na stěně studia míhají stíny herců, to je trochu mimo. Celkově mi další dvě verze přišli přeci jen zajímavější, ale též může působit prostě jen duch doby, kdy původní televizní pohádka se blíží k šedesátce let a to už je prostě poznat. ()
Nepouštět večer dětem , by mohli dostat psotník!?!?!?!? ()
Tuhle "pohádku" mám ráda asi proto, že je určena spíš dospělým než dětem, ale už jako dítě jsem se na ni ráda podívala. Doufám, že i mé děti jednou budou sdílet stejné nadšení :-) ()