Stopařův průvodce po Galaxii

Stopařův průvodce po galaxii je velmi pozoruhodná kniha, která nahradila ,,Galaktickou encyklopedii“ jako zdroj všeho vědění. Je totiž levnější a má na obálce nápis NEPROPADEJTE PANICE..... O tom, jak byla planeta Země zničena, ale nakonec se vlastně nic tak špatnýho nestalo! Občas vtipné, občas filozofické, ale každopádně chrlící přemíru informací, že obyčejný smrtelník občas nestíhá všechno pobrat. Víme totiž o podstatě vesmíru stejně tolik, jako květináč Petunií. Důvodem proč vidět SPPG může být nejen (špičkovej!) maniodepresivní robot Marvin, ale hlavně odpověď na otázku, zda-li MÁ ŽIVOT SMYSL? Vše, co jste kdy chtěli vědět..... byla větší prdel. Zde se víc než na dávku britského humoru připravte na příděl meziplanetárních informací, které se jednou můžou hodit. Stejně jako ručník. Cože? Vy ho u sebe nemáte? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, proč máme víc naslouchat delfínům. 2.) Na co nepozemšťan balí holky. 3.) Neznám otázku na odpověď ,,42“. 4.) Chci vědět, co si myslí Vorvaň Obrovský vysoko nad povrchem cizí planety v průběhu pádu. PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * Víte že? Film vznikl podle knihy The Hitchhiker's Guide to Galaxy a kniha zase podle rozhlasové hry? (20.09.2010)

Tak předně, nemůžu srovnávat, protože knihu jsem nečetl (ikdyž věřím, že by mohla být hodně zábavná). Každopádně moje očekávání zůstalo spíše nenaplněno. U filmu jsem se sice nenudil, ale ani moc nepobavil. Ne že bych snad nepochopil většinu fórů, ale ty prostě nějak vyšuměly do ztracena (možná kdyby byly lépe podané, pobavily by podstatně více). Nejvíc se mi na filmu líbil komentář vypravěče a hlavně hláškující maniodepresivní robot Marvin. Film na mě celkově zapůsobil jako průměrná oddechová zábava, ale myslím si, že obrovský potenciál snímku, který zůstal podle mě nenaplněn, by se pod taktovkou zkušenějšího režiséra dal zfilmovat podstatně lépe. (24.01.2009)

Myslím že lidem, kteří neznají knížku bude několik věcí nejasných a nemůžou některé docenit. Já jí dočetla asi 14 dní před shlédnutím filmu, takže jsem se na jednu stranu v ději neztrácela, ale na druhou stranu spousta věcí mi tam chyběla a některé mi naopak přišly moc doslova zfilmované. Ale vtipné to je, ducha knížky to jakž takž drží, Marvin je krásně depresivní, takže ode mě přesně 70%. (25.02.2006)

Po prečítaní knihy a a zhlianutí filmu mám definitívne jasno, že Stopárov sprievodca po Galaxii je vysoko pravdepodobne jedna z najťažšie adaptovateľných kníh pre veľké plátno. Divák neznalý predlohy bude zrejme v množstve absurdít tápať, zvyšok asi sklame, že na brilantné dialógy, ktoré fungovali tak skvelo v knihe nedôjde a ak áno, tak vo výrazne okresanej a tým padom menej vtipnej forme. Menšie či vačšie zmeny dejovej líne pritom nie sú až takým problémom ako fakt, že v Jenningsovom podaní sa Douglasove filozofické úvahy menia na čisto absurdne zábavné scénky bez hlbšieho zmyslu. Ťažko však povedať, či to išlo natočiť aj lepšie. Podľa princípu nekonečnej nepravdepodobnosti je to vysoko nepravdepodobné. (24.08.2007)

"Je nám velkou ctí, že máte takový zájem o naši planetu. Jako výraz našeho vděku, přijměte tyto dvě termonukleární střely, které jsme právě vyslali k vaší lodi. V rámci zkvalitnění našich služeb, může být vaše smrt nahrávána." Knihu jsem nečetl, filmu jsem zcela nerozuměl, ale byla to neuvěřitelná taškařice. S chutí jsem si počkal 7,500.000 let na odpověď na základní otázku života vesmíru a vůbec, užil jsem si nepravděpodobnostní faktory, překvapeného vorvaně, myšlenkové pochody květináče petunií, jedinečnou vogonskou poezii a asi i všechno ostatní. A možná to i dávalo smysl, ale při pohledu ze Země to tak úplně nevypadalo. (28.12.2016)