Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Jsem na vážkách, jak hodnotit. Ten styl vyprávění byl takový, že sem občas nechápal, co se tam snaží autor vůbec říci, až potom ke konci mi došlo, že ona je to vlasně taková skládačka, že se něco stane až potom a tak. Dál nevim, co si pořádně myslet o kamarádství obou hrdinů, protože ti tu jsou vylíčeni takovým stylem, kdy je Budař pořádně na přes držku, a rozhodně v tom moc není vidět, proč by měl být na něj Krajčo tak moc citově závislej. Nadruhou stranu Budař je tak moc na přes držku, až je z toho řada momentů, kterým jsem se ve filmu smál. Příběh je to celkem netradiční, asi sem rád, že nějaký takový film vnikl. Nechtěl bych moc srovnávat s Nudou v Brně, to tomuhle filmu asi škodí, ale tam ta celková poetika filmu byla vyladěna z mého pohledu lépe. (10.11.2009)

Film nabouchaný skvělým humorem. Škoda jen, že to nedrží víc pohromadě nějakým o poznání lepším příběhem. Jinak zde vidíme skvělé herecké výkony. O Donutilovi a Janžurce je zybtečné se rozepisovat. Mě hlavně překvapil Krajčo. Přestože ho fakt nemusím, tak mě přesvědčil, že hrát on rozhodně umí. V jeho očích, že i takovouto odlehčenější roli prožívá. Musím si na něj, i když nerad, opravit názor. (04.11.2005)

Niekedy je dobré dať filmu druhú šancu. Zvyšujem hodnotenie z 20 na 65%. Prečo? Lebo "je naprosto nezbytné aby nebe bylo blankytné!". Lebo Budař zahral neznesiteľného tyrana a nezištného priateľa v jednom a Krajčo zase mierne duševne zaostalého chlapa, tak že sa prekonávali, navyše Krajčo bol nespoznateľný. A bol to film s poučením: "Ak sa niekto Tebe správa ako manipulatívny zmrd, vráť mu to stokrát horšie!". Pretože kľúč od života nemá právo brať nik, teda okrem života samotného. To, že si niekto zvolí život nezamestnaného v rozpadávajúcom sa dome na periférii, meditujúceho askétu, tvorivého samorasta alebo si skráti cestu zlou životosprávou je čisto jeho vec. Do toho sa nemá čo kto srať. Ale ani nik nemá právo manipulatívne na niektorú z týchto ciest navádzať a vytĺkať z toho následne svoj vlastný, odrbom nadobudnutý kapitál (zisk z podvodného kšeftu, vlastníctvo nehnuteľnosti po sektárskom zblbnutí nevyrovnanej a nevzdelanej, prípadne psychologicky predisponovanej osoby k manipulácii a pod.). (13.01.2014)

Standardní český trend naší kinematografie, tragikomické rozpitvávání lidských osudů, si vzal do parády Vladimír Morávek podruhé. Zatímco Nuda v Brně měla fajn téma (ztráta panictví, resp. panenství), zde společně se spoluautorem scénáře Janem Budařem krutě přestřelili. Vztah dvou mentálně jednodušších jedinců dokáže prvních dvacet minut na humorných větách „Si kokot!“ stát ještě solidně, jenže v půlce snímku se kritika reality show Morávkovi rozpadne pod rukama, děj stagnuje, takže kdo přetrpí nudu, dočká se působivého konce v pražském krematoriu, ale i to je poněkud málo. Žádný další průlom do dějin filmu se nekoná, ale spíše se jedná o smutné potvrzení zažitého pravidla, že v současnosti se u nás nic jiného natočit nedá. Krize českého filmu v plné parádě! (31.07.2006)

Film toho má hodně co říct a nejde pouze o "Smrt reality show". Rozhodně je silně podhodnocený, pokud to dobře chápu, nejde v první řadě o komedii, i když je tam spousta (") komických(", jak chcete) situací a proto film shazovat kvůli úrovni humoru mi příjde trochu mimo. Filmařsky to bylo výborný. Jestli film nechápete, tak je mi to líto. (12.01.2008)