Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Nevím, zda to tvůrci zamýšleli, ale já jsem v tom viděl nádhernou a zároveň i smutnou metaforu k dnešnímu světu. Mareš - příroda (respektive země), která se sebou nechá dělat skoro všechno, jelikož se moc ani bránit nemůže. Je manipulována, přizpůsobována a ničena aniž by něco dělala. Hrubeš - člověk, jenž se bez výčitek a hany přisere na zemi a dělá si v podstatě co chce, aniž by se ohlížel na následky svého konání. Myslí si, že on je něco víc a jemu všechno patří. Pak sice zjistí, že tomu není úplně tak, jenže to už je příliš pozdě na jakoukoliv záchranu. Ať už to tedy byl nebo nebyl záměr tvůrců, za mě to nemůže dostat nic jiného než plný počet. Dialogy byly sice úplně tupé a nesmyslné, ale v tomto případě mi to nijak zvlášť nevadilo. (03.11.2013)

,,hele nešlap nelámej, jo,, Film chvílemi dost vtipný, chvílemi dost praštěný. Přes to, napodruhé už jsem se i smál forkům, u kterých jsem napoprvé bezmála kroutil hlavou. Zejména Josef Mareš v podání Richarda Krajča mě pobavil daleko víc, než původně. Je pravdou, že divák na tento styl musí být opravdu velmi dobře naladěn a mít na tento druh humoru chuť (30.03.2009)

Nemám pocit, že by měl být Hrubeš a Mareš komedií, která by chtěla diváky především bavit. Vnímám ho jako hořký pohled na život dvou ztracenců, kteří se k sobě můžou chovat jakkoli, ale prostě k sobě patří a ví to. Humorné je to spíše mrazivě, podobně jako Match Point to diváci vnímají jinak čistě proto, že si do toho vkládají svá určitá očekávání a ta se postupem času lámou. Výborní Budař a Krajčo (který je totálně k nepoznání). Jen tak si to zase nepustím, ale s chutí se na to za pár let podívám znovu, protože podobných odvážnějších kousků má naše kultura v posledních letech zoufale málo... (06.12.2006)

Vlastně nechápu, jak z dílny totožných tvůrců mohou vzejít tak rozdílné a ve své podstatě protipólné projekty jako Nuda v Brně a tahle vskutku svérázná komedie. Na jedné straně geniální černobílý filmový debut (byť jinak již v té době velmi zkušeného a protřelého autora a divadelního režiséra) pana Morávka spojující to nejlepší z nové vlny československého filmu nejenom šedesátých let s osobitým tvůrčím přístupem a zajímavou filmovou estetikou a na straně druhé sterilní (a poněkud ulítlou) komedii cílenou snad na teenagery s intelektuálními sklony či na mentálně vyspělejší členy fanklubu Hanky Zagorové... Zachraňují to sice herecké výkony (Budař i Krajčo dokazují, že jsou skutečně skvělí herci, ale místy nemají co hrát...) a občasná světlá místa ve scénáři, ale jinak jde o hodně průměrný snímek. A srovnání s debutem? Jestliže tedy v Brně panující nuda baví a dokonce přivádí k nadšení, v Praze vládnoucí veselí a ostrovtip neskonale nudí... (28.05.2007)

Základ je jasný: pokuď se vám líbila Nuda v Brně, ani tenhle film vás nezklame, i když jsou dost jiné. Scénář sice nejspíš vznikal pod nějakým tvůrčím přetlakem a režijní stavba je natolik komplikovaná, že možná na konci ani nebudete vědět, že vám autoři už na začátku poměrně jasně ukázali, jak to dopadne. Hlavní je, že je to opravdu vtipné, dobře natočené a hlavně parádně zahrané. Pokuď budete dávat pozor, objevíte mraky odkazů na jiné (nejen české) filmy a třeba dojdete k závěru, že si autoři střílejí i z tohohle. Pozoruhodný film. (10.10.2005)