Zmizení

"Noir" ze střední školy, modernější verze "Maltézského sokola" - na který odkazuje i stejným signálem, který si hlavní hrdina smluví. Joseph Gordon-Levitt v hlavní roli působí přesvědčivě a navíc vypadá jako dvojče Heatha Ledgera. Pokud se něčím film opravdu může pochlubit, tak to jsou opravdu "úderné" údery pěstí, kterých je ve filmu několik. 90% (28.02.2007)

Protagonista vyzerá ako subtílny intelektuál, ktorý píše do školského časopisu a pokúša sa stať spisovateľom. V póze drsného chlapíka, ktorý si päsťami kliesni cestu, a aj za cenu krvi zdoláva prekážky, aby znova našiel svoju zmiznutú lásku, nezdal sa mi ani trochu uveriteľný. Film mal síce vláčnu atmosféru noiru, ale bol zasadený do súčasnosti. 30. - 40. roky, to boli časy, keď sa drsní frajeri pomaly vozili na svojich veteránoch poloprázdnymi ulicami a mohli obdivovať svet. Život musel mať vtedy iný rytmus. Vzhľadom na časovo-priestorové súradnice filmu Brick, je príbeh, ktorý ponúka nerealistický. Dĺžka filmu bola prepálená a dynamika mu chýbala ako soľ. (23.07.2011)

Žánr filmů-noir jsem se naučil spojovat s představou drsného hrdiny, který, ač schytává rány ze všech stran, si jde tvrdě za svým a přes sérii dlouhých dialogů a přeražených nosů se propracuje až k finálnímu odhalení. Nikterak šokujícímu a většinou zdaleka ne uspokojivému. Zmizení toto schéma naplňuje do posledního puntíku, pouze se na rozdíl od většiny klasických noirů neodehrává někdy ve 30./40. letech, nýbrž v současnosti a ani jeho hrdinové nejsou v příslušných letech. Většinou jde o studenty. Ten hlavní připomíná ve slabší chvilce Harryho Pottera. Stejně jako Potter nadužívá orgán zvaný mozek, čímž drsné detektivy ze staré školy nepřipomíná. Svým štvavým honem za vrahem milované dívky ano. Scéna, kdy pronásledovatele, nabroušeného bijce, odrovná jednoduchou lstí je pěkná velmi, když do sebe nechává opakovaně mlátit, již to zavání scénáristickou snahou udělat drsňáka z někoho, kdo jim není. Nízkorozpočtovost snímku jest patrná z každého záběru, Povětšinou neznámí herci (pouze tvář Emily ze Ztracených by někteří mohli shledat povědomou), minimum „draze“ vypadajících scén a tím pádem největší zátěž nakládána na bedra inteligentního scénáře. Inteligentní však neznamená dost silný na to, aby podobnou zátěž unesl. Občas jsem se přistihnul, že nevím, čí poměr s kým se zrovna řeší a ani jsem nepociťoval potřebu to zjistit. Nepřičítal bych to na vrub snaživých mladých herců (mňamózní femme fatale nechybí), spíše odtažitosti celého filmu. Nejspíš mělo jít o způsob, kterak nám dát najevo, jak vážný režijní počin sledujeme. Naštěstí to není dotažené do extrémů vyvolávajících smích (ač hudební motiv sestávající z asketického cinkání do skleněných lahví k tomu směřuje). Nejlepší je přistupovat ke Zmizení jako ke studentskému filmu. Učinil jsem tak, s přimhouřením očí přežil několik nudných dialogů, žasnul nad skromným množstvím bravurních režisérských nápadů a naplno si vychutnal úžasnou komplikovanost způsobu, jak si postesknout nad chybějícími cihlami v našem životě. Stačí totiž odebrat jednu a zřítí se celá zeď. 75% Zajímavé komentáře: mm13, numi, silent cut, arkie (20.01.2008)

Brick zaujme už jen svojí žánrovou výbavou. Krimi drama s prvky filmu noir je u moderních filmů, odehrávajících se v prostředí odvrácené strany studentského života, málo vídaná kombinace. Brick navíc přihazuje naprosto dokonalou kameru, která se vyžívá v neobvyklých i klasických úhlech a místy se nebojí zacházet i k drobným experimentům. Snad poprvé jsem si při první projekci vracel film zpátky k právě zhlédnutému úseku kvůli opětovnému zhlédnutí konkrétního záběru. Kromě velmi dynamického zpracování je ale Brick místy i silně atmosférickým kouskem, který si bonusově drží i celkem slušnou nepředvídatelnost, což je v dnešní době snadno prokouknutelných rádoby "krimi" jedině dobře. Chválit se dá i výkon představitele hlavní role Josepha Gordona-Levitta, kterého jsem si oblíbil na základě role ve snímku (500) Days of Summer, ale nezklamal ani tentokrát, byť v totálně odlišné poloze. Nebýt místy kolísavého tempa, hodnocení by bylo určitě ještě o něco vyšší, ale první celovečerní film Riana Johnsona se i tak zkrátka povedl a už teď se těším na jeho pražské setkání s Bratry Bloomovi. 85 % (27.01.2010)

Hlavní hrdina, co vypadá jako starší brácha Heryho Potrata, se snaží přijít na kloub tomu, kdo zabil jeho bejvalou starou. Stopa ho dovede k drogovýmu bossovi, kterej bydlí u maminky a ve sklepě tam společně se svym bizarnim bodyguardem po nocích mučí lidi, aby se pak ráno všichni sešli u stolu, kde se jeho maminka ptá těch obětí mučení, jestli si daj radši jablečnej džus nebo čaj. To by skoro vypadalo jako nějaká parodie, ale ono je to myšlený smrtelně vážně. Asi tak prvních 20 minut vypadalo docela nadějně, ale jak se příběh začal postupně rozmotávat, byla to čim dál větší blbost. Asi od půlky jsem nad tim už jenom nechápavě kroutil hlavou. (27.08.2011)