Nepohodlný

Podmanivé vizuály (fotogenická Keňa), výborní herci a postmoderně odvyprávěný příběh. Zahradník mi sedl, vyhovovalo mi pomalejší tempo, vícevrstevnatý příběh, volné prolínání vzpomínek do současnosti... Kameraman a střihači odvedli skvělou práci (barevné stylizace, kontrasty, rozzáběrování...). Hudba rovněž výborná. (14.03.2014)

Z té celé řady novějších "politických drama", vyjadřujícím se k současným civilizačním problémům, patří tenhle film mezi ty nejlepší (spolu třeba se Syrianou, když vzpomenu na podobné filmy z poslední doby). Tentokrát na paškál přicházejí problémy dnešní Afriky, vzrůstající vliv nadnárodních farmakoceutických společností a škodlivé zasahování do činnosti nevládních organizací ze strany zkorumpovaných úředníků a vládních činitelů. Na rozdíl od trochu divácky odtažité a chladné Syriany je Meirellesovo dítko vyprávěno srozumitelněji (žádné "topení" se ve jménech nehrozí) a díky velkému tématu lásky až za hrob i emocionálnější, včetně působivého konce, který výsledný dojem zvedl na absolutno. Výkon Rachel Weisz se mi na Oscara nezdál, ale scény s ní jsem měl před očima i po skončení filmu. Že bych se zamiloval? :o) (09.01.2007)

Musím se uznale poplácat za to, že jsem chlapsky přežil tento snímek až ke zdárné sebevraždě osmi výstřely ze tří různých zbraní. Překonal jsem přitom třikrát klinickou smrt nudou a smutně musím konstatovat, že po jarních trávách, prachu a kočičí srsti jsem alergický i na ufňukané dojáky ze zemí třetího světa. (28.01.2012)

Nedostatečné emoce. Nepohodlný jednoduše není tak úplně od srdce a to bohužel v takto laděném filmu nelze. Za co dostala Rachel Weisz Oscara je mi asi stejně velká záhada, jako podobná eskapáda v roce 1997, kdy si odnesla sošku doslova za nic Kim Basinger (že by nová móda?). Ruční kamera není zase tak promakaná a pod několika přefiltrovanými záběry se skrývá relativně často lehké tápání a hledání toho správného stylu. Obžaloba farmaceutických společností je teď nehorázně in, tudíž se to tvůrcům hodilo výtečně do krámu. Ano, téma je jednoduše a úderně zpracované, několik scén je působivých, nekompromisně spletitá chronologie příběhu překvapivě nevadí, ale to pravé srdce tam není. A to je dost velký důvod k průměrnému hodnocení. (11.07.2007)

Vůbec jsem nevěděl, co mám od Nepohodlného čekat, a popravdě řečeno jsem na to nepřišel ani po prvních třiceti minutách, kdy jsem si v kolotoči časového prolínání a skoro autentických afrických pasáží připadal trochu nepatřičně. Ovšem následně Meirelles rychle naznačil, jakým směrem se chce vydat, nechal příběh plynuleji ubíhat a v poslední třetině mi připravil jedno z nejpůsobivějších lidských dramat za hodně dlouhou dobu. Na jedné straně pohled na aktuální problém, zobrazení africké bídy a špinavosti naší společnosti, naproti tomu láska dvou lidí, jejichž kroky vedly právě tam, kde se v očích vyšší moci automaticky stávají nepohodlnými. A to všechno skloubeno tak dokonale, s velkým citem a hlavně myšlenkou, že i přes nudnější rozjezd jsem byl nakonec nejen absolutně spokojen, ale možná i trochu dojat. Rachel Weisz je opravdu výborná, možná jedna z nejlepších hereček současnosti, ale v mých očích byla přeci jen trochu zastíněna Ralphem Fiennesem, jenž opět celý film táhne výhradně na svých bedrech, a minimálně oscarová nominace by byla také na místě.. Rozhodně doporučuji každému, komu není současná africká situace vyloženě lhostejná. (02.11.2012)