Epitafy

Pro někoho znuděného americkou tvorbou přínáší Epitafios mnoho nového. Důraz klade na co nejvěrnější vyjádření emocí hlavních postav, má opravdu nesmírně hutnou atmosféru, která postupně ještě více zesiluje. Scénář často překvapí jak chytře a umně je napsaný, za celých 13 dílů mi nepřišlo, že by Epitafios působili jakkoli nerealisticky, což je jednou z jeho nejsilnějších zbraní - všechny události a dialogy jsou přirozené a výborně se dohromady propojují. Také se vyhýbá většině obyčejných klišé. (10.10.2010)

/ 1 séria / - Len zriedka kedy sa vydarí námet o sériovom vrahovi, kedy divák pozná jeho identitu takmer od úvodu. Uznávam, že je v tejto dlhočiznej, za mňa zbytočne premrštenej sérii o 2-3 epizódy, dostatok zvratov, či celkom prekvapivých okamihov. Lenže odstupom času je to až neskutočne trápne, ako všetci chytajú "Jánošíka", ktorý volá žandárom častejšie, ako Vám "automat" spokojnosti zákazníka z "VÚB-čky", pričom chytá svoje obete ľahšie, ako "ŠK Slovan" svoje posily za hranicami Slovenska. Každému podľa chuti, no kým prišiel záver, už mi bolo v podstate úplne jedno, či ho chytia alebo nie. Z pohľadu horor žánru, áno, objaví sa pár pasáží, kedy divák spatrí nejaké to gore, no poväčšine je pohľad kamery tak či onak odvrátený. O napätí, temnej atmosfére v pravom slova zmysle, ktorá by vyvolávala zimomriavky, ba dokonca strnulý pohľad na obrazovku, taktiež nemožno nehovoriť. A tak sú pre mňa "EPITAFY" čisto priemernou záležitosťou. (03.07.2018)

1.serie: Identita psychouše je prozrazena cca v půlce, ale to nic nekazí na zážitku. Scénář si mistrovsky hraje s postavama, nešetří nápady a režie umí nastolit atmosféru. Bohužel má to jednu obrovskou vadu. Hlavní psychouš mě přijde jak Chuck Norris, všechno zvládne, všechny přelstí, vždy má štěstí, postupně mě tenhle stereotyp začal hrozně nudit, policajti občas zpackaj něco takovým způsobem, že i Pat a Mat by to zvládli lépe (např.: utok psychouše na auto s profeserem ) a celý napětí mě někdy tak tři díly začalo být u prdele, protože to bylo pořád dokola. Naštěstí poslední díl je hodně dobře promyšlený a vytáhl seriál na tři hvězdy. (31.07.2018)

Některé věci mi na seriálu nesedí, ale jsou to drobnosti (proč nezkontrolovali, odkud vrah volá každému na mobil?), ale celkově to má dost temnou atmosféru i kameru (horor to ale rozhodně není :-)), velice dobrou hudbu, která tu atmosféru jen umocňuje, a příběh není až tak nelogický, jako třeba u seriálu 24 ;-) (23.04.2009)

Já, jakožto filmový milovník bezbřehého a nesmyslného násilí jsem si tuto kriminální argentinskou telenovelu užil a doporučuji jí všem, kteří mají rádi velké množství filmového kečupu, protože ve dvou sériích se seznámíme se dvěma sympatickými sériovými vrahy, kteří nenosí žádné poťouchlé masky, ale jsou to doslova obyčejní lidé na kterých byste jejich obsesi nepoznali. Mrtvoly jsem nepočítal, ale v každé epizodě na nás minimálně jedna krvavá potvůrka vyskočila a to potěší každého diváka, kterému dělá dobře utrpení jiných. Jo, holt někdo sbírá známky, někdo má svou sbírku motýlů a někdo si našel zálibu v zabíjení lidí. No prostě, každej jsme jinej, někdo je makovej, někdo je tvarohovej a někdo je marmeládovej. Přiznám se, že toho moc o Argentině nevím, samozřejmě znám pár ukňouraných nekonečných romantických telenovel, rád se zakousnu do šťavnatého argentinského bifteku, zazpívám si pár dojemných songů s nesmrtelně krákající Evitou a po deseti točených vyzvu nějakou Dorotu, aby si se mnou zapařila argentinské tango. Co se týče těchto dvou kriminálních případů, tak jsem byl celkem překvapen originalitou a prováděním vražd, ale hlavně následným vyšetřováním neschopné policie a přehlížením důležitých stěžejních důkazů, protože to co tady předváděla argentinská policie mi hlava nepobrala, protože policejní sbor dělal botu za botou a to včele s argentinským opáleným Belmondem, kterýmu bylo hned všechno jasný a díky tomu občas umírali i lidé, kteří by normálně neumírali a to hlavně v jeho okolí. To samé jeho nová blonďatá kolegyně, která mi zase svým vzhledem připomínala Brutální Nikitu a která to v hlavě neměla rovněž v pořádku. Při přijímání k policii tam asi nedělají psychotesty, protože tyto dvě neřízené střely podělali na co šáhli a bylo to občas i zábavné, ale občas i nudné, že měl člověk pocit jako by se zastavil čas, přesně jak to bývá v nudných nekonečných jihoamerických telenovelách. U obou případů bylo vše vysvětleno a mně nezbývá než pochválit tvůrce za příjemnou zábavu a také, že jsem se tam nemusel dívat na nějaké teploidní bukvice, takže můj zadek zůstal po celou dobu sledování tohoto televizního počinu v klidu. Je pravdou, že se tam párkrát objevila lesboidní eskapáda, ale nic tak drastického po čem bych nemohl usnout. Takže si zazpívejme Don't Cry For Me Argentina a pak společně ohodnoťme tento seriál minimálně 70%. (13.03.2022)