• Aidan
    ****

    Výtečné komorní drama o narušeném vztahu mezi otcem a synem a o důsledcích, jaké mohou mít šrámy z dětství pro naši dospělost. Příběh je to vlastně dosti jednoduchý, ale výtečně zrežírovaný i zahraný. Zejména násilnický otec je vykreslen citlivě: nepůsobí jako zrůda, ale spíše jako nešťastný člověk, který nedovede správnými prostředky vyjádřit lásku, již cítí. Film stylem i tématem upomene na kino morálního neklidu, zvláště na Kieślowského Dekalog, kde je přítomen spirituální přesah, aniž by duchovno bylo servírováno polopaticky. Magdalena Pyziak zaujímá značně kritický postoj vůči autoritativní otcům - ať už jde o otce biologické, o faráře, anebo vposledku o Boha Otce v jeho vševládnosti a moci. Nezdá se mi však, že by její snímek byl bezbožný. Spíše upozorňuje na možné deformace křesťanské tradice, jaké hrozí zejména ve zbožnějších končinách jako je Polsko. V postavě Táni, jejíž zájem o nešťastného, uzavřeného, agresivního a okolím odmítaného Vojtěcha, působí z přirozeného hlediska tak nevěrohodně, se odráží leccos z nepodmíněné Boží lásky, z milosti, která stojí u dveří našeho srdce, tluče a čeká, jestli neotevřeme. Byť to asi nebylo záměrem, druhou polovinu snímku vnímám téměř jako podobenství. Režisérčiny další počiny budu od této chvíle pozorně sledovat.(23.12.2009)

  • hygienik
    *****

    Poľsko žije, stále žije! Hľadá postoj k Bohu, životu, sebe samému a ostatným ľuďom v intímnej i celospoločenskej rovine. Dlho som sa bál, že Zanussiho nikto nedokáže nahradiť. Dnes viem, že každá generácia bude vždy na tie isté otázky hľadať vlastné odpovede. A preto sa nebojím. Život je totiž hľadanie.(16.2.2011)

  • Enšpígl
    ***

    Další polská střelba do srdce. Hodně depresivní psychologie o následcích pitomé výchový pitomýho tatínka. Wojtek měl ale obrovský štěstí, že potkal anděla jménem Tania, vlastně i já jako divák, protože na tohle se mě moc příjemně nedívalo. Bylo to velmi realisticky odvyprávěný i zahraný, ostatně tak jak je u poláků zvykem, ale pohodově se přitom cítit opravdu nedá.(18.1.2015)

  • ProNotor
    *****

    Někteří sociálně slabší a společensky neadekvátní jedinci kopírují postoje svých otců načež i přes veškerou snahu tento vzorec změnit stále kopírují své vzory a zvyk je železná košile a mnohdy se z rádoby chyb svých rodičů nepoučíme a pak ty chyby děláme sami. Samozřejmě, že si z toho odneseme jen ty špatné vzpomínky a svoje rodiče div nezatratíme s kecama: "Já takový jako vy nikdy nebudu a svoje děti v životě mlátit nebudu"! Jasný, říká to každý a skutek utek. Zřejmě při mé výchově něco zanedbali, asi mě měli víc mlátit, protože já na své dušičce moc psychických šrámu nemám.(19.2.2015)

  • Marqta
    ***

    Bezesporu silný film obsahově i svým zpracováním. Přišlo mi ale, že ta iluze toho, co film představuje, ta myšlenka/motiv, nebo jak to člověk nazve je o mnoho drsnější/brutálnější a hlubší než to, co se nakonec ve filmu opravdu objeví. Nevím, jestli to byl záměr, prostě jen naznačit obrysy a nechat to na divákovi, aby si na vhodná místa "domyslel" to, co se ho dotýká nejvíc/co se mu tam nejvíc hodí.. takže výsledný dojem podle mě závisí hodně na tom jak moc budete s touhle "hrou" spolupracovat a jak moc vás bude štvát "pouhé" naservírování (sice pestré škály)jednotlivých aspektů problematiky-hezky jeden po druhém. Neříkám, že to je špatně zahrané, neříkám, že to je necitlivě, nevhodně nebo nerealisticky pojaté (i když i pár takových momentů by se tam našlo). Jako celek mi to přijde lehce nic neříkající a konec tomu nepomáhá. Když to řeknu jinak- všichni pochopí co film naznačuje a o vážnosti tématu není pochyb. Nikdo také nepochybuje o tom, že to co bylo v začátku naznačeno bude mít nějaké důsledky do budoucnosti, ale hle ono zas není úplně ukázáno, jestli to tak úplně je- zase spíš jen naznačeno a to pěkně jedno hned za druhým- co scéna to jiný prvek/motiv/problém nebo jeho část.(24.2.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace