Zathura: Vesmírné dobrodružství

Doufal jsem, že to nebude jenom „Jumanji ve vesmíru“. Nebylo. Bylo to „nezábavné Jumanji ve vesmíru“. Hra je započata teprve po dobrých dvaceti minutách představování hlavních hrdinů, dvou rozhádaných bratrů - to aby bylo v následujících osmdesáti co usmiřovat. Vývoj vztahu mezi Waltrem a Dannym je sadisticky šablonovitý a na základě toho, kolik podobných „psychologických proměn“ jste již viděli, si buď vyrvete všechny vlasy nebo proklejete autora scénáře a celou jeho rodinu (až do posledního kolena). Na věty jako „Nedovolím, aby se ti něco stalo“ jsem již pár let alergický a reakce na jejich poslech se rok od roku zhoršuje. Má zbožná přáni, aby už konečně drželi huby, zmáčkli ten knoflík a pokračovali ve hře, zpravidla nebyla vyslyšena. Nic nezachraňuje ani bizarní „šokující odhalení“ (snad moc neprozradím prozrazením, že v určitém momentu se schyluje k incestu). Filmu citelně schází nostalgická, ba vůbec nějaká atmosféra. Je to opravdu jenom hloupá pohádka, pro děcka však příliš zdlouhavá a pro dospělé příliš patetická a moralizující. A mrzí mě to. Mrzí mě to víc, než kolik si podobně trapný příběh zaslouží. Jon Favreau chtěl zjevně natočit poctu starým sci-fi, něco jako byl animovaný Železný obr, který se mi hodně líbil. Nezvládnul to, neuvěřil jsem, že v dětství hltal béčkové sci-fi filmy a komiksy a že Zathura není jenom komerčním kalkulem. Tu hru bych si ale stejně rád jednou zahrál. 45% Zajímavé komentáře: choze, genetique (12.03.2008)

Vesmírná verze populární Jumanji, poněkud slabší, méně humorná a trikově ošizená, protože se pohybuje v trochu jiném rozpočtovém pásmu. Na druhou stranu ale stále koukatelná, ocení ji především děti mezi 6 a 12 lety a pak ti, kteří se aspoň tu a tam vrací rádi do dětských let, což je i můj případ. Musíte prominout naivní vzhled ještěřích oblud i to, že se celkem lacině brnká na osvědčenou strunu rodinných hodnot a máte tu průměrný dobrodružný dětský film na jedno použití. Celkový dojem: 50 %. Uvažoval jsem i o dvou hvězdičkách, ale pak jsem si uvědomil, že zoufale naivní dětský seriál Spadla z oblakov má momentálně lepší rating než Zathura, takže není co řešit... (17.01.2012)

Srovnání s Jumanji bych se stejně nevyhnul, takže jím rovnou začnu. Jumanji fungovalo jako ukázka možností digitálních trikových technologií obohacená o účast Robina Williamse. Zathura vsadila na vizuální retrostyl a podle všeho to k tomuhle typu předlohy sedí lépe. Minimální herecké obsazení (celkem pět lidí), vesmír s vlastními fyzikálními zákony... ve výsledku je to celkem slušný rodinný film, u kterého by se neměli nudit ani dospělí diváci. (18.03.2006)

Ne prilis povedena kopie Jumanji. Jumanji jsem docela prozival ale tady jsem se moc nebavil. Tolikrat otrepane "sveho sourozence bych nejradeji zastrelil" ale na konci jste radi ze ho mate...(viz.Sam doma atd.) je uz obehane. Nema to zadny velky napad kterym by divaka nadchl. Jako dite by se mi to asi libilo. Ac nerad presto kdyz to porovnam s Jumanji musim to hodnotit slabe. (27.05.2006)

Dětem se to líbilo a to je hlavní. A dětem byl film určen, takže dospěláci tu sice mohou dávat hvězdu sem i hvězdu tam, nejsou však cílovou skupinou :-) ! Příběh celkem zaujal i mne a zejména sama ta stará plechová hra. Celkem by mne zajímalo, zda byla vyrobena jen kvůli filmu, nebo zda na konci padesátých let v éře kosmického věku kdy všechno související s astronauty a raketami bylo in, protože vesmír právě otevřel lidstvu svá vrátka dokořán - tak zkrátka zda taková hra opravdu byla k mání. Já měl totiž cosi podobného jakousi plechovou vláčkodráhu z Maďarska a také jakési městečko se dvěma autíčky a autobusem na klíček, kde vozidla jezdila plechovými kolejemi a díky západkám v podvozku a prohlubním v kovové dráze dokonce zastavovala na červenou (nakreslený semafor na podložce). Vybavuji si i ten radál když ta plechová kolečka rachotila po plechové dráze zvuků odvíjejících se pružin v každém ze 3 jedoucích autíček.. :-). Začátkem sedmdesátek ještě hodně hraček bylo děláno z plechu. Zathura vypadala ještě starší. Ačkoliv je film celkem starý a samozřejmě jsme dnes zvyklí na jiný level digitálních efektů, myslím, že na svoji dobu to bylo slušné. A slušná byla (tehdy teenka) i Kristen Stewart :-). Z bráchů mně pak herecky zaujal zejména Jonah Bobo, který mi byl velmi sympatický a do role nejmenšího se dobře hodil. Za sebe tedy dávám průměr a posunuji raketku o tři políčka vpřed! * * * (03.02.2018)