Possession
Possession
Possession
Režie:
Andrzej ŻuławskiScénář:
Andrzej ŻuławskiKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Andrzej KorzyńskiHrají:
Isabelle Adjani, Sam Neill, Heinz Bennent, Leslie Malton, Margit Carstensen, Gerd Neubert, Johanna Hofer, Carl Duering, Barbara Stanek, Harry Riebauer (více)Obsahy(3)
Anna opustila svého manžela Marka i jejich syna Boba. Mark je rozhodnut vypátrat pravdu a začne svou ženu sledovat. Zprvu si myslí, že je za vším jiný muž. Brzy ale poznává, že Anna našla něco jiného, co miluje a nehodlá se toho vzdát. Její podivné chování a bizarní události naznačují, že jde o něco temného a znepokojivého... (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Recenze (214)
Intenzivni silenost. Myslim, ze si herci museli nataceni vychutnat... :-) Silnejsi 3. ()
Těžké psycho... ()
Psychotický labyrint sestavený z lysohlávkového scénáře, těžkého přehrávání, vykulených očí a slizkých bizarností. Vlastně taková lynchovka, kterou Lynch nenatočil. Zdánlivě samoúčelné scény se střídají s těmi opravdu silnými, což jsou většinou hystericko-vražedné sekvence snímané pohyblivými záběry, za které by se nemusel stydět ani Argento. Fantastická kamera mnohdy podporuje silnou, depkózní, ale také surrealistickou atmosféru. Škoda, že se herci při vyjadřování duševní rozvrácenosti postav chovají až příliš expresivně - místy ani smutný klavír nezažene pocit teatrálnosti. Alespoň mi tento velmi těžký film dal představu, jaké je peklo, mít v sobě Boha. 80%. PS: doufám, že si Possession jednou pustí flanker.27 a těším se na jeho komentář. Vážně. ()
Sice je to už nějaký ten rok, co jsem 'Possession' viděl, ale je to jeden z těch filmů, které se absolutně nedají popsat, jako spíš zažít, cítit. Isabelle Adjani tu hraje neskutečným způsobem bující šílenství (je to o tolik lepší, že nejen hraje tak dobře, ale je přitom i tak sexy, což je vražedná kombinace, Adjani nicméně uvedla, že se z role psychicky dávala do kupy několik let) tak, jako jsem nikdy žádnou jinou herečku na plátně neviděl. Někdy si to musím pustit znovu, protože tohle je special kind of experience. Dost možná i nejznámější a nejlepší a nejosobnějši film Andrzeje Żuławského a pokud jste tohle neviděli, určitě to napravte. ()
Na to, jak je to starý film, tak bych se ani nebál použít slovo geniální. Naprosto výborné herecké výkony, hlavně Isabelle Adjani si zaslouží velkou poklonu. Skvělé provedení kamery, suprový příběh a správná atmosféra. Téměř se vším jsem spokojený. Akorát bych jenom vytknul, že to mohlo být o něco kratší ()
"Znal jsem muže, který miloval všechno. Utopil se ve sračkách." ()
Almost. Almost. Almost. Almost. Almost. Almost... Bravíčkovsky banální fenomén rozchodu bylo již filmově zpracováváno lecjak - jako psychologická studie, civilní drama, právní bitva či jako šaškovitá legrace s mluvením na kameru. Żuławski volí formu nanejvýš nepřívětivé, úžasně horečnaté fantazie o mimoběžných, samé základy existence ohrožujících trhlinách. Neposílá od sebe jen Neilla a Adjani, nýbrž důsledně štěpí podél všech myslitelných os vše, co mu přijde pod ruku. Posedlost krájí dvě hodiny smysl, realitu, maso, město rozdělené Zdí. Nebýt značného nadání a vkladu velmi talentovaných tvůrců, rozejde se sám se sebou Zuławskiho film samotný. Po stopách Posedlosti: Massive Attack: Voodoo In My Blood. DIE MAUER MUß WEG ()
Žena, ve které se usídlil Bůh a oproti tomu se paktuje s ďáblem, je vnitřně rozpolcená, zcela ovládnuta šílenstvím, na jehož základě se dopouští hrůzných činů. Občas vypluje na povrch její lidská stránka, která touží po svém dítěti, manželovi a je na tolik při smyslech, že se je oba snaží před sebou samou uchránit. Ukrývá se před světem sama se svými démony. Milující manžel, jež se svou ženu snaží ochránit stůj, co stůj a zametá stopy po jejích násilnostech. Tolik asi ve zkratce. Tento film byl pojat hodně umělecky a rozhodně není pro každého. Nedívá se na něj snadno, a ne občas musí člověk zapojit mozek, a většinou je mu to málo platné. Jak to chápu já, režisér zde dal každému prostor, aby si vše vysvětlil po svém, což jsem učinila. Film o souboji dobra a zla, kam až je člověk schopen zajít v patové situaci. Herecké výkony hodnotím velice kladně, a výjimečně i práci s kamerou - dodala celému počinu kýženou atmosféru. Jen chci dodat, že tento film nebude patřit mezi ty, ke kterým se budu s radostí vracet. Bylo to pěkné psycho a na jednoho člověka trochu moc emocí a vypjatých situací. ()
Opravdu šílený ale také v mnoha ohledech geniální film (humorné vsuvky, kamera, nečekané reakce). A poselství a význam je velmi zajímavě skryt. Dosud jsem netušila, co vše může udělat žena topící se v samotě a neopětované lásce... :) ()
PMS. ()
Něco mimořádného, naprosto psychologická devastace diváka. Intenzivní filmový zážitek způsobený nejen onou posedlostí, ale i přehnaně expresivními hereckými výkony, atmosférou podivna a faktem, že vlastně celý film nevíte, na čem jste a jestli tomu správně rozumíte. Po herecké stránce něco mimořádného, dramaticky stále stupňováno a myšlenka koneckonců také nebyla špatná. Isabelle Adjani má mé hluboké uznání za předvedený výkon, především za scénu v metru. Kéž by podobně vypadal každý film řešící krizi v manželství. ()
Hodně bizarní dílo, u kterého se dočkáte úplně jiného směřování, než jak to na začátku vypadá. A když říkám "úplně jiného", je to ještě slabé sousloví. Isabelle Adjani je nejen překrásná, ale i skvělá herečka, což v tomto psychicky velmi náročném snímku ukazuje na 100%. Sam Neill jí zdatně sekunduje a jeho proměna je... no nebude dál prozrazovat, zkuste a uvidíte. Ale chce to silné nervy. ()
Hmm tak to máme zase jednou film z kategorie "to bylo úžasný, dechberoucí, jedinečný, už to nikdy nechci vidět". Ten film mi znásilňoval celé dvě hodiny mysl, a to docela nemilosrdným, ne úplně ohleduplným způsobem. Nakonec jsem musel hodnocení zvýšit kvůli růžovým ponožkám, ale velká část tohohle filmu je pro mě asi nekoukatelná, a to jsem relativně zvyklý na extrémní kousky... Tenhle film ale snad slovo extrém úplně redefinoval. Sam Neill a Isabelle Adjani hrají jako kdyby se ze všech sil snažili zešílet a úplně tím smazávají hranici mezi realitou a fikcí, protože takovéhle výkony prostě jdou daleko za nějakou přetvářku či předstírání (absolutně mě nepřekvapuje, že Isabelle Adjani měla z téhle role ještě dlouho traumata). Kurva... Chce se mi plakat, křičet a taky spát (začít se sledováním po půlnoci nebyl dobrý nápad, když vezmu v úvahu, jak unavený jsem už od začátku byl). 9/10 ()
Přiznám se že žádný film se mi nehodnotil tak těžce jako tento. Musel jsem nad ním dlouho přemýšlet, abych si vůbec spojil souvisloti a plně vstřebal příběh. Neuvěřitelně hustý a expesivní film. Geniálně nadsazená ukázka dramatického rozpadu vztahu. Vztah plný rozkolů a začínající vzájemné nenávisti. Muž chce za každou cenu mít svou ženu pro sebe a je pro to ochoten udělat naprosto cokoli. Žena neví co chce a utíká za tantrickým milencem, který má pochopení pro mužovu posedlost jeho manželkou, ale naznačuje, že on jí může nabádnout více než on. Žena i muž se hroutí, chtějí najít cestu jeden k druhému, ale něco jim v tom brání. Oba se snaží, ale jako kdyby měli přelézt kilometrovou zeď. Herecké výkony jsou naprosto excelentní, bravůrní, geniální velice intenzivní a jdou až na samý kraj možného. Ženin potrat v chodbě metra byl tak hrůzný, že jsem se opravdu bál, že paní Isabelle Adjani nehraje, ale doopravdy se zcvokla a už nevydržela napětí při natáčení. To samé Sam Neill. Jeho neuvěřitelná posedlost a vykristalizovaná šílenost, kterou hraje očima a jemnou mimikou je též vyjímečná. Tento film se často srovnává s Trierovým Antichristem a nutno podotknout, že Possession je daleko hutnější a vyhrocenější...že pojednává o zhroucení, destrukci a vyšinutosti vztahu, který se neustále mění špatným směrem, né lépe ale jde až na kost na samou dřeň. Abych jenom neházel superlativy a nechválil. Co mi na týhle třešničce dost vadilo bylo místy dost přehnaná divadelnost. Někde se přecejenom mělo ubrat a rozmělnit, né furt díváka mlátit šutkákem do ksichtu...ale všechna čest panu Andrzeji Zulawskimu. Mé první seznámení s jeho tvorbou a hned takový zažítek... ()
Zulawski je blázen a nutí ženy dělat divné věci. ()
tak tento film prešťal aj kubrikov Shining ()
Ne ne, na takové filmy se dívat nemohu a nechci. Co z takového filmu mám? Mé hodnocení je opravdu maximálně subjektivní, vím, že jim nejsem schopen obsáhnout skutečnou uměleckou kvalitu snímku, ovšem neustále řvaní a psychopatické projevy nehodlám tolerovat ani v běžném životě, natož si to ještě pouštět ve filmu. Chudáci herci, ti si tady opravdu užili. ()
Symptomaticky neprůhledné hysterčení by se nemělo pokládat za samospásný herecký výkon, jednání postav by mělo dávat smysl a jakkoli to snad mohlo posloužit děsivosti snímku, jen tak nechat město bez komparsistů... Hned úvod, snímající symbol germánského traumatu („Die Mauer muß weg“), cosi slibuje, ale nakonec se tomu nedostane výrazu. Herecky dobrá je snad Anna v kostele zoufající si pod soškou Krista s trnovou korunou a Anna v tunelu. ()
Possession nie je len príbehom rozvratu jedného páru. Zulawski si zámerne vyberá chladné ulice a apartmány západného Berlína. Od prvej chvíle tak narába s atmosférou politického útlaku, strachu a odcudzenia: ostnatý drôt, nápisy na stenách, ozbrojená stráž, neustále sledované okná bytu, v ktorom dvojica býva. Ani domov, súkromný priestor, nie je od vonkajšieho zla uchránený. Adjani zahalená do svojej tmavomodrej rovnošaty guvernantky z devätnásteho storočia odmieta zotrvať v úlohe vzornej matky a manželky. Zároveň sa zrieka komfortu, ktorý jej ako dobre zabezpečenej manželke z dobre situovanej rodiny prináleží a odchádza do opusteného starého bytu v inej časti mesta. Spútaná túžba a vynútená poslušnosť ústia do oslobodenej sexuality a nymfománie, kde sa obcovanie s monštrom stáva zdrojom extázy. Ocitá sa mimo reality a na prechádzke peklom nachádza svojho boha. V predošlom svete plnom príkazov a zákazov bola sama. Do tohto druhého ju jej muž nasleduje. Ak spolu nemohli žiť v láske, možno sa im to podarí v šialenstve... ()
No tak tohle byl fakt bizárek!Že si ale umím vybrat pohodovku na sobotní večer.Kdo k tomu napsal scénář?Dahmer?No každopádně musí mít v hlavě pěkný bordel.protože toto je naprosté šílenství.Jediná postava v téhle ujetosti nebyla normální.Neskutečné dialogy (Heinricha bych fakt skopal a to jak skončil mělo opravdu krásnou symboliku;-).Přesně tam patřil).Dál neuvěřitelné solo Adjani v podchodu na které sem civěl s hubou dokořán.Sám nechápu že sem se vydržel dívat do konce.3 nedávám proto že by se mi to líbilo,ale protože něco tak mimozního sem opravdu ještě neviděl!Většina tady hodnotí vysoko.Spíš asi proto že je to jedinečný film.To ale nemusí znamenat že je dobrý.Tohle se fakt těžko popisuje. ()