Za humny je drak

Copak drakovi Mrakovi, tomu taky, ale pusu na čenich bych nejradši dal Ivance Andrlové (mlask!). Aneb těžký život draka dobráka, hvězdopravec, co má příšernou tlamu (jako ten drak) a korunovace uhlíře Patočky na krále z čiré vyčůranosti králem Janem, u jehož některých replik jsem pana Císlera podezíral, že je neměl ve scénáři, ale přidal si je tam sám, holomek! :-) (08.10.2013)

Jako malýmu se mi to líbilo, ale dneska si říkám, že tenkrát měli děti asi za blbce, jinak si totiž nedovedu vysvětlit, proř drak vypadal jako jedno velké žluté žužu. Docela bída. Vůbec si nepohráli s kostými a herci se zrovna taky nepřetrhli. On samotný scénář je docela asi bídou. A z hovna bič dělat se vždycky nevyplácí... 2* (08.07.2008)

Pohádka česká jak má být. Sice triky jsou až humorné, ale co se dá dělat. Každopádně tuto pohádku zvedají do nebeských výšin spíše herci, Andrlová předvedla svůj krásdný standart a princové jsou hrozní, ale Cisler jako král je naprosto famozní a geniální!!! Dále Kostelka, Jedlička, Kemr, Skopeček jsou také super a výbornou zábavnou pohádku. (01.10.2012)

Pohádka, která má své kouzlo a nostalgii i přes nepříliš povedené triky a loutkovost. Dráček k pohlazení a dva vztahy k tomu, srandovní Císler a další. No kvalitně zahrané celkem, sice po době bych asi tak pozitivně už nehodnotil, ale tuhle pohádku z dětství prostě mám v oblibě dodnes a proto hodnotím takto. Hodnocení: 70 % (02.01.2010)

"Jak se to řekne, když je král blbec?" "Že se trošičku pomýlil." "Správně. Jsem blbec!" - Tahle pohádka je o tom, co se stane, když se všichni dívají, ale nikdo neposlouchá. O tom, že lidé někdy věří víc svým vlastním představám a strachům než tomu, co vidí a slyší. A že jednu věc v různém kontextu můžeme vnímat úplně odlišně. Král ze začátku věnuje Lidušce červenou stuhu "pro krásu" , ale když stuhu později vidí na drakovi, nepozná ji a považuje ji za zlé znamení... Pro tuhle pohádku mám slabost. Tuším, že její "technické parametry" - loutka draka, kostýmy, herecké výkony atd. - někdy trochu pokulhávají, ale mají i spoustu hvězdných momentů a mně ve většině případů vyhovují - jako by tahle pohádka byla natočena přímo pro mě. Viděla jsem ji už asi dvacetkrát a nikdy se u ní nenudím. Přispívá k tomu asi jednak geniální scénář, jednak to, že je ze zlínského studia, natočená na východomoravských kopcích a neokoukaném zámku Milotice. A co vyhovuje mé české duši - dá se citovat! "Přece se nebudeš bát - vždyť jsi po mě! No jo, jsi po mně. Vždyť já mám vlastně taky strach." - "A nevobkreslovat!" - "Nezakázal jsem vám snad, abyste mi nosili zprávy o povodních, o požárech, o vdavkách naší kuchařky a jiné hrůzy?!" - "Morcechadry, darmošlape zatracená... Bohatá je ta naše řeč. A krásná!" (03.02.2013)