9. rota

Pro Kristovy rany, kde se vzaly ty 4hvezdickovy hodnoceni?? Vetsi nudu jsem u vojenskyho filmu uz dlouho nezazil. Potencial to rozhodne melo, ale tak priserne utrapenej dej nedokazu pochopit a uz vubec ne akceptovat.. Dve hvezdy za snahu a za ty dve podareny bojovy sceny. Kazdopadne srovnani s Olovenou vestou pokulhava vic nez afghanskej kripl mezek.. (08.03.2014)

Fjodor Bondarčuk, syn proslulého režiséra sovětských válečných filmů Sergeje Bondarčuka, natočil kvalitní snímek o sovětské válečné internacionální pomoci v Afghánu (jak zemi říkají hrdinové filmu). Trošku pomalejší je rozjezd s klasickou výcvikovou buzerací (přenášení šutrů na cvičišti ulehčí život na bojišti), děj později přechází do kruté reality ztrát všedních dnů války, film graduje závěrečným finále - obranou kopce 9.rotou - které je nesmírně působivé a silné. Herecké výkony jsou nadmíru dobré, snímek má i pár slušně udělaných vysoce rozpočtových akčních scén (přistání sestřeleného letadla), pár scén pohladí (obdivování Sněhurky, předávání medailonku pro štěstí), pár scén dojme (především skvělé finále, ale taky velitel výcviku klečící mezi vlčími máky, nebo zabití prvního Afghánce) a hlavně - je to výrazný a odlišný film, než je americká produkce. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=6ZFHknaZHc0 (10.06.2012)

To, že v Rusku vedia natočiť po formálnej stránke film kvalitou ekvivalentný Hollywoodskemu mainsreamu dokázala už Nočná hliadka. 9. rota to len potvrdzuje a na poli vojenského filmu svoj príbeh stavia na spoľahlivom a viackrát odskúšanom syžete -> kde jeho prvá polovica tvorí trdý drill čerstvo naverbovanej vojenskej jednotky (prostredníctvom čoho poznávame charatkery jednotlivých jej príslušníko)v, aby potom v druhej polovici nadobudnuté tréningové skúsenosti zúročila v reálnych podmienkách nekompromisného sledu vojenských zásahov (v tomto prípade ide o ruskú intervenciu v Afganistane v jej záverečnej fáze - konkrétne v roku 1988). Je to priemerný kríženec Full Metal Jacket, Ryana a Black Hawk Down. Nič nové -> formálne profesionálne odvedené remeslo, ktoré americký patriotizmus nahradilo rovnako gýčovým, často nelogickým "gerojstvom". (20.10.2005)

Rozmáchlý ruský válečný film. Příliš rozmáchlý. A na to, že je ruský, se tváří až moc americky. Ano, místy je to velmi velké a téměř obdivuhodné, ale místy zase děsně teatrální, trapné a nudné. A hlavní hrdiny jsem měl navíc problém rozeznávat, což mi vadí vždycky. Náš Tobruk dopadl mnohem, mnohem lépe. (28.07.2013)

Válečný velkofilm je natočen působivě, což o to, ale ideologicky jde přesně v linii současné ruské vládní garnitury. V mnoha záběrech se třepetá rudá vlajka se srpem a kladivem, vojáci jsou vylíčeni jako hrdinové, pro které je kolektiv vším (“Chlapi, jak já vás mám rád!“), a hlavně si nikdo z nich nepoloží otázku: Co sakra v tom Afghánistánu vlastně děláme?! Tedy pardon, jednou jim ji během výcviku položí jejich velící a v odpověď zazní sborově: „Bratrská internacionální pomoc.“ Tak tohle jsme poslouchali dvacet let, že… (15.06.2008)