Sekretářka

Hezky pěkně. Nenápadně, nenápadně, a na konci to na nás Shainberg, ale hlavně Spader a Gyllenhaal vybalí v plné parádě. Ona Maggie je vůbec zvláštní herečka (znám jí hlavně z Vrtěti ženou) - když se nenamaluje a kamera jí nepřeje, vypadá hrozně, a v dalším záběru je skoro k sežrání. Sekretářku vůbec nepovažuju za úchylný film, jde jenom o to, abychom se uměli domluvit. Překvapivě vzrušující scény! (19.11.2012)

Jaký to asi musí být šílený stav, když víte, že jste trochu jiní, než těch zbylých X % lidí kolem vás. Kterým stačí prožívat svůj intimní život ve společensky přijatelné rovině, a kteří vás vypoklonkují ze dveří, když se jim otevřete a vyzradíte svá nejtajnější přání. Jak asi bylo Erice (Isabelle Huppert), když se svěřila Walterovi (Benoît Magimel) v pro mě famózním filmu Pianistka prostřednictvím dopisu o svých dlouho skrývaných touhách a jeho reakce nebyla zrovna tou, ve kterou tolik doufala. Sekretářka je bojem v jádru po dominanci toužícího muže s jeho vlastním já a dívce, která by tuto jeho dominantní a trýznivou osobnost s radostí a nadšením přijala, protože ona už ví, co je pro ní tím hlavním cílem a splněním snu. Najít muže, ke kterému bude vzhlížet, a kterému bude s uspokojením plnit jeho rozkazy, ať už mají jakoukoli podobu. Je příjemné sledovat muže a ženu, kteří jsou vzájemně maximálně okouzleni tím druhým, a kteří nejdříve své náhle objevené štěstí prožívají naplno jen uvnitř, aby se poté, i když to oba v sobě cítili už od samého začátku, sobě navzájem otevřeli a přijali se v celé své jedinečnosti. Bez předsudků, bez studu a bez obav. Skvělý film, který asi nebude pro každého, ale i přesto pobaví, dojme a potěší, třeba právě ty, kteří onu jedinečnost berou jako určitou formu krásy a ne jako něco, co by mělo být jednoznačně odsouzeno. (18.06.2009)

Že je princip HRY obsažen v jakékoliv mezilidské interakci, to se lze dočíst v kterékoliv učebnici psychologie. Platí to samozřejmě i pro oblast erotiky a sexu. Sexuologové mají zase poučku, že za normalitu lze považovat všechno, s čím dobrovolně souhlasí a co se líbí oběma partnerům. Ideální je tedy (teoreticky!) skloubení například sadisty a masochistky (jsou ovšem různé druhy sadistů - viz pasáž po otištění inzerátu ,,masochistka hledá sadistu"...). Z tohoto příkladu vychází i tvůrci hodně nevšední romantické komedie Sekretářka. Hra má svá pravidla. Pokud na ně přistoupí i divák, dostane se mu vynikajícího filmu. Obohacujícího o nové, překvapivé úhly pohledu. Každý jsme jedinečný, každý jsme jiný, máme svoje specifika, úchylky, někdo je submisivní, někdo dominantní...a tenhle film je výborný... 80% (a pokud vyznáváte S/M praktiky, přidejte ještě jednu poslední * k absolutnímu hodnocení... :-) ) (13.07.2008)

Romantických filmov ktoré si vyslúžia viac ako tri hviezdičky, napriek tomu, že mám takéto filmy rada je ako šafranu. tento film si ich však vyslúžil viac a to hneď z viacerých dôvodov. V prvom rade je to určite samotný nezvyčajný námet, doplnený veľmi dobrým spracovaním. Herecké výkony Jamesa Spadera a Magie Gyllenhaal sú tiež veľmi podstatnými devízami filmu, pretože v slabšom podaní by to bola skôr fraška. Film má správny spád a príjemné a zaujímavé rozuzlenie. Postavy nie sú čiernobiele, ale hýria mnohými farbami dúhy a sú krásne ľudské a to je to čo ma úplne presvedčil o svojej výnimočnosti. Päť hviezdičiek dávam len nezabudnuteľným filmom a tento k nim jednoznačne patrí. (02.01.2013)

Gyllenhaalovu ségru jsem měl zaregistrovanou mezi nejcudnějšími herečkami Hollywoodu a najednou koukám že hraje ve filmu, kde ji šéf mlátí po zadku, nutí ji nosit papíry v puse jako pejsek a ještě ji neustále šikanuje. Vše je zrežírované s naprostou lehkostí. Mám rád filmy, kde není příliš mnoho postav a o to více se je scénář opečovává. V Sekretářce se to vše ukázkově sešlo a oproti tomuhle vypadají takové Odstíny šedi jako podvyživený, zlomený, nedonošený blábol. Kdo má chuť na trošku více toho mučeníčka sekretářek určitě, tohle nesmí minout. 70% (15.09.2022)