Sekretářka

Jaký to asi musí být šílený stav, když víte, že jste trochu jiní, než těch zbylých X % lidí kolem vás. Kterým stačí prožívat svůj intimní život ve společensky přijatelné rovině, a kteří vás vypoklonkují ze dveří, když se jim otevřete a vyzradíte svá nejtajnější přání. Jak asi bylo Erice (Isabelle Huppert), když se svěřila Walterovi (Benoît Magimel) v pro mě famózním filmu Pianistka prostřednictvím dopisu o svých dlouho skrývaných touhách a jeho reakce nebyla zrovna tou, ve kterou tolik doufala. Sekretářka je bojem v jádru po dominanci toužícího muže s jeho vlastním já a dívce, která by tuto jeho dominantní a trýznivou osobnost s radostí a nadšením přijala, protože ona už ví, co je pro ní tím hlavním cílem a splněním snu. Najít muže, ke kterému bude vzhlížet, a kterému bude s uspokojením plnit jeho rozkazy, ať už mají jakoukoli podobu. Je příjemné sledovat muže a ženu, kteří jsou vzájemně maximálně okouzleni tím druhým, a kteří nejdříve své náhle objevené štěstí prožívají naplno jen uvnitř, aby se poté, i když to oba v sobě cítili už od samého začátku, sobě navzájem otevřeli a přijali se v celé své jedinečnosti. Bez předsudků, bez studu a bez obav. Skvělý film, který asi nebude pro každého, ale i přesto pobaví, dojme a potěší, třeba právě ty, kteří onu jedinečnost berou jako určitou formu krásy a ne jako něco, co by mělo být jednoznačně odsouzeno. (18.06.2009)

Čo je normálne ? Kto na to pozná odpoveď ? Majú tí, ktorých konzervatívnejší z nás bez mihnutia oka označia za úchylákov právo na lásku ? Tak tento film sa snaží dať odpoveď na tieto otázky. A celkom dobre mu to ide. Dominantno - submisívny vzťah šéfa a sekretárky je riešený celkom hravou a zábavnou formou, pričom len vyvaľujete oči nad originalitou scenára, i keď je jasné, že sa rúti k happyendu. Spaderova postava je prototypom "nestability" vyvierajúcej z jeho odlišnosti a následnej frustrácie z vedomia tejto odlišnosti, Gyllenhaalovej Lee je zas zo začiatku zakríknutá, neskôr sebavedomá "otrokyňa" a práve jej premena je na jej výkone tým najfascinujúcejším. Film som možno trochu (asi o pol*) nadhodnotil, ale vôbec mi to nevadí lebo takéto filmy nevidieť každý deň. 10/10 (07.03.2005)

Wow wow wow! Neuveriteľné čosi. Milujem filmy ktoré sa tvária úplne nevinne a potom z nich vylezie niečo tak geniálneho. Každú sekundu som úplne hltala a aj keď Maggie Gyllenhaal nie je práve moja najobľúbenejšia herečka, táto rolička jej absolútne sadla. Takto má vyzerať skutočná láska. Presne viem ako sa cítila a to napatie by sa dalo krájať. Ešte teraz sa usmievam. Dokonalosť sama. Musíte vidieť!!! (22.01.2015)

Velmi netypický a jistě originální snímek, který v sobě nese zvláštní půvab a stojí na hranici několika žánrů. Z ústavu propuštěná Lee se co nejdříve hodlá začlenit do normálního života, zaujme ji místo sekretářky, kde se kromě denních povinností setkává i s přísností svého nadřízeného, právníka Edwarda. Za pravopisné chyby přichází ponižování, fyzické tresty. Drama ale přeroste v hru plnou nejrůznějších perverzí (i když o ty až tak nejde) a skončí u romance. Sekretářka, která prošla Sundance festivalem, má sice docela prostinký děj, zaujme přesto především dvojicí hlavních aktérů. Sadista Spader se s úchylnou lidskou sexualitou setkává relativně často, pozornost na sebe upoutává zejména více než sympatická Gyllenhaalová, která v sobě postupně nachází dramatický, komický i sexuální náboj.. Každý ale máme to své, tudíž jiné hodnocení nečekejte! (02.05.2006)

Láska bolí v každém věku.. Koncept sice patří typické romantické komedii (nechybí ani útěk za opravdovou láskou ve svatebních šatech), ale je to jen hra, při které použité prostředky přinášejí nové rozměry a poznatky. Doteď jsem si třeba myslel, že E.L.James píše jen sračky. Nyní už vím, že jsou to plagiátorské sračky.. Kdo je zvyklý při procházce lesem přilepit své drahé polovičce pryskyřicí bradavky ke kmenu stromu a lakonicky prohodit: „Smůla.“, ten by neměl se sledováním Shainbergova úsměvného sadomaso kanclu otálet a to nejen proto, že bolest, co je uvnitř, musí ven.. (21.11.2016)