Anděl blažené smrti

Špionážní drama na pomezí mystifikačního dokumentu a filmové pocty československé kontrarozvědce. Formální stylizace je povedená, a prvních dvacet minut se dá mluvit i o napětí a atmosféře. Nevadí minimalistické herecké výkony, ani nezúčastněná odtažitost. Bohužel se celý snímek postupně režisérovi rozpadl pod rukama. Překombinovaná zápletka a kadence dalších a dalších laboratorních testů, výslechů a pátrání mě nakonec začala nudit, a v ději jsem se téměř ztratil. Citelně by prospěla nějaká zapamatovatelná scéna, zvrat, nebo třeba výraznější postavy, než anonymní vyšetřovatelé. (25.08.2013)

Stb, národu milá organizace nespí. Sleduje heslo margarita. Někdo musí zemřít, neví se kdo, neví se kdo ho zabije a proč, neví se kdy to bude a kde. O 24 hodin poté je vše vyjasněno. Stydím se, že jsem v roce 90 pořádal na estébáky hony. Ten jejich intelekt by byl využitelný zejména za finanční krize, kterou nám imperialisté tak skvěle připravili. Jinak skvělá zábava na sobotní odpoledne. I pumpař ve Velmezu hovoří plynně 4 jazyky. Jezdím tam každý týden, neumí ani česky, mele tím odporným nářečím, počty neznaje, sem tam okrádaje! (03.03.2012)

Československé krimi, natočené v osobitém netradičním stylu, pojednávající téměř dokumentaristicky o konkrétní trestné činnosti, související s ukrytým nacistickým pokladem. Snímek se vyznačuje totální neosobní anonymitou vyšetřovatelů, děj samotný je složen z mnoha sérií sledů fotografií či krátkých záběrů a hlavně, celá kriminalistická činnost je komentována tendenčně velmi uvědomělým vypravěčem. Herecké výkony ve snímku nelze hodnotit, neboť v podstatě neexistují, z účinkujících herců jsem rozpoznal pouze mladého J. Větrovce (když nepočítám jugoslávského herce R. Markoviče v roli tajného). Z těchto důvodů příběh, kriminalisticky zajímavý, ač zbytečně složitý, je naprosto odcizený a nemá velkou pravděpodobnost, že diváka zatáhne do děje, navíc jsem neustále měl dojem, že krimi je podáváno navzdory datu svého vzniku příliš normalizačně a ideologicky podbízivě. Film s mnohoznačným ušlechtilým názvem pro mě skrývá zklamání, experimantálně natočené krimi proběhlo kolem mne bez většího povšimnutí, charakteristická Liškova hudba nedokázala vytáhnout snímek ani do průměru. (15.08.2013)

Práce kontrarozvědky v dobách hluboké totality. Snímek je natočen ve stylu hraného dokumentu, což znamená, že je celý příběh vyprávěn komentátorem a celé je to ztvárněno tak, aby to vypadalo co nejvíce realisticky. Hrané sekvence jsou záměrně toporné, aby se tyto scény viditelně odlišily od použitých skutečných archivních záběrů. Postupy tajné služby a práce tajného agenta jsou natočeny vskutku velmi dobře. A co víc, přesvědčivě. Ona temná doba ze snímku doslova dýchá. Nějaké napětí z pochopitelných důvodů vůbec nemá své místo. Uvěřitelnost prezentovaného případu je už na diskuzi. Znalci historie ví, jak se tehdy veřejnost manipulovala nepravdami. I když, natočit něco takového dnes, současná tajná služba by taktéž vše v zájmu bezpečnosti neodtajnila. Snímek je zkrátka natočen dobře a jako na filmové dílo je potřeba i na tento počin přihlížet. Režim a politika je už otázka druhá. (03.11.2014)

Kdyby se tato detektivní záležitost tak moc nevztahovala ke komunismu a boji proti západním agentům, byla by to skoro až nadprůměrná ukázka práce detektivní skupiny. Dokumentaristicky nám zde vypravěč popisuje vývoj jednoho z velice napínavých případů, týkajícího se válečných zločinců a kolaborantů. Možná škoda, že z herců neznám téměř nikoho, a jejich výkony, zvláště v detektivní skupině, byly velice mdlé. I tak vcelku povedená kriminálka ze staré školy, podána až nadčasovým způsobem. 55% (03.12.2014)