Prci, prci, prcičky: Na táboře

Dlouho jsem si myslel, že je příběh ukončen, ale i tak mě napadlo, že by se s tim mladym stiflerem dalo něco dělat... A skutečně: je tu čtyřka v celé své parádě, dala se sice uvést, jako samostatný film, ale proč vymýšlet nová jména a jejich historii... mě se prostě American Pie líbí v každém směru, v každém díle a tenhle díl je více-méně taky pěknej. Ale hlavně : opět jde o lásku !!! (30.07.2007)

Zvyšuju hodnocení z 3* na 4 a to z prostého důvodu - z celé dosavadní tetralogie „American Pie Presents“ je pro mě osobně tento zkrátka nejlepší. Není ničím inovativní, ale perfektně zachytává esenci svých předchůdců. Tad Hilgenbrink zastává roli Matta, alias Stiflerova mladšího bratra na výbornou - vzhledově se mu blíží neskutečně a opravdu se chová ještě jako větší debil. Hromadě pěkných dívek, které sem tam ukážou víc, než by si člověk mohl přát, vévodí okouzlující (byť na můj vkus trochu vychrtlá) Arielle Kebbel. A aby toho nebylo málo, nechutnosti fungují na výbornou - ze scény s opalovacím krémem se mi pokaždé zaručeně zvedne žaludek, naposledy jsem se málem skutečně pozvracel, byť jsem to už od začátku čekal. Dějová stránka, tedy náprava namyšleného hajzlíka skrz poznání, co to je skutečné přátelství i láska, je jen takové pozlátko už tak příjemného celku. A zasazení do legendárního hudebního tábora je také příhodné - zatím jsme ho mohli z části vidět už v druhém díle oficiální tetralogie, ale tady naplno rozvinul svůj mimoňský potenciál. Není o čem, to, co další pokračování nedokázala, tento díl uhrál s gracií. Podívám se rád pokaždé, co stihnu hlavně pozdně večerní vysílání v televizi. (03.01.2016)

Neni to nuda k posrání, ale ani zábava ke koukání!! Kdo čeká nahý holky, bude určitě zklamanej, kdo čeká vtipy bude taktéž zklamanej...takže co nám zbylo?? Morální ponaučení o tom, že hajzl je pořád hajzlem, ale občas udělá dobrý skutek a jeho chování se aspoň na chvilku posune do sféry snesitelnosti! Určitě je tomu tak ve filmu, ve skutečnosti to nechám na vás. Jednou větou: Čtyřka si nese určitě vzdálenou příchuť kinobratříčků, ale určitě než čtyřiceti procentní nečekejte. (25.09.2008)

Soundtrack Robert Folk: 1. She Is Beautiful 2. Laid 3. American Psycho 4. The Anthem 5. Paul's Drums 6. The Authority Song 7. Dracula Plays 8. Pom Pom 9. Piano Sonata 10. Breaking Me Down 11. Get The Party Started 12. Jaime 13. Disco MF 14. Defeated 15. Play That Funky Music White Boy (18.06.2011)

Po slabé dvojce jsem necítil nejmenší potřebu se podívat na další díl, ale když se ke mě dostalo cd s čtyřkou, vsunul jsem to do mechaniky, aby si mozek trochu odfrkl. Nic nového, naopak velká koncentrace klišé (zkušenější kluk pomáhá stydlivému získat jeho dívku snů, závěrečné prozření hlavního hrdiny) a gagů zahrnujících nejrůznější tělesné tekutiny, ale jsou tu pěkný kočky a každá desátá nadávka je vtipná, takže jsem to bez větších obtíží dokoukal, což jsem rozhodně nečekal. Tad Hilgenbrink by měl dostat Oscara zato, jak věrně se mu podařilo imitovat původního Stifflera v podání Seana Williama Scotta. (24.09.2006)